Velké téma nejen pro plynárenství,
ale i pro celosvětovou energetiku je –
břidlicový plyn. Stanovisko k němu
zaujala rovněž ČSÚ:
Připomíná, že podstatně rozšiřuje
dodávky zdrojů energie ve světě.
Jeho největší předností je, že je ho
nesrovnatelně více, než klasického
zemního plynu.
Ekologická zátěž je oproti těžbě
uhlí 12krát menší. Díky výrazné
těžbě plynu z břidlic v USA a jejich
zvyšující se soběstačnosti se uvolňují
stále větší zásoby pro Evropu
a snižuje se cena plynu na spotových
trzích. Náklady na těžbu v Evropě
ovšem zřejmě budou vyšší než u plynu
konvenčního. K přesnějším vyjádřením
prozatím není dost zkušeností.
V ČR by případná těžba mohla snížit
naši závislost na dodávkách zemního
plynu z Ruska v jednotkách procent.
Podle zprávy Mezinárodní energetické
agentury (IEA) World Energy
Outlook 2011 by celkové dosažitelné
zásoby zemního plynu mohly stačit
na více než 250 let, tedy nejméně
pro 4-5 dalších generací. Nekonvenční
zdroje plynu, mj. břidlicový
plyn, plyn z pískovců a metan vázaný
na černouhelné sloje, jsou nejméně
stejně velké jako konvenční zdroje.
Při získávání nekonvenčního plynu
od roku 2008 už došlo k transakcím
přesahujícím 100 mld. USD.
„Česká ložiska plynu stojí za ověření.
Energetická koncepce se odkazuje
na maximální dovozní nezávislost
a tento plyn by mohl v budoucnu
snížit naši závislost na Rusku. Pokud
by se u nás možnost získávání břidlicového
plynu ověřila, je naděje, že
bychom mohli získat 5-10 % roční
spotřeby z tohoto zemního plynu,“ říká
Oldřich Petržilka, prezident České
plynárenské unie.
„Porovnávat těžbu břidlicového plynu
s těžbou uhlí vůbec nejde. Je to jeden
z nejčistějších způsobů dobývání
nerostných surovin, který se v praxi
neliší od klasické těžby ropy a plynu,“
říká Stanislav Benada, expert
v oborech ložiskové geologie, vrtného
a seizmického průzkumu i těžby plynu
a ropy. Při dodržování technologické
disciplíny lze očekávat únosné dopady
těžby na kvalitu životního prostředí.
To uvádí i Česká geologická služba
ve své studii Nekonvenční zemní plyn
z břidlic, kterou zpracovala pro MŽP
ČR. „K dopadům na životní prostředí
došlo v mizivém procentu případů
a vesměs to byly události, které se dějí
i při konvenční těžbě plynu i ropy.
Nebezpečnost používaných chemikálií
je přeceňována. Jsou považovány
za mnohem větší hrozbu, než je tomu
ve skutečnosti. Ve 40 000 vrtech, které
fungují v USA, nebyl nikdy a nikde
potvrzen jejich únik do podzemních
vod. Plyn z břidlic je zcela jistě zdroj,
který stojí za úvahu a vyzkoušení,“
dodává Stanislav Benada.
STÁT BY NEMĚL VYHLAŠOVAT
MORATORIUM
Česká legislativa zatím není údajně
připravena na technicky náročné průzkumy.
Ministr životního prostředí se
připravuje zablokovat na 1-2 roky žádosti
těžařů, kteří chtějí zkoumat naše
potenciální naleziště břidlicového plynu.
„Stát by neměl vyhlašovat moratorium
a měl by průzkum ložisek plynu
podpořit. Zadarmo by se tak mohl dozvědět,
zda vůbec nějaká naleziště pod
zemí máme,“ uvedl Oldřich Petržilka.
„Cestou je jednoznačně stanovit přísné
podmínky, za nichž se případné zásoby
břidlicového plynu budou ověřovat“.
