Oproti sousednímu Rakousku či Německu jsou Češi ve sběru vysloužilých zářivek méně důslední, ale postupně se lepší. Nasbírali o 15 % světelného elektroodpadu více než v roce 2013. Z pohledu českých domácností ve sběru úsporných světelných zdrojů jsme na evropském průměru. K recyklaci jsme odevzdali celkem 1562 t světelného elektroodpadu. Konkrétně 902 t lineárních a kompaktních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů a dále 660 t průmyslových svítidel. O tom, že se Češi doopravdy lepší, svědčí rovněž fakt, že předloni se nám podařilo překročit ve sběru úroveň, kterou nám nově ukládá směrnice EU od roku 2016. Sběrn á síť se rozšířila o stovky nových míst Podle posledního průzkumu neziskové společnosti EKOLAMP, která se zaobírá sběrem a odvozem elektroodpadu, více než 2/3 občanů vědí, že úsporné světelné zdroje obsahují malé množství toxické rtuti a jsou zároveň cenným zdrojem druhotných surovin. Celkově EKOLAMP spravuje téměř 4500 sběrných míst a obslouží 85 % obyvatel ČR. V obcích, firmách a na úřadech je nyní instalováno více než 1900 malých sběrných nádob. EKOLAMP rovněž bezplatně zajišťuje mobilní svoz „úsporek“ z obcí, které nemají svůj sběrný dvůr. Nesesbíraná rtuť by mohla teore ticky zamořit dvě přehr adní nádrže Lipno Neodborně zlikvidované úsporné zářivky představují značnou ekologickou zátěž. „Ročně na skládkách zbytečně končí téměř polovina úsporných světelných zdrojů, které obsahují zhruba 30 kg toxické rtuti. Ta by při úniku do přírody teoreticky mohla znečistit vodu o objemu téměř dvou přehradních nádrží Lipno, nebo 95 Máchových jezer,“ vyčísluje možné důsledky Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP. Světelný elektroodpad, který je odevzdán, se daří maximálně využít. EKOLAMP už dosáhl 99,96% míry materiálového využití. „Díky kvalitním technologiím se nám podařilo recyklovat a následně využít stovky tun druhotných surovin. Hliník, mosaz a další kovy se mohou znovu použít v kovovýrobě. Recyklované plasty jsou dobrou surovinou kupř. pro zatravňovací dlaždice či plotové dílce. Přečištěná rtuť se znovu využívá v průmyslu. Sklo se používá zejména jako technický či stavební materiál,“ uzavírá Zuzana Adamcová. /jh/
