S pojmem technologická platforma (TP)
se v poslední době setkáváme stále častěji,
a to zejména v informacích o práci a fungování
Evropského společenství, ve kterém
vzniklo v posledních několika letech asi
30 podobných platforem pro různá průmyslová
a výzkumná odvětví.
Hlavním cílem evropských technologických
platforem je zpracovat dlouhodobou strategii
výzkumu a vývoje v oborech, ve kterých
mohou technologické a ekonomické změny
umožnit transformaci Evropského výrobního
průmyslu směrem ke znalostní ekonomice.
Mohou také identifikovat oblasti
výzkumu a inovací s vysokým potenciálem
a přidanou hodnotou, koordinovat přípravu
evropských a národních programů za účelem
dosažení potřebného množství kapacit
a eliminovat překryvy. Aktuálně na evropské
úrovni existuje 31 technologických
platforem, přibližně dalších 6 se nově formuje.
Hlavní sféry, ve kterých jsou ETP
vytvořeny nebo se tvoří, jsou: strojírenství,
doprava, životní prostředí, potravinářství,
chemie, energetika a další.
Ve vazbě na evropské platformy vznikají
i u nás podobné platformy národní, což otevírá
pro naše průmyslová odvětví nové možnosti
spolupracovat na přípravě a schvalování
strategických dokumentů EU a členských
států, spolupracovat a koordinovat přípravu
evropských a národních programů výzkumu
a vývoje a v neposlední řadě vytvořit určitou
logickou strukturu na podporu zvyšování
spolupráce průmyslu s výzkumem, a tím na
podporu zvyšování konkurenceschopnosti
českého průmyslu.
Dnes v ČR existují nebo byly ustaveny
následující technologické platformy: udržitelná
chemie, potraviny, vodík a palivové články,
stavebnictví, biopaliva, průmyslová bezpečnost,
lesnictví a navazující průmysl, strojírenství
a textil.
Vcelku samozřejmým předpokladem pro
vzájemnou spolupráci průmyslu s výzkumem
je skutečnost, že oba sektory existují, tedy že
máme určitý průmyslový sektor a také jemu
příslušný výzkum. Neexistuje-li výzkum
nebo je jen slabý, je třeba jej posílit tak,
aby mohl být partnerem průmyslu, a dále je
třeba vytvářet podmínky, aby výzkum mohl
být skutečným výzkumem (výzkumné pracoviště
musí mít možnost zkoumat problematiky
oboru s určitým předstihem a nesmí
být zahlceno řešením aktuálních vývojových
problémů průmyslu). K tomu je však nutná
podpora z veřejných prostředků. Potom je
možné a potřebné vytvořit mezi průmyslem
a výzkumem prostředí vhodné pro vzájemnou
komunikaci a spolupráci, které lze potom
charakterizovat:
? vytvořením oborového seskupení průmyslu,
výzkumu a vzdělávání
? výzkumným programem oboru, který
vytváří a realizují všechny relevantními aktéry
seskupení
? těsnou spoluprací průmyslu s výzkumem
(probíhá přenos výsledků výzkumu do praxe,
spolupráce na inovacích výrobků apod.)
? ve výzkumných organizacích se udržuje
správný poměr mezi výzkumem a řešením
aktuálních operativních problémů průmyslu
? volbou správné formy organizace a osobností
pro realizaci cílů
Schematicky je struktura oborového seskupení
znázorněna na obr.1.
OBOROVÉ SESKUPENÍ = MALÁ
(JEDNOOBOROVÁ) TECHNOLOGICKÁ
PLATFORMA
Jsou-li splněny předpoklady pro vytvoření
oborového seskupení, je možné seskupení
snadno vytvořit, avšak ve skutečnosti se podobné
seskupení většinou po leta buduje. Alespoň
tak tomu bylo u nás po roce 1990, kdy řada
průmyslových odvětví přišla o své výzkumné
instituce tím, že ustala podpora z veřejných
prostředků a průmyslová odvětví nebyla v té
době natolik zkonsolidovaná, prozíravá a silná,
aby je alespoň v minimální formě udržela.
PŘÍKLAD BUDOVÁNÍ OBOROVÉHO
SESKUPENÍ V OBORU STROJÍRENSKÉ
VÝROBNÍ TECHNIKY
Vezmeme-li za výchozí stav v roce 1994,
průmysl strojírenské výrobní techniky existoval
(byl sdružený v SST – Svaz výrobců
a dodavatelů strojírenské techniky), ale
neměl výzkumnou základnu (po roce 1990
se rozpadla – VÚOSO Praha, VUTS Brno
a další).
