V nastavení bezpečnostních procesů a opatření za světem Česká republika rozhodně nezaostává. Naopak, podle posledních žebříčků a hodnocení se v kvalitě zabezpečení drží na špici a svá opatření dále inovuje. Vedle toho není ani okrajovým hráčem na světovém poli, jak to potvrdila česká delegace na nedávném jaderném summitu ve Washingtonu. Studie neziskové organizace Iniciativa proti jaderné hrozbě (Nuclear Threat Initiative) o zabezpečení jaderných materiálů řadí ČR do první desítky z celkového počtu 152 hodnocených zemí, které nevlastní jaderné zbraně či disponují méně než 1 kg jaderného materiálu. ČR se tak umístila na špičce žebříčku a od roku 2014 si dokonce o dvě místa polepšila. Pozitivní hodnocení potvrzuje i Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Podle něj ČR svědomitě plní mezinárodní závazky a v některých ohledech je dokonce převyšuje. Úroveň zabezpečení jaderných prostředků bude v souvislosti s přijetím nového Atomového zákona ještě posílena. Upřesní se technické požadavky a procesní pravidla pro provoz stávajících bloků v jaderných elektrárnách, včetně spouštění bloků nových. Do českého práva se touto úpravou dostanou i některé nové předpisy Euratomu a aktuální doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii. České jaderné elektrárny jsou podle ČEZ zabezpečeny díky projektu, ale hlavně úrovni kultury provozování elektrárny. Podstatnými rysy druhého jmenovaného principu jsou způsobilost personálu, kvalita dokumentace, využití provozních zkušeností, požární bezpečnost, technická i radiační kontrola apod. ČR přišla na v pořadí čtvrtý Summit o jaderné bezpečnosti (Nuclear Security Summit) s několika vlastními inovovanými opatřeními. Mezi ně patří kupř. vydání nové koncepce zahrnující vzdušné a kybernetické hrozby, zavádění těchto současných aspektů jaderné bezpečnosti do nových regulačních předpisů nebo realizaci cvičení speciálních jednotek armády i policie v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Ve spolupráci s USA navíc v Praze proběhl speciální seminář věnovaný fyzické ochraně a zabezpečení jaderných zařízení. Česká delegace ve Washingtonu také převzala Atoms for Peace Award oceňující dokončenou repatriaci vysoce obohaceného uranu (HEU) do země původu a konverzi reaktorů na nízko obohacený uran (LEU). Česko bylo v této oblasti nápomocno i dalším zemím, kupř. Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Ukrajině nebo Vietnamu. V rámci programu Repatriace paliva z výzkumných reaktorů ruského typu (RRRFR) bylo doposud do Ruska vráceno přes 1300 kg vyhořelého uranu. Celkově se uskutečnilo 24 odvozů ze 14 zemí. Od letošního roku probíhá odvoz paliva z čínských reaktorů v Africe a Asii. /zs/
