ČEPS zvyšuje přenosové parametry sítě

Vážných poruch v elektrizační soustavě přibývá. Takových, které "...nepamatujeme desítky let". Přitom stále platí, že jedna příčina přenosové a distribuční systémy nevyřadí, ale že k poruchám dochází souběhem několika nepříznivých okolností. Také stále platí, že nelze určit konkrétní viníky poruch, protože je pořád pravda, že v soustavách není nic vysloveně špatně. Ale je také pravda, že už něco není dobře. Víme co a máme cesty, jak tendenci zvyšování počtu a rozsahu poruch zastavit. Příčiny rozsáhlých poruch v přenosové soustavě letos v létě byly citovány mnohokrát. Ani ministerská komise, která konstatovala, že ČEPS při odstraňování poruch postupovala správně (technicky i podle práva), ani vlastní analýzy ČEPS žádné nové příčiny neodhalily. Analýzy ČEPS ale potvrzují správnost strategických, dlouhodobých řešení, k nimž operátor přenosové soustavy (PS) dospěl již před časem. Dovedly ho k němu výzkumy a rozbory poruch z jiných částí Evropy i různých stavů a jejich příčin ve vlastní soustavě. ČEPS vycházel rovněž ze zkušeností a informací posbíraných v mezinárodních profesních organizacích a jejich pracovních skupinách, v nichž je členem. CO JE NOVÉHO? Příčiny poruch přece jen stručně zopakujme. Počasí, když se nevydaří. Lidský faktor, což může být traktorista, který nacouvá do stožáru vedení, terorista nebo zloděj zemnících lan. Opotřebení technické infrastruktury. Další příčiny se dříve neprojevovaly, nebo ne tak silně. Je to zvýšený "provoz" v přenosových sítích, způsobený růstem spotřeby a rozmachem mezinárodního obchodu s elektřinou. Vliv obchodu nutí operátory PS využívat zařízení PS na hranici jejich kapacity. Dále je to větší mezinárodní propojení sítí v kontextu hospodářsky a politicky sjednocující se Evropy. Přenosové soustavy byly původně budovány jako národní. Sjednocení evropského trhu a liberalizace obchodu si vynutily vytvoření nových mezinárodních propojení, což otevřelo cestu elektřině do celého kontinentu, ale také cestu poruchám, které se snáze šíří. Do třetice je to vliv obnovitelných zdrojů elektřiny, a to nejen větrných farem. Větší podíl obnovitelných zdrojů zatěžuje přenosovou soustavu kruhovými a paralelními elektrickými toky a zvyšuje nároky na přenosovou kapacitu kvůli vyrovnávání nestálosti výkonu těchto zdrojů. Nic na tom nemění fakt, že v naší elektrizační soustavě je podobných zdrojů zatím poskrovnu. ČEPS již celkem běžně vyrovnává výkyvy v soustavách sousedních, zejména německé a rakouské. Naše soustava je kruhovými a paralelními toky těchto zahraničních zdrojů již dávno zatěžována, a to většinou těžko předvídatelným způsobem. Vůči těmto novým nebo silněji se prosazujícím vlivům je nutné najít "protichvat". Samozřejmě nestačí jeden, podobně, jako na vznik blackoutu nestačí jedna chyba. Ve skutečnosti proto může být účinný pouze systém navzájem provázaných opatření. Operátor PS má Plán obrany proti šíření poruch. Ten se v současné době ve spolupráci s výzkumnou a poradenskou společností EGÚ Brno aktualizuje. Plán vychází z měření různých stavů sítě (hlavně napětí a frekvence) a stanoví limity odchylek od "normálu", při kterých už je zapotřebí zasáhnout. Dále je v Plánu obrany soubor technicko-organizačních opatření k likvidaci poruch, neboli návod, jak zasáhnout. V aktualizaci Plánu se také promítne závěr z rozboru poruchy z konce července tím, že bude ustavena podpůrná skupina, která bude dispečerovi poskytovat technický servis: např. odečítat naměřené hodnoty, vyhodnocovat varianty