Aby český průmysl zůstal i nadále konkurenceschopný, potřebuje nejen co největší míru automatizace, ale také zavádění umělé inteligence (AI), s jejíž pomocí lze zefektivnit mnoho výrobních procesů. Podporu českým firmám, které vyvíjejí a nabízejí průmyslovému prostředí produkty s prvky AI, nyní přináší evropská síť AI-Matters, jejíž součástí je i CEITEC VUT.
Řecko, Itálie, Španělsko, Francie, Německo, Česká republika, Nizozemí a Dánsko. Osm zemí, které jsou součástí evropské sítě testovacích a experimentálních pracovišť (TEF), v nichž působí technické univerzity a výzkumné technologické instituty. Za Česko jsou v TEF soustředěny právě brněnský CEITEC VUT v Brně, dále CIIRC ČVUT v Praze a VŠB-TUO v Ostravě. A podle Pavla Václavka, koordinátora výzkumného programu Technická kybernetika, instrumentace a systémová integrace na CEITEC VUT, jsou všechny tři testbedy velmi přínosné, byť jsou zaměřeny každý trochu jiným směrem. „U nás v Brně můžeme firmám, které mají inovativní myšlenku, ale nemají potřebné vybavení, poskytnout pro ověření funkčnosti jejich konceptu celou naši vědeckou infrastrukturu. Dokážeme jim celý experiment postavit na našich strojích, jež věrně simulují průmyslové prostředí,“ vysvětluje s tím, že CEITEC disponuje řadou průmyslových zařízení od CNC strojů přes laserové řezačky či svařovací centra, 3D tiskárny pro tisk kovů i plastů, robotická ramena, komunikační technologie včetně privátní 5G sítě až po High- -performance computing cluster, tedy superpočítač pro velmi náročné úlohy. „Zaměřujeme se hlavně na technologie jednotlivých strojů, kdežto další pracoviště se věnují více plánování výroby jako celku, například nabízejí pomoc při testech řešení na optimalizaci celých výrobních linek, nebo řeší hlavně podporu vzdělávacích aktivit či třeba vývoje AI nástrojů.“ Výhodou celého českého TEF/ /AI-Matters je, že firmy nemusejí za využití pomoci výzkumné infrastruktury platit. Finance poskytuje Evropská unie a Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím Národního plánu obnovy (NPO). Konkrétně jde o částku 200 mil Kč, které mají všechny tři výzkumné instituce k dispozici až do roku 2027. Žadatelé o pomoc s testováním svých produktů musejí ale splnit několik základních požadavků. Předně musí jít jen o malé či středně velké firmy, které ale zároveň musí splňovat podmínky pro uchazeče o podporu z prostředků NPO, zejména podmínku neexistence střetu zájmů mezi nimi a subjekty, které dotaci poskytují. Pavel Václavek ale upozorňuje, že vyloučeny jsou i firmy, které ač jsou oficiálně malé a nezávislé, mají ve skutečnosti matky z řad velkých technologických firem. „Typickým příjemcem této pomoci tak může být třeba malý startup, který vyvíjí diagnostická řešení pro průmyslové stroje a nemá přímou možnost, jak své know-how otestovat v reálném provozu. Ale na druhou stranu se očekává, že taková firma má jasno v tom, co dělá, a její řešení by mělo být funkční a aplikovatelné,“ říká dále a dodává, že pro firmy, které by s vývojem AI řešení chtěly teprve začít, existuje v Česku šest podpůrných center v podobě Evropských digitálních inovačních hubů (EDIH), kde probíhá podpora jak na bázi poskytnutí výpočetní infrastruktury a strojního vybavení, tak i konzultací s odborníky.
/kkb/
