Japonská společnost Konica Minolta, s historií sahající do počátku minulého století, otevřela v Brně 29. září své první výzkumné a vývojové centrum v Evropě. Společnost složená z původního výrobce fotomateriálu a ještě více známého výrobce fotoaparátů již v Brně působí, v březnu zde otevřela inovační BIC centrum. Nové R and D centrum, tedy skutečný výzkum a vývoj nových produktů, na rozdíl od BIC, jehož úkolem je shromažďovat nové obchodní příležitosti a sledovat zákaznickou odezvu, má svojí činností reagovat právě na impulzy dodávané BIC z celého světa. Založení výzkumného centra Konica Minolta je svým způsobem pro Brno pocta, neboť jde o druhé centrum tohoto typu a první v Evropě. Další je v Tokiu. Samozřejmě je zde otázka proč v Brně a kam směřuje strategie společnosti. Je to jen poděkování za 41% podíl Koniky Minolty na trhu kopírovacích strojů, které řadí český trh na jedno z předních měst v Evropě. Dnešek a budoucnost Abychom pochopili obrovský zlom ve strategii Konica Minolta a proč Brno, dejme na stůl nejdříve čísla. Obrat firmy je nyní tvořen ze 77 % tiskařskými zařízeními, následuje 12 % optických přístrojů a 9 % medicínského zařízení. Ale Hiro Jamazaki, ředitel vývojové a výzkumné strategie říká, že budoucnost firmy vidí v servisu na bázi softwaru. Upřesnění této fráze se jmenuje například Laser radar, který již míří přímo k budoucnosti nazvané IOT sítě či prostředí. V daném případě jde o laserový paprsek, který bezpečně pracuje i v temném prostředí a převádí data 3D prostoru do počítače. Ten vyhodnocuje jak prostor, vzdálenosti předmětů a osob, tak i jejich vzájemný pohyb. Ale kdyby jen pohyb, software tohoto zařízení vyhodnocuje i typ pohybu, což má například obrovský význam v ostraze věznic (samozřejmě následuje řada dalších prostředí, jako nádražní budovy, letiště, ale také sportovní prostředí, kde lze analyzovat pohyb hráčů a stanovovat strategii), neboť počítač ihned varuje ostrahu o něčem neobvyklém v chování osob. A reaguje v milisekundách. Heslo o změně stylu práce, rozuměj zaměření společnosti, se naplňuje do fyzické podoby. A brněnské centrum tak Konice Minoltě doplňuje geograficky a globálně obepnutí světa. Silicon Valley, Tokio, Brno. Tedy vše v rozměru předpokládané budoucnosti rozvoje IOT (přeloženo trochu hloupým, ale již vžitým termínem Internet věcí). IOT, šílen ý projekt podo bný lidskému mozku Zastavme se na chvíli u predikce IOT, neb tak učinil v zahajovacím proslovu osobně ředitel vývoje pro Evropu společnosti Konica Minolta Dennis Curry. Podle něj vše směřuje k vývoji zařízení s vnitřní intuicí, obrovské sítě ovládající nejen věci, ale spíše prostředí kolem nás. IOT sítě si nelze představovat jako pokračované ovládání vašeho topení v pokoji mobilním telefonem, nýbrž jako propojení obrovského počtu senzorů, z nichž některé ještě ani nebyly vynalezeny. Ty budou propojeny převážně bezdrátově a vytvoří tak téměř nekonečnou síť vzájemných zdrojů informací s vnitřní interakcí. Současné IT sítě a celé naše prostředí prodělají zřejmě obrovské změny. Až 90 % dat má být umístěno na poskytovatelích služeb, bezpečnostní sítě budou propojeny s prostředím IOT, a proto bude nutné vytvořit zcela nová bezpečnostní pravidla. Čeká nás také obrovský nedostatek přenosové kapacity, předpokládá se, že až desetina sítí bude zahlcena daty IOT. Z dnešního využívání IOT sítí průmyslem, který je vždy vepředu, se bude IOT využívat i v jiných prostředích našeho života. Tím je dáno, že vyspělé země budou na vybudování a zabezpečení IOT sítí vydávat obrovské částky – budou-li chtít existovat v prostředí globální ekonomiky. Jinými slovy, výsledky IOT prostředí budou zpřístupněny masově a nové generace lidí, kteří již dnes spoléhají na internetový typ komunikace, zcela změní způsob práce. Popis dopadů takového nezbytného vývoje má dopad na trhy s těmito zařízeními, jejichž