Indická ekonomika patří k nejperspektivnějším.
Zemi pod Himalájemi analytici řadí do seskupení
dynamických ekonomik současného globálního
trhu – BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína
a Jižní Afrika).
Tyto skutečnosti neunikly ani organizátorům letošního
MSV a jeho doprovodného programu. Indie se
stane letošního partnerskou zemí veletrhu. Dominantní
akcí její prezentace v ČR se stane INDIA SHOW
2012. V jejím průběhu se v Brně představí řada předních
indických firem a podnikatelských subjektů.
České podniky projevují o velký indický trh dlouhodobý
zájem. Řada z nich se na něm už etablovala
kvalitními výrobky a službami. Za všechny vzpomeňme
třeba Allport International Pvt. Ltd. – MSA,
Dolní Benešov – Joint Venture, CKD Blansko Indie
Pvt. Ltd., ŠkodaAuto India Private Limited, ŠKODA
POWER Pvt. Ltd., Tatra Vectra Motors Ltd., VÍTKOVICE
a. s., UniControls Electronics Czech Pvt. Ltd.,
ZKL Bearings (India) Pvt. Ltd. aj. Jak ukázala naše
specializovaná červnová příloha, řada dalších seriozně
analyzuje podnikatelské podmínky v Indii a hledá tam
solidní partnery.
JAK SE VYVÍJÍ ČESKO-INDICKÁ
SPOLUPRÁCE?
Jednou větou: úspěšně. Její parametry naposledy
vytýčila Dohoda o hospodářské spolupráci mezi oběma
státy z června 2010. Co se týká bilance vzájemné
obchodní výměny za posledních 5 let, přesvědčivě
ji dokumentuje náš graf. Indie se stala významným
partnerem pro český zahraniční obchod a dosažené
výsledky naznačují perspektivu dlouhodobého a rychlého
růstu exportu. Prizmatem asijského zaměření českého
zahraničního obchodu: Indie dnes zaujímá (hned
po Číně) 2. nejvýznamnější pozici.
O CO JE ZÁJEM NA INDICKÉM TRHU?
Když jsme tuto otázku položili indickému velvyslanci
v ČR Venkatesanu Ashokovi, zahrnul nás
širokou škálu konkrétních produktů a služeb, o něž
mají indické podniky a obchodní organizace zájem.
Struktura českého exportu je potvrzuje: v popředí
jsou komponenty pro automobilový průmysl
(ať už pro vozidla osobní, či nákladní, karosérie
traktorů aj.), převody a převodové hřídele, vznětové
motory, či již zkompletovaná motorová vozidla
(ponejvíce nákladní), stroje pro přípravu vláken,
vybrané chemikálie, elektrické motory a generátory,
stroje (včetně příslušenství) aj.
Naopak českému importu z Indie dominují trubky,
duté bezešvé profily ze železa a oceli, válcované ploché
výrobky ze železa a oceli, části elektrických motorů
a generátorů, elektrické transformátory, statické
měniče a induktory, bavlněná příze a pletáž, obuv se
svrškem z usně, dráty, kabely, elektrické vodiče, kabely
z optických vláken, léky aj.
Pan velvyslanec připomenul, že na dynamickém
indickém trhu chtějí uspět mnohé výrobní a obchodní
subjekty z celého světa. Indové proto mají na výběr
pestrou paletu nabídek. Volí nejenom podle ceny
dodávek, ale i podle technicko-ekonomických a provozních
parametrů, kvality zboží, zabezpečení záručního
i pozáručního servisu, zaškolení obsluhy nové
techniky atd. Samozřejmě, při obrovském potenciálu
indických pracovních sil se nemalá pozornost věnuje
kooperačním projektům.
PLUSY I MINUSY PŘI ROZHODOVÁNÍ
Indie (členská země Commonwealthu) má cca 1,2
mld. obyvatel (bezmála 120krát více než ČR). I při obrovské
rozloze federace (3 287 590 km2) hustota osídlení
činí 385 osob na 1 km2. To z ní činí 33. nejhustěji
osídlenou zemi světa. Indie sestává z 28 spolkových
států a operuje s 16 úředními jazyky. Jednotnou
dorozumívací řečí je angličtina, resp. její indická
mutace – Hinglish. Angličtina je také základní
jazyk pro obchodní styk a administrativu.
Indická tržní ekonomika disponuje prorůstovým potenciálem.
