Textů o technickém vzdělání bylo napsáno již mnoho. Proto konstatování, že se momentálně Česká republika potýká s nedostatkem technicky vzdělaných lidí nikoho zvlášť výrazně nepřekvapí a upřímně řečeno již jsme si na toto sdělení zvykli. Ano, jsme na začátku, sebekriticky jsme popsali nepříjemnou skutečnost a jasně definovali příčiny současného stavu. Čeká nás však nejsložitější a nejdůležitější krok, a tím je rychlé řešení současné situace, které přivede nebo snad i navrátí mladé lidi k technickým oborům a tak splní naléhavé volání průmyslové sféry o potřebě technicky vzdělaných zaměstnanců. Čísla jsou skutečně alarmující, je zbytečné přepisovat již zveřejněné statistiky, ale jedno číslo opravdu za zmínku stojí: v technických oborech v ČR chybí v současné době až 100 000 pracovníků. Jak tedy vyřešit jeden z klíčových problémů konkurenceschopnosti České republiky – disproporci mezi vysokou mírou nezaměstnanosti a dlouhodobě neuspokojenou poptávkou firem po technicky vzdělaných pracovnících, které český vzdělávací systém v současné situaci bohužel nenabízí? Letos to zkusíme opravdu organizovaně a společně. Rok průmyslu a technického vzdělávání, který vyhlásil a ve čtvrtek 15. ledna 2015 v Národním technickém muzeu slavnostně odstartoval Svaz průmyslu a dopravy ČR, má zvýšit zájem veřejnosti o průmysl jako moderní součást ekonomiky 21. století a zejména o technické obory. Měl by přispět k prosazení koncepčních a systémových změn v oblasti vzdělávání a povzbudit zájem škol i firem o spolupráci a přiblížit dobré příklady z praxe. Kampaň má řadu partnerů napříč ekonomickým spektrem. Generálním partnerem projektu je Česká spořitelna, dále zde najdeme např. firmu Škoda Auto, Konfederaci zaměstnaneckých a podnikatelských svazů, Technologickou agenturu ČR, ale např. i ČVUT v Praze. Naši budoucnost nelze ovšem vidět jen na středních nebo vysokých školách, zaměříme se na posilování prvků polytechnické výchovy v mateřských a základních školách a obnovení povinných dílen na 2. stupni základních škol a praktické výuky v reálném pracovním prostředí. Nemusíme si zoufat, že pro ČR není vždy duální systém vzdělávání, který tak dobře funguje v sousedním Německu, zcela vhodný a že ho nemůžeme převzít. Co kdybychom trošku zapátrali v historii a vzpomněli si na staré dobré učňovské školství? Není třeba věci do písmene kopírovat, můžeme si zvolit svou vlastní cestu a z originálu si vybrat jen to, co nám opravdu vyhovuje. Je-li pro firmu akceptovatelné a ekonomicky zvládnutelné smluvně ošetřit výchovu vlastních budoucích zaměstnanců se školou v blízkém okolí, nezbývá než gratulovat. Takovým příkladem dobré a fungující spolupráce je např. partnerská škola firmy Siemens SOU v Domažlicích. Ve škole proběhl certifikační kurz firmy Siemens pro CNC obráběcí stroje týkající se obsluhy a programování. Škola má až neskutečný záběr, dny otevřených dveří, kdy studenti předvádějí své dovednosti lze přirovnat až k velkolepé show, za kterou by se nemuseli stydět ani světoznámí producenti ze světa zábavního průmyslu. Vedení školy dobře pochopilo, že nejlépe se o kvalitě přesvědčíme tak, když si ji jednoduše sami vyzkoušíme. Žáci základních škol při svém rozhodování o budoucím studiu mají jedinečnou možnost vyzkoušet si v Domažlicích to, co by je zajímalo. Díky skvělé výbavě školy je toho opravdu hodně a škola si rozhodně nemůže stěžovat na nedostatek studentů ani v tak často zmiňovaných oborech jako je mechanik seřizovač, obráběč kovů nebo strojní mechanik. Nechte se našim prostřednictvím provést školou díky reportáži, kterou právě připravujeme a bude uveřejněna v některém z následujících čísel TT. Možná řadu z vás dokonce překvapíme. www.siemens.cz