opatření, doporučovat další postup, apod... Součástí Plánu je také rozšíření pravidelného tréninku dispečerů. Aktualizovaný Plán obrany bude hotov počátkem příštího roku. INVESTICE DO SPOLEHLIVOSTI Další podstatné opatření spočívá ve zvýšení investic do řízení a zařízení PS. V prvním případě se jedná o upgrade informačních technologií pro dispečerské řízení soustavy, hardwaru i softwaru, plánovaný na leta 2007 a 2008. Dispečeři díky němu získají více relevantní informace. Zároveň jim bude poskytovat jednodušší a přehlednější údaje pro operativní rozhodování. Například se budou graficky znázorňovat stavy sítě. Monitory budou názorně vykreslovat vznik ostrovních provozů, tj. rozdělení elektrizační soustavy do několika samostatných oblastí, vedení mimo provoz apod... Souběžně s tím dojde ke sjednocení dispečerského systému v hlavním a záložním dispečerském pracovišti. Investice jsou nevyhnutelné i do zařízení PS. Konkrétně je zapotřebí posílit vedení ve směru severjih, zhruba v trase od Polska do Rakouska (a dále do Itálie), vybudovat nové propojovací vedení mezi Dlouhými Stráněmi a Životicemi a posílit přenosová vedení z oblasti severočeských hnědouhelných elektráren v západovýchodním směru. Nebo, chcete-li, ve směru od Německa na Polsko, Slovensko a dále na východ a jihovýchod Evropy, protože kontext přenosové soustavy je vždy mezinárodní a celoevropský. V plánu je proto posílení mezinárodních propojení. S německými partnery byla pro tento účel založena třístranná pracovní skupina ČEPS, E.ON a Vattenfall. Podobná spolupráce se připravuje s polským operátorem PSE, slovenským SEPS a rakouským APG. První investice do posílení vedení se realizuje na trase Čechy Střed- Bezděčín, ostatní investice jsou nyní ve stadiu posuzování vlivu staveb na životní prostředí (EIA). Dohromady ČEPS hodlá do roku 2010 investovat 12,5 mld. korun, tj. v průměru 2,5 mld. Kč ročně. Původním cílem společnosti bylo 1,6 mld. korun. Zvýšení plánovaného objemu investic jde jednoznačně na vrub zvýšení spolehlivosti soustavy. V celkové sumě jsou také stavby související s připojením nových elektrárenských zdrojů, větrných farem, nově vznikajících průmyslových parků apod... Součástí těchto investic jsou dále dokončení obnovy sítě 220 kV, nastartování obnovy sítě 400 kV a dokončení přechodu stanic PS na dálkové ovládání, které je dnes hotové ze 60 procent. Finalizuje se také ochranný systém fyzického zabezpečení objektů elektrických stanic, včetně dispečerských pracovišť. Jestliže se v minulosti investovalo do dílčích zlepšení, oprav a údržby, nový investiční plán ČEPS předznamenává zásadní změny v přenosových parametrech celé sítě. S PORUCHAMI PŘIJDE ZÁKON Proti poruchám je třeba bojovat i slovem, tedy zákonem. Jeden z prvních počinů přijde již teď v listopadu, kdy Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejní v Energetickém regulačním věstníku tzv. standardy spolehlivosti platné pro provozovatele distribučních, ale i přenosové soustavy. Standardy spolehlivosti budou vydány v souladu s Vyhláškou č.540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice a s Pravidly provozovatele PS, tzv. Kodexem PS. Obsahem Standardů spolehlivosti budou pro provozovatele PS, vedle standardů velikosti a odchylky napájecího napětí a frekvence, i standardy plynulosti přenosu elektřiny. Plynulost dodávky je charakterizovaná průměrnou dobou trvání jednoho přerušení přenosu elektřiny v minutách za kalendářní rok a průměrným počtem přerušení přenosu elektřiny vztažené na jeden transformátor s vazbou