Dosažený HDP je 11. na světě a v přepočtu
běžným kurzem se přibližuje k 1700 mld. USD. Měřeno
paritou kupní síly: Indie je na 3. místě ve světě.
Indická ekonomika vykazuje léta vysoká tempa růstu:
7–9 % ročně. Důležitý faktor představuje vnitřní stabilita
měny vázané na USD i relativní politická stabilita.
V zemi dosáhly významné postavení malé a střední
podniky. Soukromý sektor je velmi silný. Indie je členem
řady globálních světových struktur (mj. WTO).
GLOBÁLNÍ KRIZE SE NEVYHNULA
ANI INDII
Nejdříve se projevila zpomalením růstu HDP:
ve fiskálním roce 2009–2010 dosáhl 8,4 %
a v létech 2011–2012 klesl na 6,5 %. Třebaže
se jedná o čísla pro řadu jiných
zemí nedostižná, indické politiky,
ekonomy a novináře varovala. Zpomalil se také růst
průmyslu (o 8,2 %) a v létech 2010–2011 se snížil
na 2,8 %. Krize postupně zasáhla všechny sektory ekonomiky.
Export vloni vykázal pokles z 33 % na letošních
20 %. To se logicky promítlo do zvýšení deficitu
platební bilance zahraničního obchodu, a to i přes depreciaci
rupie o 27 %.
Ústřední vláda v Dillí usiluje o opětovnou dynamizaci
rozvoje průmyslu a exportu a o stabilizaci
měny. Chce také snížit současnou inflaci. Ekonomický
poradce premiéra C. Rangarádžan označil
9. července 2012 v The Economic Times za brzdu
indické ekonomiky pokles investic a stav infrastruktury,
kvůli níž se zpožďuje (či úplně znemožňuje)
zásobování. Co se týká finanční politiky indické
vlády a budoucího vývoje indické ekonomiky (v paralele
na evropské projevy krize) srovnával: „V Evropě
dochází k pomalému růstu. Je zde patrná nízká
míra inflace. V Indii jsme nyní ale svědky celkové
ekonomické stagnace a vysokého inflačního růstu.“
Indické úrokové sazby se podle něj nesníží, pokud
nejdříve neklesne inflace. Ta se v současnosti pohybuje
okolo 9 %. Pro snížení schodku v platebních bilancích
C. Rangarádžan doporučil kombinaci několika
opatření, která by výrazně zjednodušila přístup
zahraničních investorům ke státním dluhopisům
a na trh s akciemi. Oživení investic třeba provést
bez navýšení fiskálního deficitu (ten se mezitím
vyšplhal na 8 % HDP) a bez růstu deficitu platební
bilance. Centrální instituce musí zároveň omezit
některé nezdravé dotace z poslední dekády.
Indickou ekonomiku podle expertů nebrzdí pouze
nerozvinutá infrastruktura, ale také nedávné nařízení
vlády vůči veřejným podnikům. Mimojiné stanoví,
aby své zisky neukládaly do bank, ale aby je reinvestovaly
a zpětně z nich profitovaly. Podle C. Rangarádžana
komerční banky jsou doslova zaplavovány vklady
peněz. Na druhé straně poptávka po půjčkách zůstává
minimální. Banky odmítají přijímat další peníze. Průmysl
postrádá zakázky a ekonomika trpí všeobecnou
nevůlí investovat.
JAKÝM SMĚREM SE INDICKÁ
EKONOMIKA VYDÁ?
„Probuzený slon“ si nemůže dovolit další otálení
a polovičatá řešení. K oživení poptávky vedou pouze
dvě cesty: první je navýšení státních výdajů ke stimulaci
spotřeby a druhá snížení úrokových sazeb k podpoře
investic. Snížení úrokových sazeb zaktivizuje
rozvoj indického průmyslu a zvýší daň z příjmu, což
pomůže překlenout schodek státního rozpočtu.
NOVÁ EXPORTNÍ ODBYTIŠTĚ
S tíživými dopady globální krize se musí vyrovnat
i kapitáni českého průmyslu. Jedním z důležitých nástrojů
k aktivizaci domácí průmyslové produkce je
orientace české ekonomiky na další teritoria. Indický
subkontinent mezi ně nepochybně patří. Vývoz do Indie
však při růstu konkurence na tamějším trhu není
a nebude snadný. Vedle přímých dodávek zboží se
osvědčilo aktivně využívat možnosti výrobní spolupráce
s indickými partnery, předávat partnerům
vybranou produkci uzlů a komponent, zadávat
konkrétní služby (outsourcing) atd.
