Prestižní Ceny Akademie věd ČR předal v těchto dnech vynikajícím českým vědcům předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. V I. kategorii jsou udělovány za ukončené vědecké výsledky excelentního výzkumu strategicky orientovaného na společenské priority, druhá kategorie přináší ocenění mladým vědeckým pracovníkům do 35 let za vynikající výsledky vědecké práce. I. kategorie Cena Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu Ing. Pavel Jelínek, Ph.D. (Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.) Vědecký výsledek - Teoretický popis a rozvoj rastrovacích mikroskopů Autorský tým Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., ve složení: RNDr. Petr Kotlík, Ph.D., prof. Ing. Petr Ráb, DrSc., Ing. Marie Rábová, CSc., RNDr. Vlastimil Šlechta, CSc., Ing. Věra Šlechtová, CSc., Mgr. Karel Janko, Ph.D., Dr. Jörg Bohlen, PhD., Mgr. Vendula Bohlen Šlechtová, Ph.D., Bc. Jana Kopecká, Bc. Šárka Pelikánová, RNDr. Lukáš Choleva, Ph.D., Ing. Martin Flajšhans, Dr. rer. agr., doc. Ing. Lukáš Kalous, Ph.D., RNDr. Zdeněk Lajbner, Ph.D., Ing. Jan Kohout, Mgr. Alena Kohoutová Šedivá, Ph.D. Vědecký výsledek - Klonální obratlovci: objev, mechanismy, biodiversita a rekonstrukce na modelu sekavcovitých ryb Autorský tým Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., ve složení: doc. RNDr. Soňa Štrbáňová, CSc., PhDr. Antonín Kostlán, CSc., Mgr. Tomáš Hermann, Ph.D., Mgr. Michal Šimůnek, Ph.D., RNDr. Jiří Jindra, CSc., PhDr. Milena Josefovičová, Ph.D., PhDr. Jan Hálek, Ph.D., Nataša Kmochová, prom. hist., RNDr. Karel Závěta, CSc., prof. RNDr. Jaroslav Spížek, DrSc. Vědecký výsledek - Čeští vědci v exilu 1948–1989. II. kategorie Cena Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce Ing. Tomáš Kroupa, Ph.D., 1978* (Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.) Every State on Semisimple MV-algebra is Integral. Fuzzy Sets and Systems Ing. Václav Mahelka, Ph.D., 1977* (Botanický ústav AV ČR, v. v. i.) Genomy polyploidních trav: na stopě netušených předků PhDr. Martin Holý, Ph.D., 1978* (Historický ústav AV ČR, v. v. i.) Ve službách šlechty. Vychovatelé nobility z českých zemí (1500–1620) Stručné charakteristiky vědeckého výsledku některých oceněných badatelů: Ing. Pavel Jelínek, Ph.D., významným způsobem přispěl k hlubšímu pochopení přenosu náboje a tvorby chemické vazby na atomární úrovni, zejména pomocí kvantových výpočtů. Tyto poznatky vedly nejen k výraznému pokroku v oblasti studia materiálových vlastností nanostruktur, ale také k rozvoji rastrovacích mikroskopů s atomárním rozlišením. Mimo jiné bylo dosaženo těchto výsledků: chemická identifikace jednotlivých atomů na povrchu pevné látky; nový druh atomární manipulace při pokojové teplotě; odvození obecné teorie mezi tunelovacím proudem a chemickou silou v atomárních kontaktech; možnost dosažení atomárního rozlišení pomocí Kelvinovy sondy; vývoj nové generace rastrovacích mikroskopů kombinujících detekci tunelovacího proudu a atomárních sil. Rastrovací mikroskopy s atomárním rozlišením jsou jedním z klíčových nástrojů pro základní i aplikovaný výzkum v mnoha vědních oborech (např. fyzika, chemie, biologie). Dosažené výsledky otevírají zcela nové možnosti, např. v oblasti charakterizace a modifikace nanostruktur. Chemická identifikace jednotlivých atomů na povrchu pevných látek pomocí rastrovacích mikroskopů zůstávala více než 25 let nenaplněnou výzvou. Možnost kombinace chemické identifikace a schopnosti manipulace jednotlivých atomů na povrchu pevné látky otevírá cestu ke konstrukci nanostruktur požadovaných vlastností. Autorský tým Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.: Klonální rozmnožování a polyploidie jsou vzácné, avšak významné projevy v evoluci obratlovců. Mezi rybami (Teleostei) bylo v přírodě objeveno méně než 10 modelových skupin s těmito procesy. Předložený soubor prací představuje zásadní objev a vědecký popis takového modelu k obecnému porozumění – jak klonální obratlovci vznikají, jak jsou udržovány dynamika a soužití klonálních a sexuálních jedinců a jakou hrají evoluční roli v přírodních populacích. Soubor podává detailní analýzu skupiny ryb rodu Cobitis, rozšířených v Evropě, přináší poznatky o druhové a hybridní rozmanitosti, jejich způsobu rozmnožování, kterým je sperm-dependentní pohlavní parasitismus, včetně experimentálního modelování tohoto rozmnožování. Dále charakterizuje molekulární fylogeografii a fylogenii těchto forem, prokazující reciproční, polyfyletický a opakující se původ klonálních linií, a to včetně schopnosti měnit hostitelský druh, na kterém parazitují. Ing. Václav Mahelka, Ph.D.: Vědecké zkoumání genového toku „zemědělská plodina–planý příbuzný“ je fascinujícím detektivním příběhem 21. století. Nesnadný úkol v komplexu druhů „pšenice setá–pýr prostřední–pýr plazivý“ může poodhalit rizika spojená s pěstováním geneticky modifikované pšenice. Téma, které se týká všech. Předpokladem úspěchu je hluboké poznání genomů a původu druhů, ale též schopnost porozumět složitým procesům křížení. Pšenice, jedna z nejdůležitějších plodin světa, je potomkem tří příbuzných druhů trav, od nichž dostala do vínku po jednom genomu. Její genom je tedy hexaploidní a stejně je tomu i u obou druhů pýrů. Oba pýry se prokazatelně kříží a genom křížence představuje pestrou paletu útržků s dochovanými stopami předků a prapředků. Jací jsou ale předkové těchto planých trav a jaká je historie jejich vzniku? Přestože je pýr plazivý jako zásadní plevel dobře probádaným druhem, přinesla studie nové, netušené poznatky. V jeho genomu je vepsáno nejméně osm genetických linií předků z šesti různých rodů, dokládajících postupné hybridizace různě starého data: Pseudoroegneria a ječmen coby hlavní konstituenty genomu a k nim další jako příměsi, všechny z příbuzenského okruhu pšenice, Triticeae. Překvapivým zjištěním bylo objevení příměsí genetické informace z rodů sveřep, a především proso.