Došlo také k velkému odlivu kvalifikovaných
lidí, kteří většinou přecházeli do služeb obchodních
zastoupení zahraničních firem. Reakcí na
neblahý stav byl v roce 1994 vznik občanského
sdružení Společnost pro obráběcí stroje (SpOS),
sdružujícího fyzické i právnické osoby, mající
zájem na dalším rozvoji oboru (včetně odborných
pracovišť vysokých škol). SpOS se stala v roce
1996 členem Svazu výrobců a dodavatelů strojírenské
techniky a ve své činnosti se snažila podněcovat
a podporovat získávání finančních prostředků
na výzkumné projekty z různých zdrojů.
Mimořádnou příležitostí pro celý obor bylo v roce
2000 vyhlášení programu Výzkumná centra pod
záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
(MŠMT ČR). Na základě společné iniciativy
SpOS, ČVUT v Praze (ČVUT bylo členem
SpOS) a SST získala Fakulta strojní (FS) ČVUT
ve spolupráci s SST podporu na projekt vybudování
Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní
techniku a technologii (VCSVTT) na leta 2000
až 2004. V roce 2004 bylo VCSVTT úspěšně
vybudováno a začalo dobře spolupracovat s průmyslem.
Dalším velmi pozitivním krokem Rady vlády
pro výzkum a vývoj a MŠMT bylo vyhlášení
druhého programu 1M Výzkumná centra, který
umožnil úspěšným centrům v jejich započaté činnosti
dále pokračovat. V roce 2004 získalo ČVUT
Praha FS, VCSVTT z tohoto programu opět ve
spolupráci s SST a SpOS podporu na projekt
Výzkum strojírenské výrobní techniky a technologie.
Dnes má Centrum čtyři pracoviště – Praha
(ČVUT), Brno (VUT), Plzeň (ZČU) a Liberec
(TU) a jeho současný počet zaměstnanců je 70.
Financování výzkumného programu centra probíhá
dle pravidel programu 1M: MŠMT – 90 %,
průmysl – 10 % (resp. podniky sdružené v SST).
Příprava obou výzkumných programů proběhla
ve spolupráci s podniky SST a s experty SpOS,
a díky tomu dnes Centrum široce spolupracuje
s průmyslem (viz obr. 3). Na počátku, kdy Centrum
vznikalo, dosahovala vzájemná spolupráce
finančního objemu 2,5 mil. Kč ročně. Později
spolupráce s průmyslem strmě vzrostla, a to na
více než čtyřnásobek (viz obr. 3). Ve VCSVTT
se kromě jiného řeší také dva projekty 6. rámcového
programu (RP) EU a Centrum je zapojeno
v několika podaných projektech 7. RP. V současné
době již Centrum zahájilo přípravu strategie
oboru a výzkumu v oboru na roky 2010-2015.
TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA
Podobně jako v roce 2000 vzniklo Výzkumné
centrum pro strojírenskou výrobní techniku
a technologii, vzniklo v letech 2000 až 2007
v sektoru strojírenství dalších 8 strojírenských
výzkumných center:
? Centrum leteckého a kosmického výzkumu
(na VUT Brno)
? Výzkumné centrum Textil I a II (na TU Liberec)
? Výzkumné centrum spalovacích motorů
a automobilů J. Božka (na ČVUT v Praze)
? Výzkumné centrum Nové technologie, Plzeň
(na ZČU Plzeň)
? Výzkumné centrum kolejových vozidel (na
ZČU Plzeň)
? Centrum Energetika (na ČVUT v Praze)
? Výzkumné centrum tvářecích technologií (na
ZČU Plzeň)
? Centrum pro jakost a spolehlivost výroby (na
ČVUT v Praze).
Všechna jmenovaná centra spolupracují s průmyslem
v oblasti strojírenství a všechna
dostávají podporu od MŠMT z programu 1M
Výzkumná centra. Ze společné iniciativy uvedených
center vzešel záměr založit Českou
technologickou platformu Strojírenství.
Platforma byla ustavena 25. září letošního
roku Deklarace o ustavení ČTP Strojírenství,
kterou podepsalo celkem 29 subjektů. Hlavním
cílem platformy je:
1. Vypracování strategie jednotlivých oborů
a celého sektoru strojírenství
2. Vypracování strategie výzkumu jednotlivých
oborů a strategie výzkumu celého sektoru strojírenství
(Strategic Research Agenda)
3. Kontinuita a posílení spolupráce výzkumu
s průmyslem
4. Dosažení vyšší konkurenceschopnosti jednotlivých
oborů i celého sektoru
5. Spolupráce s evropskou technologickou platformou
Manufuture.
