Cena tepla v ČR: z CZT nejlevnější ve střední Evropě

V topné sezoně 2011/2012 je v ČR cena tepla ze systému centrálního zásobování pro konečné spotřebitele nejnižší ve střední Evropě, a to v průměru až o téměř 9 %. Kupříkladu oproti našemu východnímu sousedovi, Slovensku, jsou průměrné ceny tepla zhruba o 4,5 % nižší. Toto číslo nedokáže bohužel plně reflektovat cenu tepla na tržní bázi. Většinu slovenských tepláren totiž vlastní stát. S příchodem nového roku se tuzemské domácnosti musí vyrovnat s vynuceným zvýšením ceny tepla v důsledku růstu sazby daně z přidané hodnoty z 10 na 14 %. Kritici CZT mj. naznačují, že teplárny, potažmo energetické společnosti, využívají tohoto fiskálního mechanismu k zakrytí nepřiměřeného nárůstu ceny tepla pro konečné spotřebitele. Podle analýzy ENERGOSTATU se tyto ceny z nejvýznamnějších zdrojů v rámci CZT meziročně v průměru změnily o přirozenou sumu, která plně odráží dynamiku základních technicko-ekonomických faktorů v ČR. Po odečtení změny výše daňové sazby a předpokládané změny cenové hladiny v roce 2012 se cena tepla z hnědouhelných tepláren zvedla v průměru o 1 %. Z tepláren na zemní plyn o zhruba 3,8 %. Na základě konzervativního odhadu lze toto navýšení přiřadit zejména k úbytku poptávaného tepla z důvodu úsporných opatření na straně odběratelů. CENOVÍ REKORDMANI Nejlevnější teplo mají dlouhodobě zákazníci v Pardubicích, Chrudimi a Hradci Králové. Koneční odběratelé tam zaplatí za teplo z Elektráren Opatovice (palivem je hnědé uhlí) 375,90 Kč, resp. 405,60 Kč při odběru od společnosti Tepelné hospodářství Hradec Králové. V Liberci (tam je palivem zemní plyn) naopak 752,40 Kč za GJ tepla. Domácnosti v Jablonci nad Nisou (zemní plyn) musí počítat s rekordně vysokou cenou 799,50 Kč za GJ tepla. Průměrná cena tepla v rámci sledovaného reprezentativního vzorku dosáhla zhruba 571 Kč za GJ, včetně DPH. Ze zkoumaného vzorku vyplynulo, že rozdíl mezi průměrnou cenou z hnědouhelné teplárny a z teplárny spalující zemní plyn činí zhruba 63 Kč na GJ. Teplo ze zemního plynu je dražší než z hnědého uhlí. Hypotetický přechod našich tepláren na spalování zemního plynu by logicky musel vést k nárůstu konečné ceny tepla. VYPLATÍ SE DECENTRALIZACE ZDROJŮ? Za protipól tepláren nutno považovat decentralizované zdroje, zejména domovní plynové kotelny. Domácnosti jsou při tomto způsobu vytápění více vystaveny volatilitě ceny zemního plynu. Pro běžné domácnosti využívající lokální plynové kotle v topné sezoně 2011/2012 vzrostly náklady na vytápění oproti loňsku o zhruba 12 %, tedy na úrovni průměrné meziroční změny ceny zemního plynu v ČR. Podle odborníků ve středně- až dlouhodobém horizontu neexistuje žádný věcný důvod k nepřirozenému nárůstu cen tepla. Ovšem v případě, že dnešní uhelné teplárny zůstanou uhelné a že se podaří udržet cenu uhlí zhruba na dnešní úrovni. Některé odborné studie poukazují na skutečnost, že v ČR reálně nehrozí nedostatek uhlí. Pro ilustraci: objem zásob hnědého uhlí před územními ekologickými limity činil na začátku roku 2011 zhruba 893 mil. t. Roční poptávka se přitom pohybuje na úrovni zhruba 43 mil. t. Výhledově lze očekávat její postupné snižování. Problém se zajištěním dodávek paliva (hnědého uhlí) pro teplárny v roce 2013, který významně determinuje budoucí vývoj cen tepla, nemá vazbu na fyzickou disponibilitu, jako na faktickou cenu hnědého uhlí. Teplárnám se nedaří uzavírat nové kontrakty na dodávky hnědého uhlí, protože dominantní hráč na trhu s volným uhlím, společnost Czech Coal, požaduje po odběratelích přijmout pro ně neakceptovatelné cenové podmínky. /kt/