Provozovatel přenosové soustavy ČEPS vložil vloni do obnovy
a rozvoje sítí více než 2,5 mld. Kč. Podle nového investičního
záměru do roku 2023 plánuje akce za 60,2 mld. Kč.
Hlavní důvody pro tak rozsáhlý
program jsou nabíledni:
? obnova stávajících vedení z 2. poloviny
20. století;
? stoupající požadavky na připojení
nových zdrojů a odběrů
(zejména v Podkrušnohoří, v jižních
Čechách a ve Slezsku);
? eliminace tzv. úzkých míst
pro mezinárodní obchod s energií
v souvislosti s podporou evropského
energetického trhu a s integrací
obnovitelných zdrojů energie
v SRN a dalších zemí.
ČEPS mj. předpokládá, že v období
2011-23 postaví 5 nových rozvoden
400 kV (dnes jich je 24) a 675 km
nových vedení 400 kV. V současnosti
je k dispozici 3479 km. To představuje
cca 20procentní nárůst přenosové
soustavy 400 kV.
Velkorysý záměr lze detailněji
specifikovat v rámci třech realizačních
etap:
? do roku 2015 - měly by vzniknout
nové transformovny Chotějovice,
Vernéřov a Kletná. V jejich
okolí pak bude nataženo několik
desítek kilometrů dvojitého vedení
a posíleny technické kapacity stávající
přenosové soustavy;
? do roku 2020 - bude zapotřebí
komplexně vyvést výkon předpokládané
dostavby 3. a 4. bloku v JE
Temelín a zdvojit vedení 400 kV
k novým a modernizovaným zdrojům
v severozápadních Čechách,
? do roku 2025 - by měla vzniknout
nová transformovna Praha-sever,
zdvojit se linie Chodov-Čechy
střed a komplexně posílit kapacity
soustavy v okolí metropole.
Při platném regulačním modelu
bude hlavním zdrojem pro financování
investic vlastní zisk, dotace
EU a zapůjčený kapitál. Tato dekáda
by se měla stát v EU obdobím
příprav k projekci Smart Grids.
Třetí dekáda tohoto století bude
podle expertů ve znamení širší implementace
sofistikovaných Smart
systémů. Naše otázka vůči management
firmy proto nemohla být
přímočařejší: „Který se zvažovaných
rozvojových projektů se blíží
ke kategorii Smart, neřkuli do ní
rovnou spadá?“ Generální ředitel
Vladimír Tošovský neskrýval realitu:
„Žádný! Zatím žádný.“
Naopak, ČEPS se při absenci sice
xkrát avizované, ale dosud nezformulované
nové Státní energetické
politiky bude muset v I.etapě
co nejrychleji a co nejintenzivněji
zaměřit na neodkladnou obnovu
sítí, zejména ze 70. a 80. let. Byly
sice vyprojektovány a vybudovány
se značnou kapacitní rezervou,
ta však byla na přelomu 20. a 21.
století de facto výstavbou a nasazením
nových zdrojů vyčerpána.
Pokud by ČEPS s tím otálel, objem
pozdějších prací i objem nevyhnutelných
investic by byl podstatně
větší. Navíc by při jejich
permanentním provozu výrazně
stouplo riziko případných poruch.
Co se týká výstavby nových linií
a transformačních zařízení dosavadní
"úzké hrdlo" se nemění:
častá nechuť majitelů vyhlédnutých
pozemků k jejich odprodeji
a velmi složitá procedura územně-
plánovacího procesu. Zatímco
výstavba nového elektrárenského
bloku osciluje mezi 3-5 roky, projekce,
výkup pozemku, absolvování
územně-plánovacího řízení
a posléze samotná výstavba technicky
méně náročného přenosového
díla u nás i nadále zabere taky
10 a více let. Energetici se v této
souvislosti právem a stále hlasitěji
dožadují úprav platné české legislativy
po vzoru vyspělých zemí
EU27. /fa/