Budoucnost patří samoučicím se robotům, které pracují ve vzájemné interakci s lidmi, vysvětluje Yoshiharu Inaba, předseda představenstva a generální ředitel společnosti FANUC, japonského výrobce průmyslových robotů a řídicích systémů. S roboty plánuje podnikatel zvládnout budoucí růst, v němž mu budou napomáhat i lokální manažeři, kteří jsou rozmístěni po celém světě. Pane Inabo, mohl byste, prosím, formulovat, kde vidíte klíčové trendy v oblasti robotiky v průběhu příštích 3 až 5 let? Pro nás je jedním z nejvýznamnějších trendů umělá inteligence. Například chceme rozvíjet hloubkové učicí koncepty pro samoučicí se stroje. Navíc k tomu můžeme přičíst internet věcí a roboty, které pracují v interakci s lidskými bytostmi. A musíme také přemýšlet o nových materiálech. Proč jsou pro vás materiály vedle digitalizace tak důležité? V současné době je většina robotů vyrobena z oceli a hliníku. V budoucnu by mohly být více a více nasazovány kompozitní materiály. Nicméně, než se toto stane, mohlo by to trvat déle než 3 až 5 let. V roce 2015 jste představili svůj první spolupracující robot. Jaké plány sledujete v této oblasti? To byl náš kolaborativní robot s 35 kg užitečným zatížením. Mezitím jsme zavedli modely se 4 kg a 7 kg užitečným zatížením. Nyní je naším cílem vybudovat kompletní řadu kolaborativních robotů. To znamená, že plánujeme doplnit naši nabídku v blízké budoucnosti o kolaborativní robot s 15 kg užitečným zatížením. Také uvažujeme o kolaborativním robotu s užitečným zatížením větším než 35 kg. Mnoho z vašich konkurentů se soustředí na menší roboty s nižšími zatíženími, např. pro montáž elektronických komponent. Proč je vaše strategie odlišná? My jsme soustředili naši pozornost směrem na automobilový průmysl. To je oblast, kde je potřeba vyšší užitečné zatížení. Samozřejmě také vidíme poptávku na trhu po menších spolupracujících robotech. Ale v současné době se zaměřujeme na modely, které jsem zmínil. Kolik kolaborativních robotů jste zákazníkům do současné doby prodali? Nechceme mluvit o přesných prodejních číslech, ale vyrobili jsme více než 600 jednotek. Můžete alespoň říci, zda poptávka roste tak, jak se očekávalo, nebo je to spíše jen humbuk, který se nepromítá do prodejních statistik? Máme mnoho zákazníků, kteří mají zájem o spolupracující roboty. Chtějí je vyzkoušet. Zde hovoříme o většině našich zákazníků. Ale bude to ještě nějaký čas trvat, než společnost představí více konkrétních aplikací. V současné době jsme stále ve fázi testování a zaučování. Jak dlouho předpokládáte, že to bude trvat? Předpokládám, že v horizontu 5–10 let bude každý druhý prodaný robot kolaborativní. Ostatní výrobci jsou v tomto ohledu mnohem optimističtější a mluví o průlomu spolupracujících robotů v horizontu 2 až 4 let. S naším 35kg robotem máme jasné rozlišovací charakteristiky ve srovnání s výrobky našich konkurentů. Je daleko složitější výzkum a vývoj bezpečného, odolného robotu než menších modelů. Navíc zpočátku mají lidé větší respekt z větších robotů. Což je důvod, proč realizace v praxi vyžaduje více času než u menších robotů. Musíme také vyvinout odpovídající bezpečnostní funkce. Což není jen o samotném robotu. Je rovněž nutné, aby i uchopovací prvky byly bezpečné, protože není možné aby představovaly nebezpečí pro průmyslové pracovníky vzhledem k obrobku. Co se týče spolupracujících robotů, tak nemůžeme pracovat na základě průmyslového humbuku. Proto se nyní soustředíme na ustanovení naší produktové řady mezi 4 kg a 35 kg. Poté chceme vyvíjet řešení pro ještě vyšší užitečná zatížení. Jak daleko jste ve vaší společnosti s projektem Továrny bez světel – plně automatizované továrny? Máme plně automatizované továrny v jednotlivých oblastech, např. pro servomotory, a představujeme je našim zákazníkům. V současné době máme v naší produkci 3000 robotů a nadále budeme pokračovat v automatizaci, také proto, aby byla zaručena kvalita našich výrobků. Před pár lety jsme měli pouze 400 zaměstnanců a výrobu v Japonsku. Počet pracovníků a výroba se nezvýší v míře podobné počtu robotů. Celkově však s 6500 pracovníky máme více zaměstnanců než kdy předtím. Připomeňme tzv. hluboké učení jako významný trend. Jaké cíle sledujete v této