Domácí poptávka po dřevních peletách stabilně roste, v roce 2018 už počet peletových kotlů a kamen v českých domácnostech překročil hranici 30 000 kusů. Dvaatřicet českých peletáren vyrobilo celkem 377 tisíc t dřevních pelet, 96 % s mezinárodní certifikací ENplus. Růst domácí poptávky komplikují dlouhé pauzy v přijímání žádostí o kotlíkové dotace, domácnosti musejí s výměnou nového kotle čekat na nové výzvy. Oboru by prospělo i snížení DPH z 15 na 10 %, které pro dřevní paliva navrhuje Ministerstvo zemědělství v důsledku kůrovcové kalamity. Čeští peletáři zažívají dlouhé období stabilního růstu – postupně roste domácí poptávka i výrobní kapacity. Počet kotlů a kamen v českých domácnostech překročil hranici 30 000, spotřeba se pohybuje kolem 100 000 t ročně. Rozvoj peletového odvětví mají částečně na svědomí kotlíkové dotace, které umožňují financovat až 85 % nákladů na výměnu starého kotle za nový, peletový. Problém představují jen dlouhé pauzy mezi jednotlivými výzvami. „Kraje by měly zajistit kontinuální příjem žádostí. Lidem by to významně ulehčilo přechod k novějším, ekologickým zdrojům vytápění, jako jsou peletové kotle a kamna. V aktuální situaci nákup nového kotle buď odkládají, nebo žijí v nejistotě, kdy a zda jim stát náklady na nový zdroj vytápění proplatí,“ upozorňuje Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta. Další růst poptávky může letos přinést i plánované snížení DPH na dřevní paliva z 15 % na 10 %. Návrh bývalého ministra Mariana Jurečky podpořilo Ministerstvo zemědělství jako součást balíčku opatření, která mají pomoci řešit kůrovcovou kalamitu, jež zasáhla české lesy. Ačkoli dřeva je nyní v lesích přebytek, chybí zpracovatelská kapacita. „Postavit nové pily, potažmo nové peletárny, které by zpracovávaly dřevní zbytky z pil, to není otázka několika měsíců, trvá to roky. Kůrovcová kalamita se proto nijak zásadně nepromítla do počtu pelet vyrobených u nás v loňském roce,“ vysvětluje Stupavský. Nové peletárny V příštím roce je ovšem bez ohledu na kůrovce v plánu otevření dvou nových peletáren, několik dalších, které byly otevřeny v roce 2018, teprve letos dosáhne plné výrobní kapacity. „Očekávám proto v roce 2019 růst domácí výroby o dalších 10 %,“ předpovídá Stupavský. Znamenalo by to překročení hranice 400 000 t vyrobených pelet. Mezi dvaatřiceti českými peletárnami jsou největšími výrobci Mayr- -Melnhof Holz v Paskově (92 tisíc t ročně), druhé místo má pila Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou (77 tisíc t). Třetí v pořadí je Pfeifer Holz s peletárnami v Chanovicích a Trhanově (65 tisíc t). Tito tři výrobci jsou v součtu zodpovědní za 64 % celkové výroby pelet v České republice. „Naše pila v Paskově se neustále rozrůstá. Zlepšujeme zde dřevozpracující technologie a zvyšujeme objem výroby řeziva a pelet. Pilina náš závod prakticky neopouští, všechny dřevní zbytky zpracováváme do podoby pelet. V posledním roce jsme investovali do nové sušárny, stavíme další velkokapacitní peletové silo a s tím přijde i navýšení výroby pelet. Během krátké doby zde plánujeme zvýšit produkci nad 100 tisíc t certifikovaných pelet ENplus A1 ročně,“ prozrazuje plány Franz Schwarzauger, jednatel Mayr- -Melnhof Pellets Paskov. NEJVYŠŠÍ JAKOST ENplus A1 Kulatým razítkem ENplus s označením nejvyšší jakosti A1 se v roce 2018 pyšnilo 362 tisíc t pelet. Jsou to pelety vyrobené pouze z chemicky neošetřených zbytků dřeva bez příměsí kůry a obsahující méně než 0,7 % popela. V kvalitě ENplus A2, tedy s kůrou, bylo vyrobeno 1 200 t. Certifikaci uděluje Klastr Česká peleta od roku 2012. U pelet bez certifikace hrozí, že budou obsahovat více popela a nepovolených přísad, a tedy mít nižší výhřevnost, což si uvědomují i odběratelé. „Češi jsou o certifikaci dobře informováni a většinou trvají na kulatém razítku ENplus. Řada z nich si v první sezoně vyzkoušela levnější, necertifikované pelety a na vlastním kotli si ověřili, že se nevyplatí šetřit. Nekvalitních pelet spálíte víc, poškodíte si hořák a v součtu vás to celé vyjde mnohem dráž,“ přibližuje zkušenosti majitelů peletových kotlů Vladimír Stupavský. Razítko ENplus je zároveň nutnou podmínkou pro cestu na západoevropské trhy, kde stále končí většina českých pelet. I v roce 2018 putovaly české pelety hlavně do Rakouska, Německa a Itálie. Ing. Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta e-mail: predseda@ceska-peleta.cz tel.: 724 611 316 adresa: Česká peleta, z. s. p. o., Ruská 294, 252 29 Dobřichovice www.ceska-peleta.cz
