Cena uranu je výzvou pro investory

Uran je stále velmi levné energetické médium. To ale nemusí trvat dlouho, nízká cena bývá výzvou pro investory, kteří spekulují na komoditních trzích. Podle expertů je velmi pravděpodobné, že nedostatek energetických surovin ve světě ovlivní i zájem o uran. Uran se po výprodejích portfolia některých velkých fondů propadl na aktuální květnovou cenu 60 dolarů za libru z loňské červnové maximální ceny 138 amerických dolarů za libru U3O8. Analytici předpokládají, že to ještě nemusí být dno poklesu, ale soudí, že mnoho k němu nezbývá. Ceny ostatních energetických médií totiž již prošly korekcí a znovu šplhají vzhůru. Nejvíce zdražuje ropa, jejíž cena přesáhla 130 dolarů za barel. Podle některých expertů lze očekávat, že se investoři znovu k uranu brzy vrátí. Uran byl vždy levnější energetické médium než ropa, ale současný protichůdný vývoj tento nepoměr ještě zvyšuje. Takový stav nemůže dlouho vydržet, soudí obchodníci. V mnoha zemích světa se připravují stavby mnoha nových jaderných elektráren, které budou potřebovat jaderné palivo, a to výrazně zvýší poptávku. Motorem růstu světové poptávky po energii jsou dnes rychle rostoucí asijské ekonomiky. Ty jsou však velmi závislé na dovozu obrovského množství ropy a zemního plynu. Čína nyní musí dovážet 50 procent své spotřeby ropy, Indie 50 procent spotřeby zemního plynu. Roste také cena uhlí pro tepelné elektrárny a doly ho nestačí dodávat rychle se zvyšujícímu počtu tepelných elektráren. Zásoby uhlí čínských elektráren nyní poklesly z 15 na 5 dní provozu. Snížit vysoké tempo spalování fosilních paliv a současně snížit emise skleníkových plynů může jen vyšší podíl využití jaderné energie. Pro výrobu elektřiny s prakticky nulovými emisemi CO2 se v jaderné elektrárně s výkonem 1 GWe spotřebuje ročně 35 tun jaderného paliva, srovnatelná tepelná elektrárna ale spálí ročně 2 až 6 milionů tun uhlí, nebo 1,5 milionu tun topných olejů, a navíc vypustí do ovzduší miliony tun CO2. Proto se v Číně i v Indii připravují stavby několika desítek nových jaderných elektráren. Dosavadní podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny je v Číně pouhých 1,4 procenta a v Indii čtyři procenta. Naproti tomu Jižní Korea vyrábí z jádra již 45 procent a Japonsko 30 procent elektrické energie. Václav Hanus Prezident České nukleární společnosti (ČNS)