oblasti? Převzali jsme 6% podíl ve společnosti Preferred Networks, PFN, protože nám může pomoci se svými odbornými znalostmi. Tento japonský start-up má jedinečnou technologii pro hluboké učení, kterou my nemáme. Tím máte na mysli formu umělé inteligence. Jak chcete toto integrovat do vašich produktů? Velmi těsně spolupracujeme a využíváme hluboké učení pro naši funkci zero-downtime. Tím jsme eliminovali prostoje ve výrobě. Dalším příkladem je bin picking. Netříděné komponenty jsou automaticky identifikovány a následně sebrány. Oba vývoje probíhají z našeho pohledu velmi úspěšně. Například s hlubokým učením jsme byli schopni spustit výrobní linky ve Spojených státech, které zahrnovaly celkem cca 7000 robotů. Fungovaly po dobu jednoho roku bez jakýchkoliv neplánovaných odstávek. Odkazujete na výrobu automobilů v General Motors? Ano, to není žádným tajemstvím. FANUC tam propojil 7000 robotů přes cloudovou technologii. V průběhu výrobního procesu technologie hluboké učení zjišťuje neobvyklé provozní stavy, a tím poskytuje indikaci případných poruch součástek. To umožňuje detekci poruchy zhruba dva týdny předem. Také jste zmínil bin picking. Jaký vliv má hluboké učení v této oblasti? Nechceme se všechno učit manuálně. Robot by měl zvládnout tuto funkci sám, nezávisle a po několika pokusech by sám měl být schopný vytvořit strategii. Míra úspěšnosti je zde dokonce lepší než s výrobními zkušenostmi zaměstnanců. Pokud jsou rozmístěny dva roboty, zaučení se pak snižuje na polovinu. V souladu s tím pak lze pokračovat se třemi nebo čtyřmi roboty, protože roboty své zkušenosti spolu navzájem sdílejí. Zmínil jste cloud technologie. Nabízíte své vlastní počítačové služby? Za tímto účelem jsme ve Spojených státech uzavřeli partnerství se společností Cisco. Jsou schopni nabídnout zabezpečené servery, což je klíčem k úspěšné realizaci projektů jako například s GM. Je to také skutečnost, kvůli které není mnoho společností ochotno dát svá data do externího datového centra. Cisco ale má v této oblasti vynikající pověst, a to je důvod, proč GM přijalo toto řešení. Už jste připojili svou vlastní továrnu na Cisco cloud? Ne, my jsme to ještě neudělali. Důvodem je, že není možné se ke cloudu připojit přímo z Japonska. Jakou strategii sledujete na rostoucím čínském trhu? Naše strategie je stejná po celém světě. Chceme být nejlepším dodavatelem průmyslových robotů. Samotnou integraci necháváme na systémových integrátorech, kteří mohou velmi rychle reagovat na potřeby svých zákazníků. Naše strategie po celém světě je „one face to the customer“. Pro Čínu to znamená, že například němečtí a evropští zákazníci otvírají továrny v Číně. A to nejen proto, aby zde měli lokální kontaktní místo, ale současně také lidi, kteří sdílejí stejnou mentalitu. Za tímto účelem se naši regionální ředitelé pravidelně scházejí a čelí společným zákaznickým výzvám. Je to stejné po celém světě. To podporuje důvěru mezi zákazníky. Jaký je váš podíl na tomto trhu? V současné době jsme v Číně tržním leaderem. To je také způsobeno tím, že dodáváme mnohým německým a mezinárodním společnostem, které zde působí. Nechceme mluvit o žádných konkrétních číslech. Na celém světě existuje obava nebo alespoň skepse vůči kulturám, které se jeví cizí. Jak se s tím jako japonská společnost vypořádáváte? Docela jednoduše: všude ve světě používáme pro naše pobočky místní manažery. Chceme zachovat počty japonských zaměstnanců v příslušné zemi tak nízké, jak je to jen možné. Skutečnost, že máme v každé zemi lokální obličej je povzbuzující pro zákazníky na každém trhu. V Německu je to například Olaf Kramm, FANUC Europe vede Olaf Gehrels, Rick Schneider je CEO ve Spojených státech a Qian Hui v Číně. Jak vysoký je váš podíl na trhu v Německu a v Evropě? V Evropě je náš podíl na trhu s roboty – to znamená bez CNC řízení – zhruba 25 %. V Německu očekáváme pro rok 2016 podíl na trhu ve výši 26 až 27 %. V Evropě máme silnou pozici a jsme druhým největším dodavatelem. V mnoha evropských zemích jsme číslo jedna. S výhledem směrem k německým výrobcům automobilů a naší rolí u těchto výrobců ale máme dobrou příležitost, abychom se v příštích pěti letech stali číslem jedna v celé Evropě. Ken Fouhy, Martin Ciupek
