Hlavní mechanickou příčinou rozsáhlého výpadku dodávek elektřiny v několika oblastech České republiky během 4. července byl pád fázového vodiče. To následně vyřadilo z provozu páteřní vysokovoltážní vedení, jeden z bloků elektrárny Ledvice na Teplicku a také velkou rozvodnu Krasíkov na Orlickoústecku.
V důsledku několika souvisejících výpadků došlo k přetížení vedení V208 a k odpojení vedení V401 v rozvodně Krasíkov. Následně nastalo odpojení části přenosové soustavy, což znemožnilo její provoz. Událost postihla devět stanic přenosové soustavy a výpadky dodávek elektřiny zasáhly Liberecký, Ústecký, Královéhradecký a Středočeský kraj a část Prahy. Omezena byla výroba př ibl ižně 1 500 MW a spotřeba 2 700 MW. Na základě § 54 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, vyhlásil dispečink ČEPS s účinností od 4. července 2025 od 12.00 stav nouze pro celou Českou republiku. Energetici ČEPS okamžitě zahájili činnosti k obnovení dodávek elektřiny. Náhlé odpojení spotřebitelů vedlo k tomu, že v přenosové soustavě zůstalo velké množství „přebývající“ elektřiny. V jeden okamžik tak v síti byl „navíc“ výkon odpovídající téměř celému instalovanému výkonu jaderné elektrárny Temelín. I díky přeshraniční spolupráci se problém podařilo zvládnout: během první hodiny přes 60 % potřebné regulační elektřiny podcházelo z jiných zemí, především z Německa. Ve 14.00 byly plně uvedeny do provozu rozvodny přenosové soustavy zásobující oblast Prahy (Malešice, Chodov, Čechy střed a Řeporyje). Krátce před 15. hodinou odpoledne byly pod napětí uvedeny všechny zbývající rozvodny přenosové soustavy. Současně byly zahájeny opravy vedení V411, které skončily po 22. hodině večer stejného dne. Následně dispečink ČEPS ukončil stav nouze pro celou Českou republiku.
Zatížené vedení
Vedení V411, na kterém k výpadku přenosu došlo, chce provozovatel přenosové soustavy ČEPS modernizovat už od roku 2016, aby zajistil stabilitu dodávek elektřiny v ČR, upozornila redakce serveru Novinky.cz. „Posílení profilu přenosové soustavy mezi stávajícími rozvodnami 420 kV Výškov a Hradec západ prostřednictvím zdvojení stávajícího vedení 400 kV (označeno jako V411) vyvede výkon stávajících i plánovaných zdrojů v severozápadních Čechách (nová hnědouhelná elektrárna Ledvice, nová paroplynová elektrárna Počerady, nová paroplynová elektrárna Mělník a další),“ stojí v oznámení ČEPS ze srpna 2016 o záměru modernizace v daném úseku. Ačkoliv tedy ČEPS oznámil nutnost modernizace již před devíti lety, zadávací řízení bylo zahájeno až letos 26. května. Lhůta pro podání nabídek vypršela 14. července. Že se u tohoto konkrétního vedení tak dlouho vědělo o tom, že si zasluhuje další investici a zdvojení, potvrdil novinářům například analytik společnosti ENA Jiří Gavor: „V roce 2016 ČEPS plánoval přípravu investiční akce a je smutný paradox, že se zdvojením se už počítá, v těchto dnech probíhá výběrové řízení na dodavatele a začít se s tím má příští rok. Takže je škoda, že nás sled událostí předběhl, a je to znamení, že není možné zanedbávat investice u klíčové infrastruktury,“ dodal. „Přenosy výkonů v české elektroenergetické přenosové soustavě směřují převážně ze západu na východ (z míst výroby do míst spotřeby). V případě poruchy některých vývodů z transformátoru Výškov jsou významně zatěžovány a v některých případech i přetěžovány ostatní profily vycházející z této rozvodny. Realizace posílení tohoto vedení 400 kV je proto systémovým opatřením v rozvoji přenosové soustavy, které zvýší a zaručí spolehlivost a efektivnost provozu přenosové soustavy v této oblasti,“ píše se v materiálu ČEPS. V plánu rozvoje přenosové soustavy na roky 2023 až 2032 se se začátkem prací na zdvojení vedení v úseku Výškov—Hradec počítá na rok 2026. „Zdvojením stávajících vedení V411/811 a V417/817 dojde ke snížení zatěžování těchto vedení, která se ve stavu N-1 přetěžovala,“ stojí v plánu. Stav N-1 označuje situaci, kdy elektrická síť nadále funguje i při výpadku jednoho z prvků. „Je to bohužel memento, zdvižený prst, protože Česká republika se dosud pyšnila tím, že blackout nezažila. Koneckonců to, co nyní nastalo, ani úplný blackout nebyl, protože by muselo být zasaženo větší území a měl by trvat delší dobu. V nedávném případě Španělska byly zasaženy dvě země a trvalo to přes jeden den,“ doplnil Gavor.
/jj/