Platforma by měla být tvořena podle několika
zásad: každý obor má seskupení průmyslu (průmyslový
svaz s vazbou na obchod a uživatele),
vysokoškolská pracoviště, výzkumné instituce
a oborové společnosti. Uvedená seskupení stanovují
vývojové směry oboru a z nich vyplývající
zaměření výzkumu a následně i výzkumný program
seskupení (výzkumného centra) v daném
oboru (tzv. SRA - Strategic Research Agenda).
To zaručí silnou vazbu mezi průmyslem a výzkumem
a tak zajistí i potřebný finanční objem spolupráce
průmyslu při řešení výzkumných témat
(25 % jako v EU projektech, maximálně 50 %).
50 až 70 % podpora výzkumných center z veřejných
zdrojů je nezbytná proto, aby zde byl realizován
výzkum, který jedině zaručí vysokou úroveň
pracovišť center.
Součástí každého programu bude tzv. vyhledávací
výzkum (smyslem je soustavné hledání
nových přístupů, principů, myšlenek, nápadů
a řešení). Podpora výzkumu z veřejných prostředků
se bude poskytovat na základě projektů,
vytvořených podle seskupení stanovených směrů
vývoje oboru. Oblasti společné více nebo všem
seskupením budou spolu s výzkumnými programy
jednotlivých seskupení tvořit výzkumný program
celé platformy (tzv. SRA platformy). Každý
obor bude mít i svůj vzdělávací systém a program.
Díky tomu dojde k významné podpoře konkurenceschopnosti
strojírenství v ČR. Prostředky,
vložené od roku 2000 do vybudování určité sítě
strojírenských výzkumných center, budou dále
plně využity. Pracovní kapacity výzkumných
center se využívají především pro podporu našeho
strojírenství. Vytvořené výzkumné programy
spolu s průmyslem (SVA oborů a celého sektoru)
významně zlepší i podmínky pro spolupráci mezi
výzkumnými centry a podniky i ve veřejných programech,
vypisovaných Ministerstvem průmyslu
a obchodu (MPO) – Impuls, Tandem, Prosperita
apod. Dojde k větší a koncepční mezioborové
spolupráci ve výzkumu. Vyšší efektivnost a lepší
vzájemná informovanost povede k vyšší kvalitě
výstupů a k vyššímu celkovému pozitivnímu
ovlivnění jednotlivých oborů. Účastí zástupců
české národní platformy v evropských orgánech
platformy Manufuture dojde k lepší informovanosti
o programech EU. Bude zde nová možnost
ovlivňovat připravované evropské programy na
podporu výzkumu a vývoje. ČTP Strojírenství se
může stát odborným partnerem státních orgánů
při přípravě nových programů podpory výzkumu
a vývoje. ČTP Strojírenství je také v podstatě
zajištěním a realizací jednoho z dlouhodobých
základních směrů výzkumu podle usnesení vlády
z 1. června 2005 č. 661, a to směru Konkurenceschopné
strojírenství. ČTP Strojírenství je kontinuita
a posílení spolupráce výzkumu s průmyslem
ve strojírenství ČR.
JAKÁ BY MĚLA BÝT ČTP STROJÍRENSTVÍ?
Prvním předpokladem trvalé existence platformy
je motivace stanovenými cíly platformy.
Všichni členové musí cítit, že má pro ně platforma
smysl. Orgány platformy by také měly
být štíhlé a profesionální tak, aby je bylo možné
financovat z vlastních zdrojů členů úhradami
členských příspěvků a úhradami za služby,
které bude platforma členům poskytovat. Návrh
organizačního schématu ČTP Strojírenství je na
obr. 5. Předpokládá se, že hlavní aktivity platformy
budou probíhat v oborových seskupeních
a vrcholový orgán bude zajišťovat zejména
zpracování SRA celého sektoru a obousměrné
kontakty s ETP Manufuture, případně i s dalšími
platformami. Dále lze očekávat, že i některá
oborová seskupení se samostatně zapojí do dalších
jim blízkých ETP.
ČASOVÝ HARMONOGRAM POSTUPU
ZALOŽENÍ ČTP STROJÍRENSTVÍ
Po podpisu deklarace 25. září se přípravný
výbor rozhodl na právní formě ČTP Strojírenství,
kterou bude Občanské sdružení. Zároveň proběhla
tvorba stanov platformy a registrace platformy
(30. listopadu). Nyní budou následovat první plenární
zasedání platformy k volbě jejích orgánů
a platforma zahájí svou činnost nejpozději do 29.
února 2008.
PROF. ING. JAROMÍR HOUŠA, DRSC.
ČVUT V PRAZE
FAKULTA STROJNÍ
