Na letošním Brnu se schází 2500
firem aby prodaly v nelítostném
konkurenčním boji svoji produkci.
Ani si netroufám odhadnout,
kolik rodin jejich činnost živí,
dosah tvorby státnosti a věhlasu
naší země dobrou úrovní průmyslu
v zahraničí definovat ani nelze.
V průmyslové výrobě se nedá
podvádět, vše je měřitelné dnes
už na mikrony a čas prověřuje
tuhost každé konstrukce. Vyrábí se
v potu a s úsilím i rizikem. V tomto
světě měření neobstojí amatér či
diletant. Přesto jsou to diletanští
politici, kteří neustále zasahují do
chodu průmyslu.
Podmínkou průmyslového podnikání
je dědičnost. Dědí se znalosti,
dovednosti a zkušenost.
Pokud se znalosti předat umějí.
Od počátku průmyslové výroby,
sahající až k Marii Terezii, kladli
všichni továrníci důraz na školství
a výuku učňů. V dnešní úrovni
technologií to platí několikanásobně,
výuka dobrého inženýra
je drahá. Musí se naučit ovládat
měření, přístroje, počítače, softwarové
nástroje a musí zvládnout
inženýrské myšlení.
Letošní Brno je ve stínu sporu
mezi vládou definovanou výzvou
osladit Evropě její směřování
k jednotě a vysokými školami, které
oznámily, že pokud by nadále
politici využívali státní rozpočet
jako nástroj ovládání společnosti
a neřešili problém vzdělanosti,
evropské kafe by nám rychle zhořklo
v ústech. Byť bude dobře oslazené
vládou.
Potíže s eurem, které nesnáší
prezident, což je zřejmě hlavní
důvod proč je odmítáme, jsou
vedle problému vzdělávání mladé
generace jen prkotinou. V prvním
případě jdou škody do miliard,
v druhém však ztrácíme naději na
budoucnost. Problém vzdělávání
mj. prolíná do systému spolupráce
vysokých škol s průmyslovými
podniky na vývoji nových produktů.
Je tomu rok, co premiér Topolánek
oznámil právě v Brně, že si
celou problematiku bere osobně na
starost. Účast premiéra na sezení
Rady pro výzkum a vývoj měla být
zárukou úspěchu.
Výsledkem je jen neobyčejně
prudká debata na téma hodnocení
vědecké práce a tím i neujasněná
představa, jak zaručit
přenos vědeckých poznatků do
praxe. Dobrý systém výchovy
mladých inženýrů, lékařů
a všech odborných prací by možná
byl v tuto chvílí tím nejlepším
řešením.
Evropa se vyvíjí, byť zřejmě
téměř nejpomaleji ze všech
vyspělých kontinentů, zahlcena
žabomyšími válkami, a vyspělý
svět skutečně směřuje ke znalostní
společnosti. Poznáme to
snadno podle počtu mladých lidí
i zkušených odborníků, kteří mizí
v zahraničí. Někdy to vypadá, že
začal už xtý exodus české inteligence.
A ti úspěšní mladí se pak
ptají, co to tady proboha děláte?
Nic. Vaříme kafe pro Evropu.
Jan Baltus