Odborná porota složená ze zástupců Akademie věd ČR a vysokých škol na počátku prosince vyhlásila laureáty ceny Česká hlava 2015. Po předchozím návrhu Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace určila svého laureáta také česká vláda. Nejvyšší vědecké vyznamenání v ČR – Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2015 – získal profesor PhDr. Martin Hilský, CSc., dr. h. c., MBE, který je předním znalcem, překladatelem a popularizátorem díla Williama Shakespeara. Ocenění byla předána na počátku prosince během slavnostního galavečera v Kongresovém centru Praha za přítomnosti premiéra Bohuslava Sobotky a vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka. „Profesor Hilský je širší veřejnosti známý také díky tomu, že umí zasvěceně a atraktivně popularizovat Shakespearovo dílo a dobu. Na příští rok navíc připadá výročí 400 let od úmrtí Williama Shakespeara, a v tomto kontextu je ocenění celoživotního úsilí Martina Hilského ještě zesíleno,“ uvedl vicepremiér Pavel Bělobrádek. Reakce, která dobyla svět Cenu společnosti Kapsch za významný objev, patent či jiný vědecký počin získal Ing. Jan Mašát, CSc., za nalezení nové, bezodpadové metody výroby perchlormetylmerkaptanu, který se používá k výrobě pesticidů. Inspirován Otto Wichterlem, podle nějž je úspěch chemika dán tím, dokáže-li výsledky svého výzkumu převést od zkumavky po barák, orientoval své vynálezy cílevědomě tak, aby jeho řešení byla technicky schůdná a v praxi přinesla co největší užitek. Jako kandidát věd nastoupil do podnikového výzkumu Spolany Neratovice, kde se zaměřoval na výzkum a vývoj pesticidů, konkrétně na výrobu bezrtuťnatého mořidla osiva – bis-trichlormetyltrisulfidu. Protože pro výrobu tohoto mořidla ale byl základní surovinou trichlormetylsulfenylchlorid – perchlormetylmerkaptan (PMM), který se v té době připravoval několikastupňovou, a proto málo výtěžnou metodou – pouhých 56 % – zatíženou vznikem nežádoucích vedlejších produktů – chloridů síry a koloidní sírou, zaměřil se na výrobu této suroviny. Výsledek jeho bádání je možno vyjádřit větou: „O jedné reakci, která dobyla svět.“ Nalezl totiž takový způsob výroby, kterým bylo možno PMM vyrobit v jednom stupni, bez odpadů a s překvapivě vysokými výtěžky (86 %) a v čistotě téměř stoprocentní. Pokračující optimalizace metody vedla k udělení 7 patentů, následující vývoj kontinuálního způsobu výroby pak k dalším 10 patentům. Navázáním spolupráce se zahraničím se metoda brzy uplatnila v SRN, Izraeli, USA, Brazílii, Indii, Austrálii a Číně. Jan Mašát přitom musel čelit dnes již těžko pochopitelným potížím ve styku se zahraničím, neustálým kontrolám stranickými orgány, výslechům StB, omezováním korespondence a telefonátů a nejistým možnostem výjezdů do zahraničí, které vyústily v zákaz prodeje PMM firmě Olin Corporation (USA). Přestože požadavek z USA by byl technicky snadno splnitelný, organizačně realizovatelný nebyl (Jan Mašát nebyl členem KSČ a spolupráci s StB odmítl). Přes velký zájem této firmy tak k prodeji nedošlo a Janu Mašátovi byly odepřeny veškeré styky tímto směrem. Američané proto okopírovali české patenty a postavili si vlastní zařízení. Nový způsob měření tepelného komfortu oděvů Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, která se uděluje za významnou technickou či výrobní inovaci, získal dr. Luboš Hes a jeho společnost Sensora za nedestrukční přístroje Alambeta a Permetest pro měření tepelného komfortu oděvů. Tepelný komfort je základním užitným parametrem jak běžných oděvů a sportovních dresů, tak zejména ochranných (hasičských, lékařských) a tzv. outdoorových oděvů. Pro alpinistu například snížení tepelné izolace spodního prádla nebo spacího pytle v důsledku akumulovaného potu může znamenat ohrožení života. Nové přístroje české firmy Sensora jsou unikátní v tom, že umožňují rychlé přímé měření parametrů tepelného komfortu celých oděvů sestávajících z několika vrstev různých textilií, a to bez jejich poškození. V České republice byly tyto přístroje použity při vývoji nového spodního prádla a ponožek vyráběných respektovanou firmou Moira. Řada dalších měření pak přispěla i k vývoji textilií, zejména spacích pytlů, vyráběných českými outdoorovými firmami. Celkem se přístroje Sensora používají ve 22 zemích světa. Cenu laureátovi předal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který