Letošní již 13. ročník nejvyšších českých cen za vědu, výzkum a inovace odtajnil své vítěze. Mezi celou řadou nominací musela odborná porota složená ze zástupců VŠ i vědeckých ústavů vybrat vskutku ty nejlepší. V kategorii oceňující výzkumný přínos doktorandů dokonce porotu práce zaujaly natolik, že udělila dvě prvenství. Nejvýznamnější české vědecké ocenění – Národní cenu vlády Česká hlava, o které se hovoří jako o české Nobelově ceně – získal biochemik prof. Emil Paleček. Vítěze na rozdíl od ostatních kategorií ustanovuje vláda ČR. Profesor Paleček položil základy elektrochemie nukleových kyselin nabízející důležité využití v medicíně 21. století. Jeho celoživotní dílo vešlo do učebnic biofyziky a molekulární biologie. Letos 84letý profesor již za studentského výzkumu zjistil, jak se chová DNA v kontaktu s elektrodami. Po řadu desetiletí patřil ke světové špičce v oblasti elektrochemie DNA a výrazně přispěl k pokroku v oblasti chemické reaktivity DNA a ve výzkumu jejich lokálních struktur. Nyní se už jeho objev, za který dostat cenu, běžně používá v laboratořích. Bioplyn z čistírenských kalů je jedním z nejekologičtějších zdrojů pro výrobu biopaliv obecně. Ing. Pavel Izák vyvinul se svým týmem jednokrokový postup pro čištění, který je založený na principu kondenzující vodní páry na hydrofilní podložce. Dokáže tak z bioplynu vytvořit biomethan surového bioplynu od nežádoucích složek, který má stejné vlastnosti jako zemní plyn. Technologii dovedl až k provozní aplikaci a dostal za ni Cenu společnosti Kapsch v oblasti technických věd. Hlavní ideou již komerčně nabízeného vynálezu je možnost plynofikovat dopravu ve městech a u zemědělců, a tím snížit závislost na dovozu plynu a snížit i emise. Dvě provozní jednotky pracující na principu této nové technologie jsou již hotové a testují se. Jedna ve Valečově na Havlíčkobrodsku a další, plně automatická, v Jihlavě. Cena Invence za přírodní vědy letos putuje za prof. Karlem Kolomazníkem, zlínským rodákem pokračujícím v odkazu slavného Bati. Svůj celoživotní výzkum totiž věnoval zpracovávání odpadů z kožedělného průmyslu. Vstupní surovinou jeho revolučního procesu na zpracování tukových odpadů je mázdra – koželužský tuk. „Mázdra je směs podkožního vaziva a tuku, jehož obsah bývá kolem 60–70 %. Vyvinul jsem postup, který odděluje bílkovinu od tuku. Bílkovina se zpracovává na kvalitní želatinu, tuk na bionaftu,“ popisuje prof. Kolomazník. Výsledky jeho výzkumu byly uplatněny v koželužnách Argentiny, Brazílie, Mexika, USA, Kanady, zemí EU i v Indii. Jeho technologie také využívají velké obuvnické firmy jako NIKE (Vietnam) a ECCO (Nizozemsko). Cena Industrie je udělována za nejvýznamnější inovační technologii či výrobek realizovaný na území ČR v posledních několika letech. V letošním roce ji získává společnost MICRORISC z Jičína za svou technologii IQRF. Ta je určena všem výrobcům elektroniky, jedno, zda je to výrobce světla, vypínače nebo ledničky, a umožňuje velmi snadno tyto výrobky inovovat – připojit je do bezdrátové sítě a komunikovat přes ni. Dva vítěze má letos Cena Skupiny ČEZ, která se uděluje za nejvýraznější výzkumné a vědecké činnosti studenta doktorandského studia. MUDr. Ondřej Gojiš se kromě práce lékaře na Gynekologicko- -porodnické klinice FN Královské Vinohrady věnuje výzkumu možností ovlivnění biologického chování konkrétního typu karcinomu prsu, který patří k nejčastěji se vyskytujícím nádorům v západním světě. Každý rok na tuto diagnózu celosvětově zemře téměř 500 000 lidí. Mgr. Pavla Eliášová, která získala společné 1. místo této ceny, zkoumá zeolity – v současné době nejdůležitější průmyslové katalyzátory využívané při zpracování ropy, v petrochemii i při přípravě chemických specialit. Původem jsou to přírodní minerály, které se díky svým unikátním vlastnostem od poloviny minulého století vyrábí synteticky. Velkou výhodou je jejich nezávadnost vůči životnímu prostředí. Zeolity již v minulosti např. nahradily používání fosforečnanů v pracích prášcích, což představovalo závažný problém kvůli znečištění povrchových vod. „Až dosud byly syntetizovány metodou ‚pokusu-a-omylu‘, zatímco výzkum, na kterém se na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR v Praze podílím, ukazuje na možnost řízené syntézy zeolitů s možností kontrolovat velikosti nově připravených zeolitů,“ shrnuje svůj přínos Mgr. Pavla Eliášová.
