ČEPS odvrátila blackout a nehodlá čekat, až přijde další

Evropské země obdržely už několik vážných varování o tom, že relativní dostatek zdrojů ještě zdaleka neznamená jistotu nepřetržité dodávky elektřiny. Výjimečnými svým rozsahem a důsledky byly výpadky v roce 2003 v Itálii, Dánsku a v Londýně. Poruchy v evropské síti ale zdaleka nejsou vzácné. I když je většinou zvládnou dispečeři přenosových soustav a výpadek v dodávce nenastane, neznamená to, že jsou méně závažné. Letos v lednu se před kolapsem ocitla také česká elektrizační soustava. Problém dostatku zdrojů a množství energie se naléhavě připomíná událostmi poslední doby: vysokými cenami ropy, rostoucími cenami elektřiny, nebo například nově rozvíjenými veřejnými diskusemi nad jadernou energetikou. Do pozadí ustoupila otázka jistoty, neboli, jak říkají energetici, bezpečnosti dodávky. Neprávem. Závislost naší soudobé civilizace na elektřině už je fatální a bezpečnost dodávky se stala základním předpokladem normálního fungování společnosti. Ačkoliv je v evropské síti UCTE zatím zdrojů dostatek, rovnováha je křehká. I tak robustní soustava s přebytkem výrobních kapacit, jakou má Česká republika, je zranitelná. V lednu jsme se ocitli jen krůček od black-outu. "Vznikl z hlediska výkonového deficitu situace, jakou nepamatují ani dispečeři, kteří zde pracují 20 let," řekl Miroslav Šula, ředitel sekce Řízení provozu ČEPS. POMOC V NOUZI Kritickou situaci zavinil souběh několika událostí, jež se začaly odvíjet v neděli 22. ledna. Během dne začala teplota rychle klesat a spadla o 15 °C, v pondělí místy i pod -20 °C. "Snížení teploty o jeden stupeň představuje nárůst zatížení sítě o 120 až 150 MW. Příprava provozu signalizovala nevyrovnanou výkonovou bilanci ve výši zhruba 400 MW. Takový deficit ale ještě dokážeme zvládnout pomocí nakoupených podpůrných služeb, které jsme také aktivovali," říká Šula. Avšak krátce po půlnoci, přesně v 1:42 hodin, došlo k výpadku zdroje s čistým výkonem 930 MW. "Vypadl jeden blok Temelínu a zakrátko došlo k neplánovanému odstavení ještě několika dalších menších zdrojů. Museli jsme požádat o havarijní výpomoc ze zahraničí," popisuje práci dispečerů Šula. Výpomoc získala ČEPS od polského operátora přenosové sítě PSE Operator a od německého E.On. Havariní výpomoc je však omezená dobou i objemem dodávky. Blížila se pondělní ranní špička. ČEPS kontaktoval své obchodní partnery, aby od nich nakoupil regulační energii v zahraničí. NA NÁKUPECH V podobných situacích, kdy spotřeba elektřiny je vyšší, než okamžitá výroba (nastane nerovnováha bilance v síti), má ČEPS jako operátor přenosové soustavy možnost několika řešení. V první řadě aktivuje své podpůrné služby: smluvním výrobcům dá dispečer pokyn ke zvýšení výkonu zdrojů, respektive k najetí zdrojů záložních. Podpůrnou službou je i využití havarijní výpomoci ze zahraničí. Může se ale stát, že objem podpůrných služeb nestačí, výkonový deficit v síti trvá. To se stalo i ráno v pondělí 23. ledna. Ještě než stouplo zatížení sítě v ranní odběrové špičce, byly horní nádrže přečerpávacích elektráren (rychle startující zálohy) a energie z Vltavské kaskády téměř vyčerpané. Ačkoliv již před osmou hodinou ranní začal temelínský blok znovu pracovat do sítě, výkonový deficit se prohluboval. "Kdyby se nám nepodařilo nakoupit regulační energii v zahraničí, protože doma žádná nebyla, museli bychom omezit spotřebu elektřiny vyhlášením regulačního stupně," vysvětluje Šula. "Měli jsme ale štěstí, energie byla." Díky situaci na trhu v Evropě se ČEPS podařilo nakoupit regulační energii na pondělí od 11 do 24 hodin ve výši od 200 do 400 MW o celkovém