Trvalo to dlouho, ale Česko má konečně ve vesmíru satelit, jehož vývoj probíhal v naší režii. Dne 23. června vynesla indická raketa PSLV- -C38 na oběžnou dráhu kolem Země technologickou nanodružici VZLUSAT-1. Jde o velmi malý stroj dnes výzkumníky i firmami oblíbeného malého (a tedy i levného) typu CubeSat, v tomto případě v rozměrech „dvojitého“ CubeSatu, tedy 20 × 10 × 10 cm (klasický CubeSat je kostka o délce hrany 10 cm). Jde o rozměr v „klidu“, družice je vybavena výklopnými panely a vysouvací rentgenovou optikou, takže se její velikost na orbitě zvětšila na 35 × 10 × 10 cm (hmotnost 2 kg samozřejmě zůstává). VZLUSAT-1 bude plnit tři experimenty, jejichž cílem je ověřit nové výrobky a technologie na oběžné dráze. Na palubě má miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a vědecký přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v termosféře. Celý program malé družice vedl Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU), samozřejmě ve spolupráci s českými firmami a univerzitami. Protože dnešní kosmonautika je velmi globalizovaná, do vesmíru se dostala z indického kosmodromu na ostrově Šríharikota v Bengálském zálivu. Společně s českou družicí dopravila na orbitu 29 dalších nanosatelitů – což jsou podle obecně uznávané terminologie všechny družice, které váží méně než 10 kg. Jak jsme již říkali, nanosatelity jsou dnes extrémně populární, a je vlastně s podivem, že Češi nějaký do kosmu vyslali až nyní. Možná to vyjadřuje nedůvěru naší veřejnosti k podobným projektům, a asi i výzkumu vesmíru obecně, ale i tak je to podle názoru autora škoda. Létání do vesmíru zřejmě bude stále zlevňovat, a i tak malá země, jako je Česká republika, tedy bude moci přicházet s vlastními smysluplnými projekty, a ne jen s vtipnými seriály o těch nesmyslných.
