Komunikační technologie 6. generace přijde až zhruba kolem roku 2030. Již pět let už ovšem probíhá výzkum jejích možností a Evropa v tomto ohledu rozhodně nehodlá zůstat pozadu.
Pod názvem The Future with 6G Networks: Potential for Smart Cities, Healthcare and Industry se v reprezentativních prostorách Zastoupení Svobodného státu Bavorsko v České republice uskutečnila konference, jež přilákala zástupce měst, průmyslu, poskytovatelů konektivity, univerzit i státní správy z tuzemska i z Bavorska. Pořadatelem byla iniciativa 5G Koridor Mnichov—Praha ve spolupráci se sítí BCO Network Czech Republic, Zastoupením Svobodného státu Bavorsko v ČR a Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou. Tématem byla chytrá infrastruktura založená na pokročilé komunikační síti 6G, která má kolem roku 2030 nahradit a vylepšit v současnosti masivně rozšiřovanou síť 5G, jež je základním stavebním kamenem rychlé komunikace a pokročilé digitalizace průmyslu. Úvodní slovo akce patřilo zástupci Bavorské státní kanceláře v Praze, který zdůraznil technologickou otevřenost Bavorska, význam česko-bavorské spolupráce a roli politických delegací a společných projektů v oblasti digitalizace. Následovala ústřední prezentace prof. Wolfganga Kellerera z Technische Universität München, který přítomným vysvětlil, že 6G nebude jen „rychlejší 5G“, ale zásadně inteligentnější infrastruktura. Půjde tedy o sítě nativně využívající umělou inteligenci (AI), kombinující pozemní a satelitní komunikaci (non-terrestrial networks), komunikaci a senzoriku (joint communication & sensing) [se zavedením nových frekvencí se objevuje potenciál pro velmi přesné snímání založené na radarové technologii, tedy, že v síti budou přijímány a zpracovávány i odrazy vysílaných signálů, a to např. za účelem získání prostorových znalostí o fyzickém okolí; to následně povede k tvarování signálu tak, aby se co nejlépe přizpůsobil místním podmínkám a lépe směřoval k zamýšleným přijímačům — pozn. red.] i nové přístupy k energetické efektivitě a bezpečnosti. V prezentacích zazněla i konkrétní evropská a bavorská 6G centra a projekty, jako 6G Zukunftslabor Bayern, 6G-Life nebo 6G-ANNA, propojující výzkum s průmyslem, podporující startupy a vytvářející testovací platformy pro nové technologie. Filmový spot pak představil 6G-Life Research Hub (TU Dresden / TUM) se zaměřením na udržitelnost, bezpečnost a podporu inovačního ekosystému. Stěžejní část programu tvořila panelová diskuse, v níž kromě prof. Kellerera vystoupili prof. Zdeněk Bečvář (ČVUT, 6G Mobile Research Lab), Eva Russwurm (6G Valley, Friedrich-Alexander Universität Erlangen—Nürnberg) a Marie Zezůlková (BVV Living Lab, Veletrhy Brno). Moderátorem byl Michal Manhart za Broadband Competence Office Česká republika (BCO).
Bezpečnost, odolnost, standardizace…
V panelové diskuzi dále zaznělo, že standardizační práce mají naplno začít už po roce 2025 a jejich cílem má být dosažení mezinárodní shody a prvních komerčních nasazení do roku 2030. Zaznělo, že je třeba navázat na existující 5G infrastrukturu a zároveň si udržet evropskou pozici v normalizačních orgánech, jako jsou 3GPP a ETSI. Mezi hlavní priority pak mají patřit bezpečnost, odolnost a energie i frekvenční strategie. Základem by měla být odolnost těchto sítí (security by design) vůči výpadkům a útokům, postkvantová kryptografie a komplementární kvantová distribuce klíčů (QKD). Velký důraz bude kladen na energetickou efektivitu — od edge zpracování a úsporných koncových zařízení po CO2 šetrnější architektury sítí. V oblasti spektra byla zdůrazněna nutnost promyšlené frekvenční strategie: nižší pásma pro pokrytí a efektivitu, velmi vysoké frekvence pro krátké vzdálenosti a vnitřní prostředí.
Demonstrátory a digitální dvojčata
Panelisté představili demonstrátory haptické teleoperace mezi Prahou a Mnichovem či telemedicínu (např. vzdálená ultrazvuková vyšetření) se striktními požadavky na latenci a bezpečnost. Diskutovala se role digitálních dvojčat — virtuálních modelů průmyslových provozů a měst, které v reálném čase pomáhají plánovat situace a procesy, předcházet výpadkům a řídit autonomní systémy. Zúčastnění se shodli, že „bílá místa“ v pokrytí mobilní sítí nezmizí pouze díky novým technologiím — vyžadují kombinaci regulace, licenční politiky a investic do infrastruktury. Satelitní komunikace proto bude klíčovým doplňkem pozemních sítí, nikoli jejich náhradou. Pro přeshraniční regiony, jako je koridor mezi Českem a Bavorskem, to otevírá nové možnosti pro mobilitu a krizovou komunikaci.
Autonomní systémy a chytrá města
V oblasti mobility a autonomních systémů účastníci zdůraznili potřebu garantované latence, vysoké dostupnosti a certifikovatelnosti řešení. Probírali i federativní (distribuovanou) umělou inteligenci a robustní komunikační trasy využívající kombinaci základnových stanic, satelitů a dalších prvků. Důležitou roli budou hrát města, kraje a státní správy jako partneři v kampusových sítích a pilotních projektech. Velká evropská 6G centra současně vytvářejí programy pro startupy, aby se výsledky výzkumu rychleji dostaly na trh. Ačkoliv tedy plné využití 6G mobilních sítí je plánováno na horizont roku 2030, přípravy musí začít už nyní: ve standardizaci, regulaci i investicích do infrastruktury, přičemž bezpečnost, odolnost a energetická efektivita nemohou být jen doplňkem, ale základním konstrukčním principem budoucích sítí. BCO plánuje na tato témata navázat dalšími odbornými setkáními a podporovat české obce i podniky v přípravě na éru 6G.
/ok, -mim/
