Stejně jako je úžasný pohled do
porodnice, kde se rodí nový, malý
a bezbranný človíček, stejně fascinující
je i pohled do porodnice
hvězdné. V takové porodnici se
bez asistence porodníků a zdravotních
sester, ale za pomoci gravitace,
turbulencí, srážek, explozí a termonukleárních
reakcí z pracho-plynné
mlhoviny rodí hvězdná nemluvňata.
Jedna z takových velmi dobře vybavených
hvězdných porodnic leží na
hranici souhvězdí Hadonoše a Štíra
a astronomové ji nazývají „Oblast
Rho Ophiuchi“.
Pravda, většina hvězd v ní spatřila
světlo vesmíru již v době, kdy
po Zemi pobíhal Homo erectus
a kdy člověk neandrtálský musel na
svůj příchod na svět čekat ještě asi
200 000 let, avšak z hlediska života
hvězd a vesmíru je to jen krátkodobá
epizoda. Se svým průměrným stářím
300 000 let patří stále ještě mezi
nemluvňata a díky své blízkosti ke
Slunci, která je pouhých 400 světelných
let, nám umožňují velmi detailně
zkoumat bouřlivé okamžiky zrodu
hvězd. Jak ukazují poslední pozorování,
v oblaku se nyní nalézá asi
300 mladých hvězd v různém stadiu
vývoje, některé z nich jsou dokonce
obklopeny protoplanetárními disky.
Není tedy divu, že tato oblast
vesmíru se stala jedním z míst, kam
se zaměřilo nejen nejedno skleněné
„oko“ pozemského dalekohledu,
ale i objektiv kosmického teleskopu
Spitzer, mapujícího zajímavé oblasti
vesmíru.
Oblast Rho Oph patří mezi „nejbarevnější“
části pozorovatelného
vesmíru. A protože každá barva
vypovídá mnohé o vlastnostech jejího
nositele, můžeme si již na první
pohled učinit představu, o jak komplikovanou
oblast vesmíru se jedná.
Temné oblasti představují zásobárnu
prachu a zatím chladného plynu, ze
které jednou budou čerpat rodící se
nové hvězdy materiál pro svůj zrod.
Oranžová barva nejjasnější hvězdy
na snímku, spolu se stejnobarevnou
mlhovinou ji obklopující, představuje
plynný materiál odvrhovaný rozpínající
se hvězdou Antares, hvězdy blížící
se ke konci svého života. Namodralá
část snímku představuje naopak světlo
hvězdy právě se rodící, rozptýlené
na prachové obálce její kojenecké
zavinovačky.
Na snímku nalezneme též dvě kulové
hvězdokupy. Jedna z nich, NGC
6144, je schována v oranžové záři
hvězdy Antares, ta druhá, nesoucí
označení M 4, se nachází mezi již
několikrát zmiňovaným Antarem
a rudou mlhovinou obklopenou hvězdou
Sigma Scorpii.
Oblast, kde se tato zajímavá mlhovina
nachází, je z našich zeměpisných
šířek poměrně špatně pozorovatelná,
neboť ani v době nejlepší
pozorovatelnosti nevystupuje příliš
vysoko nad obzor. Boj se světelným
znečištěním je tedy asi jedním
z hlavních témat jejího fotografování
a zpracování získaných snímků.
Martin Myslivec, autor vítězného
snímku soutěže ČAM za měsíc květen
2008, je zkušený astrofotograf, který
nejen plně využívá možnosti své
fotografické techniky, ale i pozorovacího
místa a každé chvíle pod jasnou
oblohou. Úspěšně se vypořádal
se všemi nástrahami, které získání
takového snímku přináší, a podělil
se o něj se všemi zájemci o krásné
pohledy do nebeských dálek. Za to
mu mnohokrát děkujeme a přejeme
mnoho dalších jasných a temných
nocí.
Tento snímek z našich končin
poměrně obtížně fotografovatelné
oblasti oblohy pořídil Martin Myslivec
v Českých Budějovicích. Vyjasnění
jej vytáhlo za tmavou oblohou do
oblasti mezi Blanský les a vojenský
prostor Boletice, západně od Kleti.
Vítězné snímky v jednotlivých měsících
si můžete prohlédnout na http://
www.astro.cz/cam/.