Evropa obecně vždy potřebuje více
času na porovnání pozitiv a negativ.
Podle odhadů, které v březnu zveřejnila
Energetická informační agentura,
by mohlo ve východní Evropě být až
7,1 bilionu m3 břidlicového plynu.
Z toho 5,2 bilionu m3 v Polsku. Podle
studie renomované instituce CERA by
Evropa mohla za 10 až 15 let těžit dokonce
až 60 až 200 mld. m3 zemního
plynu z nekonvenčních zdrojů.
„Značnou roli má snaha odpoutat
se od závislosti na omezeném počtu
dodavatelů. To platí kupř. v Polsku,
které má tradiční problém se závislostí
na dodávkách z Ruska. Pro ně
je významné, že by mohla existovat
možnost využívat vlastní zdroj plynu,“
říká Filip Černoch z Energetické
sekce Mezinárodního politologického
ústavu Masarykovy univerzity.
JAK SE K NOVÉMU ZDROJI
POSTAVÍ EVROPA?
Aniž by se v Evropě vytěžila jediná
molekula břidlicového plynu, jeho
těžba v USA ovlivnila již nyní strukturu
plynárenského trhu a snížila ceny
zemního plynu pod úroveň dlouhodobých
smluvních cen. Uvolnily se
velké objemy zkapalněného zemního
plynu, které se přesměrovaly z USA
do Evropy.
„Zemní plyn z nekonvečních zdrojů
příliš nezapadá do plánů pro budoucnost
evropské energetiky. Pokud by se
rozšířila těžba nekonvenčních zdrojů,
státy by neměly vůli investovat další
prostředky do obnovitelných zdrojů.
Měly by totiž přístup ke zdrojům zemního
plynu, které by byly cenově konkurenceschopné
a zároveň do značné
míry spolehlivější,“ dodává Filip Černoch.
Těžba břidlicového plynu je zatím
v Evropě nákladnější než u konvenčního
plynu. Důvodem je nutnost vrtat
do větší hloubky, nižší životnost těžebních
sond (4-6 let) nebo potřeba
nákladného hydraulického štěpení.
Musí se nejprve zjistit, jak se americká
geologie podobá evropské a do jakých
hloubek se v Evropě bude muset
vrtat. To vše určuje výslednou cenu
plynu, a tedy i jeho konkurenceschopnost.
„Na evropském trhu působí jen
několik málo společností, které mají
potřebné technologie pro štěpení.
Proto by těžba v Evropě nemusela být
v současné době rentabilní,“ upřesňuje
Stanislav Benada. „Hlavní výhodou
břidlicového plynu je, že plyn
není vázán na ložiska plošně malá, ale
na zdrojové horniny (břidlice), které
sedimentovaly na relativně velkých
územích. To znamená, že jde o velké
objemy horniny. I když je obsah
plynu v nich nízký, celkově mohou
představovat významné zdroje plynu.
Nicméně náklady na těžbu jsou zatím
opravdu mnohem vyšší," říká energetický
analytik a jednatel společnosti
ENA Jiří Gavor.
„Na počátku je těžba vysoká. Nicméně
už po prvním roce klesne až
o 70 %. Z toho pro praxi vyplývá, že
vrt se musí zaplatit v prvních letech,“
vypočítává Stanislav Benada. Dokud
bude břidlicový plyn v Evropě dražší
než ruský zemní plyn, zákazník bude
vždy raději kupovat ten konvenční.
V roce 2000 tvořil břidlicový plyn
v USA jen 1 % z celkové těžby. Před
dvěma lety to už bylo 17 %. Za poslední
roky USA zjistily, že mají tolik
plynu jako dvě Saúdské Arábie ropy.
Už v roce 2009 v těžbě překonaly
do té doby největšího producenta Rusko
a přeměnily se z významného dovozce
v plně soběstačného producenta
a dokonce vývozce plynu. /zú/