uvedl: „Velmi si vážím lidí, kteří své znalosti dokážou využívat k objevování nových věcí a jsou navíc schopni najít pro tyto nápady konkrétní použití a prakticky je realizovat v rámci svého podnikání. Můj resort se snaží právě tyto lidi maximálně podporovat a hledat cesty, jak ještě zvýšit počet těch, kteří v tomto směru uspějí. Za jeden z nejúčinnějších nástrojů podpory považuji evropské fondy. V minulém programovém období jsme v rámci programů Inovace, Potenciál či Spolupráce podpořili více než 2200 malých a středních podnikatelů, kteří získali dotace ve výši přesahující 27 miliard Kč. V aktuálním OP PIK zatím přijímáme první žádosti, konkrétně ve výzvě Inovace podnikatelé dosud registrovali na 500 žádostí se způsobilými výdaji ve výši téměř 30 miliard Kč. Kromě toho chceme podpořit inovativní podnikatele v jejich úplných začátcích, připravujeme proto komplexní platformu – Národní inovační fond – která formou rizikového kapitálu nabídne začínajícím podnikatelům až 1,4 miliardy Kč.“ Jak na neviditelné záření Cenu Skupiny ČEZ, která se uděluje za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd, získal Ing. Vítězslav Jarý, Ph.D., z Fyzikálního ústavu AV ČR, a to za nové materiály vhodné pro detekci neviditelného ionizujícího záření. V posledních letech raketově roste počet aplikací, při kterých je nutné detekovat právě neviditelné pronikavé záření (gama záření, rentgenové záření), například v průmyslu (odhalování netěsností v látkách, hledání ropných ložisek), v lékařství (CT, PET detektory), v oblasti bezpečnosti (rámy na letištích) nebo ve vědě (LHC urychlovač v CERNu). Zároveň roste poptávka po nových materiálech pro konstrukci zdrojů tzv. laditelného bílého světla. Ač to nemusí být na první pohled jasné, obě tyto velké skupiny aplikací mají mnoho společného. V týmu pod vedením doc. Ing. Martina Nikla, CSc., Vítězslav Jarý pracoval na vývoji a optimalizaci právě těchto materiálů. Některé materiály se vyrábějí s jejich účastí přímo v ČR, jiné se získávají díky široké spolupráci s laboratořemi z celého světa (Japonsko, Čína, Francie, Itálie či USA). „Povedlo se nám najít zcela novou neprobádanou specifickou skupinu látek (ternární sulfidy dopované ionty vzácných zemin), které mohou sloužit pro oba zmíněné účely. Jako prvním na světě se nám povedlo tyto látky syntetizovat s danými vlastnostmi a provést velmi podrobný popis jejich fyzikálních vlastností,“ vysvětlil Vítězslav Jarý. Pro tuto skupinu látek již byly FZÚ AV ČR uděleny čtyři národní patenty. Neobyčejná odolnost jařmatek Cenu společnosti Česká hlava, která se uděluje za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd, získala RNDr. Martina Pichrtová, Ph.D., z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, která se věnovala stresové odolnosti zelených řas jařmatek v Arktidě a Antarktidě. Extrémní přírodní podmínky v polárních oblastech omezují rozvoj vyšších rostlin. Čím blíže k pólu, tím více rostlin ubývá. Naopak některé řasy patří mezi organismy, které jsou schopné v nehostinných podmínkách přežít a jsou tedy klíčovou součástí polárních ekosystémů a základním pilířem potravních řetězců. Vláknité zelené řasy jařmatky vytvářejí v Arktidě i Antarktidě rozsáhlé nárosty v mělkých tůních a mokřadech, kde jsou vystaveny celé řadě stresů prostředí – silnému mrazu a dlouhotrvající tmě v období polární noci a naopak vyschnutí a silnému slunečnímu záření v období polárního dne. Výsledky ukázaly, že oproti původnímu předpokladu jařmatky nepotřebují ke svému přežití vytvářet specializovaná odolná stadia (spory), ale po otužení přežijí vyschnutí i zmrznutí ve vegetativním stavu. Navíc bylo zjištěno, že jařmatky produkují fenolické látky, které mají schopnost pohlcovat UV záření. „Specifické chemické látky, které mikroorganismy produkují na svoji ochranu, je možné izolovat a využít v praxi – řada takových látek již našla uplatnění v biotechnologiích,“ vysvětlila Martina Pichrtová. Ocenění Česká hlava se uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Od roku 2006 je vítězná hlavní cena udělována premiérem České republiky na základě usnesení vlády jako „česká nobelovka za vědu, výzkum a inovace“ pod názvem Národní cena vlády Česká hlava. S cenou je spojena finanční odměna ve výši jednoho milionu Kč. Za 14 let existence bylo laureátům vyplaceno více než 20 milionů Kč. /pj/