objemu 3400 MWh. Během pondělního dopoledne byly předhlášeny další poruchové odstávky dvou bloků 200 MW. Poskytovatelé dispečerských záloh hlásili problémy s dodávkou plynu, pro dodržení podmínek poskytování této podpůrné služby bylo použito také spalování lehkých topných olejů. Jeden z výrobců signalizoval ve 14 hodin neplnění plánu výroby v době od 15 do 19 hodin ve výši 500 až 700 MW. V noci na úterý se situace stabilizovala. Byly doplněny zásoby vody v horních nádržích přečerpávacích elektráren pro poskytování rychle startující zálohy pro další den. V úterý však nárůst spotřeby elektrické energie pokračoval. V 19 hodin dosáhl rekordních 11 308 MW. ČEPS prostřednictvím svých obchodních partnerů nakoupil regulační energii v denním pásmu 300 MW a ve večerních hodinách opět aktivoval podpůrné služby. "Vyrovnaná bilance byla udržována jen velmi těsně, bez plnění kritéria N-1 na výpadek největšího bloku," říká Šula. Výkonový deficit trval také ve středu 25. ledna. Projevily se problémy se zamrzáním paliva na skládkách, což mělo vliv na snížení výkonu některých elektrárenských bloků. ČEPS nakoupil regulační energii 200 MW, využil havarijní výpomoci ve výši rovněž 200 MW a podpůrné služby byly opět využity na maximum. V 15 hodin dosáhla hodinová spotřeba elektřiny (zatížení sítě) historického rekordu 11 396 MW. "Byl to důsledek trvajících silných mrazů," dodává Miroslav Šula. Špatný odhad spotřeby subjektů zúčtování přiměl ČEPS v některých hodinách dodávat i více než 1400 MW dodatečného výkonu, tj. přibližně 15 % okamžité spotřeby ČR. Nárůst spotřeby se ve středu zastavil, nicméně výkonový deficit trval i ve čtvrtek, kdy bylo nutné rovněž nakupovat regulační energii v zahraničí. Kritický stav se podařilo zcela překonat až v pátek 27. ledna. "ČEPS udělal maximum pro udržení vyrovnané výkonové bilance, aby nemusel přistoupit k opatřením omezujícím spotřebu," hodnotí Miroslav Šula práci dispečerů a obchodníků. VLASTNÍ ELEKTRÁRNA BY POMOHLA Po událostech, jako byla tato, by měly následovat důkladná analýza, zhodnocení průběhu krize a v ideálním případě úprava postupů a pravidel pro řešení krizových stavů. V opačném případě by totiž krize byla prakticky neřešena a mohla by se opakovat, ovšem s daleko horšími důsledky. "Těžko lze vyloučit souběh řady nepříznivých okolností, zvláště, když těmi klíčovými byly povětrnostní vlivy a poruchovost elektráren," připouští Ludmila Petráňová, generální ředitelka a předsedkyně představenstva ČEPS. "Naše analýza ale ukázala, že jednou z důležitých příčin byla také slabá motivace subjektů zúčtování k vyrovnání jejich odchylky. Jinými slovy: neměli důvod dokupovat energii na volném trhu, když věděli, že ČEPS chybějící výkon dodá, a levněji, než by jej získali oni. Proto jsme Energetickému regulačnímu úřadu navrhli zahájení diskuse o ceně odchylky při nedostatku energie v systému. Ukázalo se také, že by bylo výhodou, kdyby operátor přenosové soustavy vlastnil výrobní zdroj, případně měl majetkovou spoluúčast ve výrobě elektřiny, aby mohl zajistit dostatek podpůrných služeb. Dosud mu zákon neumožňuje ani elektřinu vyrábět, ani s ní obchodovat, s výjimkou nákupu regulační energie. "Je to námět, o kterém bychom chtěli diskutovat s odborníky, vládou a zákonodárci a případně v tomto bodě zákon změnit," říká L. Petráňová. "Ale je zapotřebí prověřit i další platnou legislativu: vyhlášky, cenové výměry, havarijní plány atd..." ČEPS samotný prověřuje a upravuje své postupy řešení krizových situací. Ještě letos by chtěl simulovat rozsáhlý výpadek dodávky a vyzkoušet a nacvičit jeho řešení, včetně podpůrných služeb a obnovy provozu. / mat/