Český student si při letu ZeroG vyzkoušel simulovaný stav beztíže

Co prožívají kosmonauti ve stavu beztíže, to mohl během parabolického letu Zero-G ve speciálně upraveném Boeingu vyzkoušet i český student Stanislav Fořt. Let proběhl 8. října v rámci slavnostního vyvrcholení celosvětového studentského projektu Youth Inspiration Program 2011 v Las Vegas. Doprovodný program pro mladé příznivce kosmonautiky se konal v rámci každoročních oslav Světového kosmického týdne (World Space Week). Součástí akcí byl téměř dvouhodinový let Zero-G v upraveném dopravním letadle Boeing 727-200, které letělo po speciálně vypočítané parabolické dráze a pasažérům na palubě navodilo podobný stav beztíže, jaký zažívají kosmonauti ve volném vesmíru. Studenty do plánované posádky mohl navrhnout každý z více než 70 států, které pořádají akce ke Světovému kosmickému týdnu. Nakonec organizátoři vybrali jediného kandidáta – 18letého českého gymnazistu Stanislava Fořta z Dražic na Táborsku, kterého navrhla Česká kosmická kancelář. Stanislav tak při parabolickém letu Zero-G symbolicky zastupoval všechny mladé zájemce o kosmonautiku z celého světa. „Standa byl do finálové posádky letu ZERO-G nominován na základě konkurzu, který jsme vyhlásili letos v dubnu. Uspěl především díky svému mimořádnému vědeckému talentu a jazykovým schopnostem,“ říká Milan Halousek, který má v České kosmické kanceláři na starost vzdělávání a práci s mládeží, a dodává: „Myslím, že o tomto mladíkovi ještě v budoucnu uslyšíme. Letos se stal absolutním vítězem celosvětového finále Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice v Polsku a získal i stříbrnou medaili na Mezinárodní fyzikální olympiádě v Thajsku.“ Česká kosmická kancelář intenzivně a dlouhodobě podporuje účast českých studentů na vzdělávacích projektech zaměřených na kosmonautiku a další moderní vědní obory s kosmonautikou související. V letošním roce finančně a administrativně podpořila nejen cestu Stanislava Fořta, ale i dalších českých studentů na letní kosmonautické školy, odborné soutěže nebo konference a kongresy do USA, Norska, Německa, Jihoafrické republiky, Rakouska a Francie. Světový kosmický týden (World Space Week) vyhlašuje Organizace spojených národů od roku 1999 jako připomenutí dvou významných mezníků v dějinách kosmonautiky – vypuštění první umělé družice světa (4. 10. 1957, Sputnik-1) a podpisu Mezinárodní úmluvy o mírovém využívání kosmu a kosmických těles (10. 10. 1967). Celosvětovým organizátorem akcí je mezinárodní nezisková asociace pro světový kosmický týden World Space Week Association (WSWA) sídlící v americkém Houstonu. Mezi významné zástupce této organizace patří například i astronauté Buzz Aldrin (druhý člověk, který se procházel po měsíčním povrchu), Anousheh Ansariová (první vesmírná turistka) nebo herec Tom Hanks. Hlavním cílem Světového kosmického týdne je představit kosmonautiku jako zajímavý a dynamicky se rozvíjejícího obor, plný překvapení a nových možností, především pro mladou generaci. Do popularizačních a vzdělávacích aktivit Světového kosmického týdne se zapojuje více než 70 zemí z celého světa. V roce 2010 se v rámci programu WSW2010 uskutečnilo 585 akcí v 294 městech 63 zemí. Přednášek, besed, výstav a workshopů se zúčastnilo přes 330 000 návštěvníků. Česká republika se akcí Světového kosmického týdne účastní od roku 2002, kdy se koordinace všech národních aktivit ujala Česká kosmická kancelář. Princip parabolického letu Zero- -G (Zero-G = nulová gravitace, stav beztíže): Parabolický let slouží k simulaci stavu beztíže a k nácviku činností v něm. Tyto lety probíhají ve výšce okolo 10 km nad zemí ve speciálně upraveném dopravním letadle, pohybujícím se po parabolické letové trajektorii. Každá z parabol trvá přibližně 1 minutu, z toho tvoří přibližně 20–25 s beztížný stav. Parabolický let začíná prudkým stoupáním letadla pod úhlem 45°, při kterém na palubě působí přetížení 1,8 G. Po dosažení určené letové hladiny sníží piloti tah motorů na minimum a na následujících necelých 25 s nastává stav beztíže (přesněji mikrogravitace). Po dokončení parabolické křivky letu jsou opět naplno spuštěny motory a letadlo přechází při přetížení až 1,8 G do dalšího úseku. Úseků se stavem beztíže se uskuteční během jednoho startu většinou 15, což představuje více než 6 minut beztížného stavu. /f/