přenosová/distribuční soustava. Připravuje se rovněž novela Energetického zákona, na níž pracuje skupina složená ze zástupců MPO, ERÚ, ČEPS, energetických firem a dalších odborníků. Novela řeší otázky vyhlašování stavů nouze a předcházení těmto stavům, regulace ceny elektřiny dodávané během stavů nouze, dále odpovědnost za odchylky vzniklé provozem obnovitelných zdrojů apod. Tvorba zákonů je politická záležitost a politika je také "slovo". Pro bezpečnost dodávky elektřiny mnohdy zásadní. Například státní energetická politika je pro udržování a zvyšování spolehlivosti PS dokumentem do značné míry určujícím celkovou strategii operátora PS. Časté výrazné změny státní energetické koncepce přenosové soustavě rozhodně nesvědčí. Zcela specifickou problematiku v ochraně proti poruchám tvoří mezinárodní kooperace. Je to pole klíčové z důvodu propojenosti národních soustav do celoevropského systému UCTE. Významný pokrok byl učiněn v tvorbě a prosazování Provozní příručky (Operational Handbook), v níž je definováno sedm zásad, tak zvaných politik, provozních pravidel přenosových soustav. Osmá politika - výcvik dispečerů - je před schválením. Nejobtížnější nebylo kupodivu tyto zásady zformulovat, ale zajistit jejich vymahatelnost. V dnešním stavu už ale Operational Handbook určité konkrétní závazky a povinnosti, resp. pohledávky jednotlivých národních operátorů skutečně zakládá. Těsnější mezinárodní spolupráce se prosazuje v tzv. mikroregionech. ČEPS je členem mikroregionu Střední Evropa, kam patří také operátoři z Polska, Slovenska, Německa (dva operátoři), Rakouska, Slovinska a Maďarska. A KOLIK TO BUDE STÁT? Každá z taktických zbraní obrany proti poruchám, v tomto článku jen stručně vyjmenovaných, neboť jejich hlubší popis by vydal nejméně na jeden další článek pro každou z nich, má určité účinky, ale také určité náklady. Ty nelze opomíjet. Je legitimní otázka, jak vysoký stupeň bezpečnosti dodávky elektrické energie se vyplatí udržovat. Stanovením závislosti spolehlivosti a bezpečnosti provozu PS a nákladů na její zajištění se věnuje zvýšená pozornost. O tom svědčí mj. snaha řešit tyto otázky na platformě Národního programu výzkumu (NPV-II), vyhlášeného MPO a agenturou Czechinvest. Konsorcium řešitelů, vedené VÚT Brno, za účasti Západočeské univerzity, Siemensu, EGÚ Brno, EGE Expert a ČEPS, podalo přihlášku na řešení programového projektu "Zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti elektrických sítí", o jehož přijetí by mělo být rozhodnuto počátkem příštího roku. Výsledky výzkumu mohou ovlivnit výši investic a jejich směřování. Mohou změnit názor, kolik prostředků investovat do té které oblasti zabezpečení. V neposlední řadě však musí nastavit systém automatického sběru a vyhodnocování monitorovaných a diagnostikovaných provozních parametrů PS/ES, jako vstupu pro optimalizovaný systém údržby a obnovy zařízení. Přičemž obsahem důstojného názvu "optimalizovaný systém..." je především ekonomická stránka udržování spolehlivosti PS. Jedno však víme téměř jistě už nyní: náklady porostou v závislosti na tom, jak vysokou míru bezpečnosti dodávky budeme požadovat. Tyto náklady se budou dále zvyšovat v závislosti na růstu hodnoty energetických zdrojů a porostou zároveň s tím, jak se přiblíží stav nedostatku elektřiny v Evropě. Z toho důvodu se musíme smířit s tím, že budou růst náklady už i "jen" na udržení současné úrovně bezpečnosti dodávky elektřiny. ING. PAVEL ŠVEJNAR, ŘEDITEL SEKCE ROZVOJ A BEZPEČNOST PROVOZU PS, ING. IVO ZEMAN, ŘEDITEL SEKCE TECHNICKÁ POLITIKA,