Vláda ČR rozhodla o zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí na dole Bílina. Své rozhodnutí mj. odůvodnila nutností zajistit energetickou bezpečnost země, dostatek tuzemské suroviny pro potřeby teplárenství a zachovat pracovní místa v Podkrušnohoří (viz článek na str. 24). Reakce na rozhodnutí kabinetu, které dostáváme do redakce, se různí. Dnes vybíráme z trojice stanovisek Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR a Teplárenského sdružení ČR: SPD ČR: Rozhodnutí vl ády o těže bních limitech je nezodpov ědné Vláda jednala o korekci územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách a schválila usnesení nikoliv v námi preferované variantě, podporované ministrem průmyslu, jenž byl předkladatelem materiálu, ale ve variantě navrhované ministrem životního prostředí. Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě podporuje úplné zrušení těžebních limitů. K definitivnímu vyřešení této otázky, jejíž význam sahá dál než za jedno volební období, se tato vláda neodhodlala. Korekcí limitů na lomu Bílina sice splnila minimální podmínky pro zajištění dostupného a bezpečného zdroje energie pro podniky a domácnosti pro nejbližších několik let, ale již plně nezohlednila dlouhodobý zájem státu a jeho zodpovědnost za hospodářský a sociální rozvoj země. Rozhodnutí vlády nemusí zajistit energetickou bezpečnost České republiky a je postaveno na předpokladech, které se naplnit nemusí. Svaz průmyslu a dopravy ČR není spokojen s rozsahem doprovodných opatření přijatých vládou, která jsou nezbytná pro udržení energetické bezpečnosti země v dlouhodobějším horizontu. Otázka budoucnosti lomu ČSA zůstala v podstatě nevyřešená a není jasné, jak a kdy bude rozhodnuta. Ani zachování přístupu k ložisku ČSA není ve schváleném usnesení navzdory urgencím Svazu průmyslu a dopravy ČR nijak zajištěno, což vyvolává pochyby o jeho možném budoucím využití. Pokud nebude spalované uhlí podle prognóz Státní energetické koncepce nahrazováno jadernými zdroji a energetická spotřeba nebude klesat, vládou schválená doprovodná opatření nedávají záruku pro dostatečně rychlou a pružnou realizaci záložního řešení. Rozhodnutí vlády proto nelze považovat za zodpovědné. Nebere v úvahu významná rizika spojená s neplněním cílů státní energetické koncepce. Váhání ve věci dalšího osudu ČSA znamená pokračování velké nejistoty nejen pro odběratele uhlí, ale i obyvatele Horního Jiřetína a Černic. Jedná se o strategicky významné ložisko, které by v budoucnu mohlo být v případě potřeby využito, i když s tím některé stávající prognózy nepočítají. Jak ukázaly krizové události posledních 2 let, bezpečnostní situace v Evropě se může měnit mnohem rychleji, než dovede kdokoli odhadnout. Hospod ářsk á komora ČR: Odkl ádání verdiktu o limitech v lomu ČSA není řešením , přin áší další nejistoty v energetice Hospodářská komora ČR souhlasí s prolomením územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí na dole Bílina za situace, že budou splněna všechna související nutná opatření, aby se vůbec těžit uhlí dalo a dalo se i efektivně využívat ve prospěch podniků a domácností. „Odkládaní rozhodnutí o prolomení limitů v lomu ČSA není řešení, ale jen vyústěním dalších nejistot v energetice,“ upozornil prezident HK ČR Vladimír Dlouhý. Rozhodnutí o prolomení či neprolomení územních ekologických limitů na dole ČSA je podle něj třeba učinit co nejdříve. A to tak, aby byla zajištěna palivo- -energetická bilance státu a zároveň aby byly vytvořeny nutné podmínky pro její těžbu. Existuje pro to hned několik důvodů. Poslední informace, které HK ČR získala, ukazují, že mohou vzniknout vážné disproporce u energetických zdrojů, které měly podle nově aktualizované Státní energetické koncepce nahradit výpadek ve výrobě energie z pevných fosilních paliv, a to konkrétně v oblasti jaderné energetiky. „Nestandardně nízká cena silové elektřiny způsobuje, že klasicky pojatá ekonomika návratnosti vložených investic poukazuje na ekonomickou neefektivitu modernizace a výstavbu jaderné elektrárny,“ varoval Dlouhý. Do dnešního dne navíc