České podnikatelské subjekty se musí
v Indii vyrovnat s přetrvávající vysokou
ochranou domácího trhu
a s poměrně vysokými cly. Mezinárodní instituce poukazují
na váhavý přístup k privatizaci velkých státních
podniků (zejména v oborech energetika a těžký
průmysl), na četné disproporce v rozvoji jednotlivých
indických států a regionů a na projevy leckdy přebujelé
administrativy. Lhůty pro projednání a uzavření
exaktních kontraktů dosahují řadu měsíců. Možnosti
rozvoje obchodních aktivit bez fyzické přítomnosti
na indickém trhu formou kanceláře, firmy, místního
zástupce apod. jsou limitované. I přesto platí: Indie
má zájem o obchodní spolupráci s ČR a potenciál pro
uplatnění českých firem na indickém trhu je velký.
Jeho využití ovšem vyžaduje aktivní a minimálně
střednědobě orien tovanou a jasně zaměřenou strategii.
To potvrdilo i poslední fórum Česko-indické obchodní
komory. Na setkání třech desítek podnikatelů
a zástupců státních institucí s cílem zmapovat aktuální
potřeby firem mj. zaznělo doporučení Petra Fořta ze
společnosti T-Systems, že „na indický trh je třeba vstupovat
s dlouhodobým a jasným podnikatelským záměrem
a zajistit si spolehlivě fungující infrastrukturu
s využitím mezinárodních i lokálních zdrojů.“
Nelze se přitom obejít aspoň bez minimálně základní
orientace v tamějším právním prostředí. Podle Kamila
Blažka, jenž působí ve Sdružení pro zahraniční
investice (AFI) a mezinárodní advokátní kanceláři
Kinstellar: „Potenciál Indie je značný, avšak zůstává
nevyužitý. Indie představuje náročný trh a komunikovat
s tamějšími investory není tak jednoduché jako
třeba v západních zemích.“
NA CO SE ZAMĚŘIT PRODUKTOVĚ?
Jak ukázal poslední prázdninový obrovský black-
-out v dodávkách elektřiny na severu Indie, čeští
výrobci a exportéři mají velkou šanci napomoci
rozvoji místního energetického sektoru a postupně
omezit tíživé dopady místních deficitů ve výrobě
a distribuci elektřiny až k finálnímu spotřebiteli.
Totéž platí pro další tradiční české vývozní komodity.
Zejména pro obráběcí a tvářecí stroje, pro zdravotnickou
diagnostickou i terapeutickou techniku,
pro textilní, polygrafické a sklářské stroje, pro těžební
a zpracovatelskou techniku. Země pod Himalájemi
potřebuje kvalitní kuličková ložiska, armatury, laboratorní
techniku, ale třeba i gumárenské stroje, nebo
zajímavé spotřební zboží. Vše ve velkých kvótách.
Indie postupně buduje novou dopravní a komunikační
infrastrukturu. Týká se to jak sítě nových
dálnic a rychlých velkokapacitních magistrál, tak
modernizace zdejších železničních tratí, letišť,
kontejnerových terminálů aj. České firmy mohou
vedle moderního vybavení letišť, nebo železničních
tratí a uzlů nabídnout lokomotivy, vagóny,
zařízení pro jejich výrobu a opravy, autobusy, malá
letadla apod.
Regionální orgány souběžně řeší složitou situaci
s městskou hromadnou dopravu, zvláště ve velkých
městech. Jen pro ilustraci: v lidnaté Indii žije ve městech
s nejméně 1 mil. obyvatel cca 1/10 veškeré populace.
Takových aglomerací je už 42. Největší se vytvořily
kolem Bombaje (14 mil. obyvatel), Dillí (12 mil.)
a Bangalore (5 mil.).
Příznivým rysem současného dynamického rozvoje
indické ekonomiky není jen zvýšený zájem o moderní
techniku a technologie, o budování speciálních ekonomických
zón, ale také zvýšená péče o životní prostředí.
Federální i místní orgány investují nemalé prostředky
do ochrany ovzduší, půd i vod. Při permanentně rostoucím
počtu obyvatel ve městech i na venkově, nutno
v předstihu zabezpečovat požadavky na rostoucí spotřebu
pitné vody, na její úpravu, na očistu odpadních
vod a jejich recyklaci atd. /bs/
