Evropská komise podpoří vybrané projekty z fondu pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF). Na léta 2014–2020 je na něm deponováno více než 5,8 mld. EUR (cca 150 mld. Kč). Žadatelé o poskytnutí grantu budou muset mj. prokázat, že jejich projekt je ekonomicky i celospolečensky důležitý, avšak z privátních (kupř. firemních) zdrojů by se nezaplatil. „Musíme zabezpečit, aby se naše limitované prostředky použily racionálně a evropské peníze směřovaly tam, kde přinesou Evropanům největší prospěch,“ konstatoval v této souvislosti eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger. Jedním z adeptů na bruselské investice je kupř. ropovod z Litvínova do německé rafinerie ve Spergau. EK jej zařadila mezi 248 projektů rozvoje evropské energetické infrastruktury. Mezi nimi lze nalézt rovněž projekty k posílení energetické bezpečnosti EU, k proklamované diverzifikaci zdrojů, k dokončení jednotného energetického trhu, k exploataci AZE aj. Kritériem bylo také často, aby se týkaly nejméně dvou zemí. Předkladatelům projektů by visačka CEF mohla napomoci rovněž k urychlení schvalovacích procedur. Jen pro ilustraci: u projektů společného zájmu se nepředpokládají lhůty delší než 3,5 roku. U jiných projektů to v EU může zabrat i přes 10 let. Experti upozorňují, že nehledě na kratší lhůty občanům a asociacím zůstane zaručeno právo vyjádřit se k nim v termínech o úhrnné délce cca dva roky. Nástrojů pro profinancování jednotlivých projektů se nabízí povícero: od projektových dluhopisů až po přímé půjčky. Berlaymont předpokládá, že za pomoci Evropské investiční banky (EIB), resp. po poskytnutí jejich záruk za dluhopisy, by realizátoři projektů mohli dosáhnout i na nižší úrokové sazby. Současný seznam není fixní. Jeho aktualizace se předpokládají nejpozději každé dva roky. Tento princip zaručí jak šanci doplňovat jej o nové a potřebné projekty, tak eliminovat zastaralé, příp. řešené jiným způsobem. EK však nemíní ustoupit od výchozího požadavku, že každý projekt CEF musí mít vazby na subjekty minimálně ve dvou zemích EU28. Stávající seznam se rekrutoval z bezmála 500 návrhů. Čeští poslanci Evropského parlamentu, který se k němu vyjádří, budou bedlivě sledovat i osudy dalších adeptů za ČR. Vedle ropovodu Litvínov-Spergau kupř. 100kilometrového plynovodu Stork II. (mezi Libhoští, Hatí a polským Kedzierzynem), 110 km zvažovaného plynovodu z jižních Čech do rakouské lokality Oberkappel nebo spojky plynovodů mezi Břeclaví i rakouskými Baumgartenem a Reinthalem. Experti doporučují zařadit mezi projekty evropského zájmu rovněž některé stavby tuzemské distribuční soustavy. Kupříkladu rozvoden a trafostanic v Čebíně, Kočíně, na Mírovce, v Přešticích, ve Vernéřově, ve Vítkově aj. /ex/