Ještě před několika lety české a slovenské firmy fungovaly především jako dodavatelé kosmických agentur a velkých zahraničních výrobců satelitů. Teď připravují vlastní mise, sbírají data z oběžné dráhy a chtějí na nich stavět skutečně smysluplné globální služby týkající se například sledování radiace a takzvaného „vesmírného počasí“. Proměnu symbolizuje mise Marina, která odstartovala 7. července z americké základny Vandenberg Space Force Base na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Za iniciativou stojí slovenská společnost Satellites With Meaning (SWM), technickou realizaci zajistila společnost Spacemanic, která družici postavila na vlastní satelitní platformě. Do nevelké konstrukce se jí podařilo integrovat kompletní palubní infrastrukturu včetně napájení, palubních počítačů, komunikačních modulů, GPS, systému orientace, solárních panelů i kamery pro snímkování Země. Vědecký experiment pak dodala česká společnost AdvaSpace. Na palubě bude poprvé pod její značkou testován detektor MiniPIX Space pro detailní měření kosmického záření a vývoj systémů pro monitorování tzv. vesmírného počasí. Data získaná během několikaleté mise mají pomoci chránit budoucí satelity před vlivem kosmického záření a stát se základem nových komerčních služeb. „Marina je pro nás důkazem, že vesmír už není vzdálený svět vyhrazený pouze velkým mocnostem. I malý CubeSat může nést velkou myšlenku, pokud za ním stojí odvaha, kvalitní partneři a jasný příběh,“ vysvětluje Charley Hodossy, spoluzakladatel a CMO společnosti Satellites With Meaning. Cca 1,2kg nanosatelit je jen o něco větší než Rubikova kostka. Na oběžné dráze by měl vydržet až čtyři roky. Cílem je sbírat data a naučit se je prodávat jako produkt. Na provozu satelitu a zpracování dat se podílí také Fakulta letectva Technické univerzity v Košicích. Bezprostředně po startu začala kritická fáze mise — navázání prvního spojení s družicí, ověření všech systémů a zahájení pravidelného vědeckého provozu.
/HK/