popis je zcela mimo dimenze tohoto článku. Částky, o které se bude jednat, tedy příležitosti nových trhů, jsou astronomické. Zpět na zem Už současné kroky společnosti Konica Minolta směřují tímto směrem. O laserovém radaru, tedy spíše složitém softwaru, který vyhodnocuje 3D prostředí, jsme již hovořili, společnost dále nabízí například nový systém 3D tiskáren Soflex 650 vybavených možností výběru vrstveného materiálu tzv. Open system a díky technologii UV-DPL® lze tisknout i velké objekty. Využitelnost je ve zdravotnictví, například zubní náhrady vytištěné po okopírování ústní dutiny atd. Flexibilní OLED panely, které Konica Minolta představila již v roce 2011 jako první na světě v komerčním produktu (ohebná obrazovka tenká jako list papíru), jsou nově vybaveny technologií Symfos. Jejich tloušťka je 0,35 mm a bude-li jejich vývoj pokračovat, zcela změní trhy se skleněnými panely. Nositelný komunikátor WCc je vlastně znám z leteckého prostředí, pilot a v našem případě jakákoliv osoba, může na brýlích číst, při zachování plné průchodnosti světla, data, která potřebuje. Neocenitelná pomůcka všude tam, kde je zapotřebí okamžité podpory dat. Obchodní příležitosti jsou jako auto busy , neust ále přijížd ějí další Po vyslechnutí všech údajů během zahajovacího ceremoniálu napadla každého z nás otázka: Toto se bude odehrávat částečně v Brně? Tomáš Bednář, ředitel RaD pro ČR společnosti Konica Minolta, to vysvětlil následujícími fakty. Kromě skutečnosti, že český trh je pro společnost opravdu výjimečný, je v Brně 86 000 studentů všech oborů (zajímavé jsou pro společnost všechny obory, nejenom technické, jak prosazují čeští politici) na 14 vysokých školách. Jsou zde výzkumné konglomeráty CEITEC i NETME s novým přístrojovým vybavením a vysoká koncentrace výzkumných pracovišť světových firem jako Honeywell, FEI a dalších. S výzkumnými pracovišti, zvláště IT, se zde doslova roztrhl pytel. Přesto je něco k zamyšlení, a to příkladné zaměření společnosti Konica Minolta na zcela nové obory podnikání. Sice odvozené od produktů „tradičních“, nicméně, přesně dle hesla vepsaného na zdi nového pracoviště, bylo třeba si vybrat některý z nových autobusů obchodních příležitostí. A nezmeškat ten pravý. Nejistota gigant ů na sou časn ých trzích Nevíme, zdali si Konica Minolta pozvala na zahajovací ceremoniál prof. Mischu Dohlera z Kings Colledge of London v předtuše pochvaly, nicméně učinila tak zřejmě i proto, že je analýzy tohoto mladého profesora jistě zaujaly a u večeře je možnost diskuse větší a odbornější. Jeho krátká a emotivní přednáška (je mimochodem i šéfredaktorem časopis IT a IOT business) se tak bytostně týkala českého prostředí, že by neměla být opomenuta. Pochválil sice strategii svých hostitelů, přesto jim nezaručil úspěch, neb dnešní svět výroby zvláště hardwaru, ale především softwaru se mění tak rychle, že úspěch bude přát jen připraveným. Zaujala však především úvahou o strnulosti podnikání velkých společností, které povětšinou nejsou schopny pozměnit své činnosti dle potřeb trhu, uvadají, a ve snaze udržet si své dominantní postavení se dopouštějí podvodů a jsou zachraňovány vládami strachujícími se o zaměstnanost a finanční podporu ve volbách. Ti lepší z gigantů se dokážou měnit, vyčleňovat ze svého středu nové podniky pro nová podnikání, jež jsou často za hranicemi původního oboru a zdrojů zisků. Každé podnikání, každá výroba nabízí i nové možnosti specializace, a těch je zapotřebí využít. Zvláštní pozornost pak prof. Mischa Dohler věnoval novým podnikům (Start Up), jež jsou dnes esencí tržního prostředí, zvláště pak v IT a nově IOT technologiích. Nové mozky s moderním vzděláním, i to je tedy odpověď na otázku: Proč Brno. Takže i když prosazení nových oborů spojených s informačními technologiemi např. na VUT, bylo někdy nervydrásající, dnes přináší velmi sladké ovoce. Jan Baltus
