Akumulace energie je v připravované novele energetického zákona ukotvena nedostatečně. Materiál sice nově obsahuje definici ukládání elektřiny, pokud však projde v aktuálním znění, bude rozvoj akumulačních zařízení v ČR nadále zásadně omezovat. V rozhovoru s ČTK to řekl výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) novelu hájí, podle mluvčího Milana Řepky úřad v novele tématu akumulace energie věnuje „značnou pozornost“. Fouskovi mimo jiné vadí to, že zařízení typu velkých baterií stále nemá být možné provozovat jako samostatná licencovaná energetická zařízení s vlastním připojením k přenosové soustavě. „Neexistuje riziko, že by schválení novely energetického zákona zahrnující licenci pro akumulaci mohlo nějak ohrozit provoz soustavy ani zvýšit náklady na provoz. Zavedení licence také není spojeno se zavedením provozní podpory, výkupních cen či tarifů, které by bylo nutné hradit ze státního rozpočtu,“ uvedl. Akumulace je nezbytná pro už schválený rozvoj obnovitelných zdrojů energie, dodal Fousek. V případě obav z ohrožení provozu elektrizační soustavy v důsledku možného masivního rozvoje akumulace podle Fouska asociace navrhuje zavést autorizaci výstavby nových zařízení, která by umožnila rozvoj regulovat – množstevně i místně. Mluvčí MPO uvedl, že akumulace energie není jen přečerpávací vodní elektrárna nebo bateriový systém, ale existují také další možnosti a způsoby ukládání a zpětného získávání energie. „Je třeba vytvořit a doladit celý systém, který nejen umožní zařazení baterií do elektrizační soustavy. To však znamená úpravu práv a povinností takového účastníka trhu s elektřinou,“ odpověděl Řepka na dotaz ČTK. Ministerstvo se podle mluvčího ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zabývá zejména přechodovým obdobím, než právní úprava pro akumulaci energie nabude účinnosti. Potvrdil, že pro akumulaci elektřiny se nepočítá se žádnou provozní podporou. Fousek dále uvedl, že zájem o akumulační řešení roste. „Jen distribuční společnosti evidují desítky žádostí o instalaci úložišť elektřiny o celkovém výkonu převyšujícím 100 MW. Navíc naše asociace sdružuje téměř 30 renomovaných firem, institucí, asociací a univerzit. Další desítky firem vyčkávají, jestli se nám podaří překonat všudypřítomný odpor lobby takzvané tradiční energetiky,“ řekl. Členy asociace jsou například společnosti Siemens, innogy, ABB nebo Komerční banka, partnerem pak Vysoké učení technické v Brně nebo Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Fousek potvrdil, že provozovatelé baterií by se do budoucna rádi stali účastníky trhu s takzvanými podpůrnými službami. Podpůrnými službami je možné regulovat rozdíl mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Dnes je kromě uhelných a plynových zdrojů zajišťují například přečerpávací vodní elektrárny. „Nejvíce se nástupu akumulace do služeb výkonové rovnováhy bojí teplárny a tradiční velké energetiky, pro které jsou podpůrné služby jedním z posledních zdrojů příjmů, které je drží nad vodou,“ uvedl pro novináře Fousek. Podotkl, že s vrcholnými představiteli velkých i malých tepláren v Česku i na Slovensku si vybudoval dobré vztahy. „Proto poslední, co bych chtěl, je zničit české teplárenství, na které podle mého názoru můžeme být právem hrdí. Teplárny v minulosti investovaly miliardy do ekologizace svých zdrojů. Na druhou stranu se ale nemůžou přímé nebo nepřímé dotace státu schovávat za podpůrné služby a umožnit tak některým tradičním mocným skupinám postavit si na tom svůj business,“ uvedl Fousek pro ČTK. Které skupiny konkrétně myslí, uvést nechtěl. Podotkl, že ve většině okolních zemí je akumulace běžnou součástí sítě a s jejím rozvojem se počítá i do budoucna. „V Česku místo následování tohoto trendu řešíme nemožnost zapojení prvních tří bateriových systémů o výkonu 1 MW a kapacitě něco přes 1 MWh,“ dodal. Připravované změny energetického zákona by letos měla projednat vláda. MPO nyní vyhodnocuje připomínky z meziresortního řízení. Úřad v materiálu mimo jiné navrhuje, aby po roce 2021 v energetických aukcích soutěžili výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou. Solární asociaci a Svazu moderní energetiky se nelíbí to, že MPO do plánovaných aukcí nezařadilo velké solární systémy. Cena těchto velkých solárních instalací v posledních letech padala ze všech „obnovitelných“ zdrojů nejvýrazněji.
