Náš hutní průmysl investoval v uplynulých 20 letech do modernizace a ekologizace výrobních provozů celkem 94 mld. Kč. Své emise tak snížil o více než tři čtvrtiny. Aby však splnil evropskou legislativu, musí do roku 2016 zavést další ekologická opatření za 35 mld. Kč. Tyto investice však podle Vladimíra Tomana z odvětvového svazu Hutnictví železa významným způsobem omezují konkurenceschopnost českých podniků. Od roku 1993 se produkce průmyslových emisí tuhých znečišťujících látek v České republice snížila o více než tři čtvrtiny. Významně se podařilo snížit i emise plynů: oxidů síry o 69 procent a oxidů dusíku o 64 procent. Krajský úřad Moravskoslezského kraje (MSK), kde se vyrábí 98 procent české oceli, však emisní limity, které stanovuje zákon o ochraně ovzduší, ještě zpřísnil. V posledních letech prostřednictvím tzv. integrovaných povolení snížil emisní limity více než 160 průmyslovým podnikům. „Český hutní průmysl je ekologizován nadprůměrně dobře, díky tomu je již dnes většina hutních zařízení provozována v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. Jakékoliv další snížení emisí je nyní pro hutě velmi náročné technologicky i finančně,“ řekl Vladimír Toman. Příkladem společnosti, která má za sebou razantní ekologizaci, je ArcelorMittal, největší ocelárna v ČR. Ta dlouhodobě snižuje emise ve všech svých provozech. „Ještě v roce 2000 vyprodukovala naše společnost 1824 t emisí. V roce 2010 to však již bylo jen 1110 t a v roce 2011 dokonce pouze 669 t,“ uvedl ředitel pro životní prostředí společnosti AcelorMittal Petr Baranek. I když je třeba zohlednit pokles výroby po roce 2008 – od roku 2009 činí roční produkce ocelárny okolo 2 mil. t oceli, předtím vyrobil ArcelorMittal za rok 3 mil. – snížení emisí bylo velmi výrazné a v roce 2011 tak byl ArcelorMittal bezpečně pod emisním limitem 850 tun za rok. Podle Petra Baranka ArcelorMittal splňuje limity, jež ukládá legislativa, ve všech svých provozech. K tomu, aby dosáhl těchto výsledků, však musel provést rozsáhlé investice. Do odprášení aglomerace elektrostatickými a textilními filtry investoval přes 2 mld. Kč, ocelárna si vyžádala téměř 700 mil. Kč, koksovna vyšla na 649 mil. Kč. „Doposud hradily české hutní podniky všechny ekologické investice výhradně ze svých zdrojů, letos však poprvé mají možnost získat pro tento účel evropské dotace. O jejich přidělení rozhoduje právě v těchto měsících Evropská komise,“ upozornil Vladimír Toman. Dotace by tak mohly alespoň některým hutím ulehčit při plnění náročných emisních limitů. V Moravskoslezském kraji se emise tuhých znečišťujících látek z velkých zdrojů v posledních letech daří snižovat, emise TZL z menších zdrojů a dopravy naopak rostou.