není ani rozhodnuto, kdo bude investorem nových jaderných bloků a v případě ČEZu jestli vláda ČR vystaví projektu záruky. Významným aspektem ohrožujícím další rozvoj jaderné energetiky je nesoulad dalších zákonů ČR (zmiňme třeba stavební zákon) se Státní energetickou koncepcí. Také k nefosilním zdrojům bylo řečeno mnohé. Nezapomeňme ale, že jejich těžiště a umístění musí být soustředěné v místě spotřeby. Z tohoto důvodu, ale i z důvodu nutnosti rekonstruovat přenosové soustavy a distribuční soustavy elektřiny, bude nutné vynaložit značné finanční prostředky na tyto rekonstrukce. „Do dnešního dne nejsou zcela jasné představy, z jakých finančních zdrojů tyto rozsáhlé investice budou uhrazeny. Otázka dalšího rozvoje nefosilních zdrojů v zemi je omezená geologicko-klimatickými podmínkami našeho státu a také otázkou nutné další finanční podpory,“ doplnil Vladimír Dlouhý. Potíže vyvstávají i v souvislosti se snahou zvyšovat energetickou účinnost. Úkoly dané energeticko-klimatickým balíčkem, které přijala vláda a které jsou stanoveny do roku 2020, ČR zásadním způsobem neplní. „Vyvstává s tím i otázka, zda je vůbec reálné je splnit. Mám obavy, že výše úspor nevychází z detailní znalosti jednotlivých spotřebičů energie. A neméně důležitou otázkou je, zda dotčené subjekty mají finanční prostředky na investice do úspor,“ uvedl Vladimír Dlouhý. „Z uvedených pohledů je třeba nahlížet na další vývoj energetických zdrojů spalujících pevná fosilní paliva. V tomto kontextu a také v kontextu boje s vysokou nezaměstnaností v Ústeckém kraji prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí na dole Bílina dává smysl.“ Tepl árenské sdružení ČR uvítalo uvoln ění záso b uhlí na lomu Bílina Vláda ČR dala svým rozhodnutím základní jistotu statisícům domácností, které v ČR využívají cenově dostupné teplo vyrobené z domácího hnědého uhlí. Měla by však pokračovat v dalších krocích směřujících k naplnění Státní energetické koncepce. Velmi aktuální je kupř. nastartování programu podpory rekonstrukcí tepelných sítí v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, praví se v prohlášení Teplárenského sdružení ČR. „S Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR vedeme intenzivní debatu o podmínkách 1. výzvy v rámci OP PIK, která by měla být vypsána ještě v letošním roce,“ řekl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR. „MPO by také mělo s Evropskou komisí dojednat odstranění omezení disponibilních prostředků pro velké podniky, které bude pro efektivní vyčerpání prostředků alokovaných na rekonstrukce tepelných sítí velkou překážkou.“ Možnosti dalšího významného snižování spotřeby hnědého uhlí v teplárnách určitě existují, i když ho v příštích 20 letech úplně nahradit nepůjde. Nemalou část hnědého uhlí by mohl nahradit zbytkový komunální odpad po vytřídění recyklovatelných složek. K tomu je však potřeba vytvořit legislativní a ekonomické podmínky a omezit skládkování. Určitý potenciál má také další využívání biomasy, kde by měla pokračovat rozumná provozní podpora tepla z nefosilních zdrojů energie. Z hnědého uhlí se v ČR vyrábí necelá polovina veškerého tepla pro rozvod. Teplo vygenerované v teplárnách z hnědého uhlí využívá více než 2/5 všech domácností připojených na dálkové vytápění. Na výrobu tepla se v roce 2014 spotřebovalo 6 mil. t hnědého uhlí, což byla přibližně 1/6 z více než 35 mil. t celkové spotřeby hnědého uhlí v energetice ČR. Ve Státní energetické koncepci se jako cíl v oblasti palivové základny pro soustavy zásobování teplem uvádí: „Využít kvalitní hnědé uhlí pro dodávky tepla z kombinované výroby. Vytvořit legislativní a administrativní prostředí, včetně ekonomických nástrojů směřujících k přednostnímu využití tohoto uhlí, zejména ve větších a středních soustavách zásobování teplem.“ K nahrazování hnědého uhlí by nemělo docházet jen v teplárnách. Opustit by ho měly postupně také domácnosti. V oblasti decentrální výroby obsahuje Státní energetická koncepce požadavek: „Do roku 2020 zajistit maximální možný odklon od užití uhlí v konečné spotřebě v domácnostech.“ /uai/
