Nežijeme v nejklidnější době, svět se zdá být stále víc rozkolísaný, z jistot se stávají nejistoty, a lidstvo hledá nové perspektivy i způsoby soužití. Bydlení se právě v této situaci vydává zcela opačným směrem: Ke klidnému, vlídnému pohodlí, které jedinci dovolí spočinout a zapomenout na strasti světa. Tendenci k podobě klidného, elegantního interiéru můžeme sledovat už několik let. Architekti a designéři využívají pro svoji tvorbu těch nejnovějších technologií i starých řemeslných technik a tradic. Hrdě se hlásí k minulosti, občas i otevřeně opisují z tvarů a forem povedených designových kousků z dvacátého století, nebo značky rovnou zařazují znovu do výroby produkty, které zub času nijak neohlodal. Uctívají tradiční materiály jako je dřevo, kámen, sklo i kov, a dovedně přimíchávají ty nové. Výsledek je úžasný. Výzva k odpočinku Sedací sestavy dosáhly za poslední dekádu dokonalosti. Mají kvalitní výplně, které si leccos pamatují, nebo aspoň jsou dostatečně pevné a měkké zároveň. V loňském roce se začala ohýbat i opěradla u sofa, aby pohodlí bylo opravdu bezchybné a nastavitelné. Výrazně se zvýšila nabídka modulárních pohovek, skládajících se z různých dílů, takže si vlastně svoje sezení sestavujeme jako stavebnici podle potřeby, a také místa, která máme k dispozici. Ovšem letošek ukázal, že velkým „sedačkám“ možná brzy odzvoní úplně. Zatímco se dřív odlehčovala konstrukce a zvyšovala variabilita, přidávaly odkládací plochy a malé stolečky, teď je tendence vyměnit rovnou velká sofa za křesla. Ta jsou rovněž subtilnější a lehčí, aby se s nimi dalo dobře manipulovat. No a bytem vítězně táhnou malá křesílka a čalouněné židle s područkou, aby se natlačily ke stolu místo židlí obyčejných. Ale i těch je spousta, a mají krásné barvy, které oživují jinak šedý a hnědý interiér. Lehce a pevn ě Konstrukce, ze kterých máte pocit, že neunesou nic, a přitom unesou hodně, jsou už zavedené. Móda tenounkých nožek letos kulminuje, stejně dominantní jsou trubkové konstrukce snad pro všechny druhy nábytku, na jaké si vzpomenete. Kromě trubek se s oblibou používají i různé, raději však tenké tyčky, ale i dráty, které se mohou různě vyskládat a odlehčit kompaktní hmotu třeba skříně. Když už byla řeč o zmenšování, týká se to i stolků, tradiční konferenční stolek u velké sedačky se mění na sestavu malých stolečků, které se snadno poponesou jinam. Proč tomu tak je? Snad že v dnešní hektické době nemáme ani čas pořádně bydlet, snad že život odbýváme nejen ve spěchu, ale také singl, či že největší zájem je o malometrážní byty? Příčiny jisté miniaturizace nábytku mohou být různé, a vše vyjmenované jistě svůj podíl má. Nám ten způsob života moc nesvědčí, ale pokud jde o nábytek, je jeho proměna v pořádku. Protože u něj to není na úkor kvality, ba právě naopak. Vladimíra Storchová