Ceny České hlavy 2010 mají své laureáty

Software s prvky umělé inteligence, které využívá americká armáda, námořnictvo i největší světový výrobce žiletek, výzkumy retrovirů, které způsobují rakovinu, materiály ozářené radiací, která existuje jen na Jupiteru, české zubní implantáty, které jsou exportovány do 20 zemí světa - to vše jsou práce, oceněné odbornou porotou v devátém ročníku soutěže Česká hlava pro nejlepší naše vědce. Laureáti získali fi nanční odměny v celkové výši téměř dva miliony korun. Slavnostního předávacího galavečera na Vysoké škole ekonomické v Praze, se zúčastnily i české politické špičky. Laureáti přijali ocenění z rukou předsedy vlády Petra Nečase, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové a první místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové. Národní cenu vlády Česká hlava převzal prof. Jan Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Profesor Svoboda je jedním z celosvětově uznávaných klasiků v oboru retrovirologie (retrovir je obalený živočišný vir vyvolávající nejrůznější infekce, zhoubné nádory, leukémii i AIDS). Již z počátku 60. let pocházejí jeho rané práce o biologii viru Rousova sarkomu (přímo přenosný zhoubný nádor drůbeže, vyvolaný specifickým rakovinovým retrovirem), který je v pravém slova smyslu pilířem našich znalostí o retrovirech. Tyto práce představují skutečnou citační klasiku. Je zásluhou Jana Svobody, že zdůraznil některé unikátní vlastnosti Rousova sarkomu, které umožnily přechod od klasické virologie k práci s definovanými kmeny retrovirů a později k molekulárním přístupům. Jan Svoboda se specializuje na obor Obecná a molekulární biologie a genetika, retroviry a onkogeny. Za svou práci dostal řadu ocenění doma i v zahraničí. V průběhu své vědecké kariéry pracoval a přednášel v řadě zemí světa. Cenu uděluje Vláda ČR za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu a vývoji. Cenu Invence firmy Kapsch společně obdrželi profesoři z Českého vysokého učení technického v Praze Vladimír Mařík a Michal Pěchouček. Oba vědci byli oceněni za „výzkum v oblasti aplikací multiagentních technologií (samorozhodující se systémy s prvky umělé inteligence) a jejich přenos do průmyslové praxe.“ Vysoce teoretické práce dokázali následně převést do praktické realizace. Jejich asi nejznámější aplikace slouží např. US Air Force, US Navy či NASA. Americké námořnictvo díky českým vědcům dokáže simulovat situace při chlazení lodních motorů. Simulace letů bezpilotních letadel je zase aplikací sloužící americkému letectvu. Základ jejich softwaru sloužil i při simulaci chování pirátů v Adenském zálivu či je základem pro vývoj nových procesů řízení letového provozu na našem území. Cena se uděluje za objev či mimořádný počin, uskutečněný v posledních několika letech v oblasti základního nebo aplikovaného výzkumu či technologických inovací s přihlédnutím k perspektivám jeho využitelnosti v praxi. Cenu Industrie Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro inovační firmu získala společnost Lasak za unikátní povrchovou ioaktivní úpravu dentálních implantátů. Organizmus takto upravené implantáty nebere jako cizí těleso, a proto umožňuje jejich mnohem lepší spojení s živou tkání a zajišťuje lepší hojení u pacientů. Zubní implantáty lze také po operaci v podstatě okamžitě zatěžovat a pacient může téměř okamžitě po operaci přijímat běžnou stravu. Výrazně se zkrátila i doba pro operaci a kompletní náhradu chybějícího chrupu lze provést za šest hodin. Novou metodou bylo ošetřeno již téměř 13 000 pacientů a technologie již obsadila třetinu trhu, přičemž její podíl roste především na úkor zahraničních technologií. Česká technologie pronikla i na zahraniční trhy a používají ji ve více než 20 zemích světa. Cena se uděluje tuzemské nebo zahraniční firmě, působící v ČR, která v uplynulých několika letech před datem uzávěrky přihlášek realizovala nejvýraznější novou technologii či výrobek na území ČR Laureátem studentské ceny Doctorandus, ceny VZP ČR se stal Jaromír Chalupský z ČVUT v Praze a Fyzikálního ústavu AV ČR za výzkum působení extrémně intenzivního rentgenového a laserového záření vytvářející stavy hmoty, které existují například na Jupiteru. Druhou studentskou cenu Gaudeamus Poštovní spořitelny získala Markéta Růčková z Filozofické fakulty UK v Praze za vědecké zpracování náhodného nálezu úředních písemností biskupa Jednoty bratrské Matouše Konečného (1572 – 1622), k němuž došlo v Mladé Boleslavi v roce 2006 v průběhu stavebních prací při rekonstrukci někdejšího kláštera Na Karmeli. Tradičně je udělována i cena Patria společnosti Veolia Voda, a to vědecké či manažerské osobnosti, která se výrazně prosadila v zahraničí. Tentokrát si cenu přiletěl převzít profesor chemie František Tureček z amerického Seatllu, kde působí na University of Washington.