Česká republika zaostává v inovacích, chce to změnit

Mezinárodní konference pořádaná v Praze Světovou bankou a agenturou CzechInvest ukázala, že Češi neumějí využívat inovací. Nová pravidla by měla pomoci to zlepšit. Z výzkumu Evropské unie, který byl na konferenci zveřejněn, vyplynulo, že Česká republika patří k podprůměrným inovátorům – podobně jako Slovensko, Polsko a Maďarsko. „Útěchou“ těžko může být, že ještě hůře jsou na tom Rumunsko, Litva, Bulharsko a Lotyšsko. Naopak nejlépe dokážou využívat inovací Švédsko, Dánsko, Německo a Finsko. Výzkum srovnával vzdělání obyvatel, podporu výzkumu a samozřejmě hospodářské dopady inovací. „Fakta ukazují, že průměrně na celém světě je polovina dlouhodobého růstu země způsobena inovacemi a technologickými zlepšeními," zdůraznil na konferenci Janamitra Devan, viceprezident pro rozvoj finančního sektoru Světové banky. Jeho kolega Gerardo Corrochano, který ve světové bance podporuje rozvoj evropského soukromého a finančního sektoru, dodal, že hodně závisí na tom, jaké podmínky nastaví stát. „Aby se podařilo úspěšně využít inovativního potenciálu v zemích střední Evropy, musí být inovační politika chytřejší,“ řekl. 13 MILIARD NA NOVÉ NÁPADY Jak na konferenci informoval Miroslav Křížek, generální ředitel Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, podmínky pro inovace se přece jen zlepšují i v Česku. Už od roku 2007 je možné čerpat dotace z evropských peněz v takzvaném Operačním programu Podnikání a inovace. Do letošního května byly z tohoto programu přiznány dotace 7056 projektům v celkové výši 58,7 miliardy korun. Součástí tohoto programu je i podpora inovací ve vědě, výzkumu a podnikání. Jde zejména o podporu uvádění nových výrobků, technologií a služeb na trh, ale také na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Příjemci dotací jsou malé a střední podniky, vysoké školy, výzkumné instituce i fyzické osoby. Takto od roku 2007 získalo 989 projektů podporu v hodnotě 13 miliard korun. Nově vznikl při CzechInvestu program CzechAccelerator 2011-2014, který podporuje rozvoj českých technologicky orientovaných podniků na zahraničních trzích. Vytváří jim příležitost navazovat důležité obchodní kontakty ve Spojených státech (kalifornském Silicon Valley a v Bostonu), a také v Singapuru, Izraeli a Švýcarsku. MÍSTO MONTOVEN INOVATIVNÍ PODNIKY K dalšímu posunu došlo při lákání zahraničních investorů do ČR. V květnu podepsal prezident Václav Klaus novelu zákona o investičních pobídkách (72/2000 Sb.). Ta určuje, že investor z oblasti zpracovatelského průmyslu, strategických služeb a technologických center, nově přicházející i stávající, může získat slevu na dani z příjmu po dobu deseti let – oproti současným pěti rokům. I nadále může čerpat hmotnou podporu na vytváření pracovních míst a získat zvýhodněnou cenu na převod pozemků a související infrastruktury. Úplnou novinkou pak je zavedení institutu takzvané strategické investiční akce, které novela zákona umožňuje. Takto označené projekty zpracovatelského průmyslu a technologických center mohou získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše pěti procent nákladů či 1,5 miliardy korun. O podpoře jednotlivých projektů bude rozhodovat vláda. „Česká republika by měla být díky tomu konkurenceschopná v získávání zahraničních investic a přitom lákat inovativní investory namísto dřívějších montoven,“ zhodnotil Miroslav Křížek. /jet/