Uhlí je dominantním surovinovým
zdrojem pro světovou výrobu elektrické
energie i tepla a zůstane jím
i v časovém horizontu nejméně do
roku 2030. Dle scénářů "reálného
světa" se celosvětová těžba při 4,3
bilionech tun v roce 2000 očekává
v roce 2030 už dvakrát vyšší hlavně
z důvodu poptávky po výrobě elektřiny.
Světový trh těžebních zařízení se
téměř ztrojnásobí a dosáhne 20 bilionů
dolarů v roce 2030. Tyto investice
dovolí další postupné (spíše než kvalitativní)
kapacitní a technické posílení,
automatizaci a integraci. To postupně
umožní, aby se v budoucnu zvýšil nárůst
produktivity v průmyslu z 10 na
15 procent ročně (IEA), a tím posílila
tradiční cenová konkurenceschopnost
uhlí.
Ne, to není sci- fi, ale zcela vážně
míněná prognóza, kterou nedávno přednesl
v Mostě na mezinárodní konferenci
Hnědé uhlí a energetika dr. Klaus Brendow
ze Světové energetické rady, Ženeva/
Londýn. Konference byla rozdělena
do tří sekcí: 1)Těžba a úprava hnědého
uhlí, 2) Rekultivace a tvorba krajiny,
3) Energetika. Více než 175 účastníků,
představitelů odvětví průmyslu, energetiky,
vysokých škol, výzkumu i státní
správy, rovněž i odborníků ze zahraničí
měli tak možnost posoudit nejen současnou
situaci, ale i možná řešení těžby
v hnědouhelném palivo-energetickém
odvětví ČR. Z mozaiky přednesených
referátů, bohatě doplněných grafikou
i statistickými údaji, bylo možno vyčíst
jediné - přesvědčit odpovědné činitele
i veřejnost, že těžba hnědého uhlí
je jednou z cest životaschopnosti naší
ekonomiky i celkového rozvoje zmíněných
oblastí. Pro ilustraci dejme prostor
alespoň některým předneseným materiálům.
Ing. Vladimír Rouček, Ing. Daniel
Řebec - Mostecká uhelná: jediným
významným primárním energetickým
zdrojem ČR je hnědé uhlí, jehož těžba
a využití těžitelných zásob je ale
omezeno stanovenými územně ekologickými
limity (ÚEL), které blokují
těžbu současně provozovaných lomů
(ČSA a Bilina), a tím velmi redukují
rozsah nezbytné obnovy hnědouhelných
energetických (elektrárenských
a teplárenských) zdrojů ČR, které až
na malé výjimky dožívají kolem roku
2010 - 2015. Rozvoj těžby MU a.s.
je bezproblémový na lomu Vršany
a na lomu ČSA je podmíněn splněním
požadavku SEK (Státní energetická
koncepce) na přehodnocení ÚEL. Tyto
limity blokují přístup k 287 Mt ve II.
etapě lomu ČSA, jejichž vytěžení
umožní přístup k dalším cca 470 Mt
v případě těžby III. a IV. etapy. Příspěvek
se zabývá některými dopady pro
stát i region, které vyplývají z případného
pokračování či nepokračování
těžby lomu ČSA ve II. etapě. Současně
uvádí i přístup k řešení obdobné
problematiky v Německu, kde byl
do provozu uveden povrchový lom
Garzweiler II a kde je domácí zdroj
využíván k obnově domácí elektrárenské
a teplárenské kapacity v souladu
se zásadami udržitelného rozvoje.
Současným stavem právní úpravy
v oblasti nakládání s odpady z těžebního
průmyslu se zabývala Ing. Hana
Lorencová, Ph.D - Mostecká uhelná:
dopad těžby a úpravy nerostů
představuje 29 % z množství produkovaných
odpadů v EU. V ročním
množství se jedná o více než 400 mil.
tun. Vzhledem k různým postupům
při úpravě nerostů ... byly na území
některých států zaznamenány havárie
odkališť (např. v Aznalcóllar a Baia
Mare) s významnými enviromentálními
dopady. Tyto skutečnosti se staly
důvodem pro zintenzivnění prací na
dokumentech (BREF, směrnice, normy)
sjednocujících nakládání s odpady
z těžebního průmyslu v rámci EU.
Na tuto problematiku navázal Ing.
Jan Ďurík, Investex Group, Zvolen
s informací o společném mezinárodním
projektu, který je řešen na pracovištích
firem Investex Group, s r.o. a Výzkumného
ústavu pro hnědé uhlí a.s. Most.
Cílem projektu je hledání možnosti
využití kalů z čistíren odpadních vod
jako náhradního zdroje pro možnou
výrobu aditivačního činidla.
Vhodný čistírenský kal pro přípravu
tohoto činidla aplikovatelného při
spalovacích procesech méně kvalitních
fosilních paliv se zvýšenými obsahy síry
vzniká jako odpad při výrobě čpavku
z kalu, který produkují komunální čistírny
odpadních vod.
Značná část analytických materiálů
a příspěvků byla věnována v této sekci
technice i řízení dobývacího procesu
velkostrojů s využitím moderních
metod.
Ing. Michael Illing a Ing. Thorsten
Pietsch z LBV mbH, Hoyerwerda
informovali o zkušenostech s rekultivací
a tvorbou krajiny v Lužickém
a Středoněmeckém hnědouhelném revíru
za uplynulých 12 let. Ve zmíněných
revírech vyústilo tehdejší jednostranné
zaměření na energetiku v bývalé NDR
v závažnou zátěž životního prostředí
(opuštěné zničené oblasti povrchových
dolů, zbytkové jámy, nestabilní svahy,
rozsáhlé průmyslové objekty, skládky
odpadu, hrozivý pokles úrovně podzemních
vody a další) jako důsledek této
důlní činnosti. V roce 1994 bylo ošetření
těchto kontaminovaných míst přiděleno
Lužické a Středoněmecké důlní správní
společnosti (LMBV), jako nezávislé
spolkové společnosti zodpovědné za
hnědouhelné rekultivace. Od roku 1992
jsou vyčleněny na tuto činnost potřebné
finance na základě dohody mezi spolkovou
vládou a příslušnými zeměmi.
V Lužickém revíru už bylo odstraněno
kolem 90 % bývalých těžebních zařízení
a velkoobjemových přesunů, rovněž
zpevňování zeminy pro vytváření
a zabezpečování krajiny. V budoucnu
se úkoly LMBV soustředí na rekultivaci
nově vytvářených oblastí, nápravu
znečištění půdy a podzemních vod a na
obnovu základního samoregulujícího se
vodního ekosystému na ploše cca 1300
km2 . Protože bylo zastaveno čerpání
důlních vod a dokončeno napouštění 16
vodních ploch po povrchových dolech,
bylo k tomu do konce roku 2005 použito
více než 4 miliardy m3 podzemních vod.
Prvořadým záměrem LMBV je přivést
co nejvíce vody z řek Sprévy, Černého
Halštrova a Lužické Nisy.
Vesměs shodně s těmito záměry
byla prezentována vystoupení našich
odborníků. Jan Hrazdíra - Sokolovská
uhelná, právní nástupce Sokolov
k sanaci a rekultivaci bývalého
hnědouhelného lomu Medard - Libík:
hlavní prioritou tohoto projektu bude
vytvoření vodní plochy o výměře
485,5 ha a zalesnění zbývajících svahů
s cílem vytvořit sportovně rekreační
komplex, který může být využíván
v rámci celého Karlovarského kraje.
Řada přednesených materiálů se zabývala
vlivem rekultivačních postupů na
nově utvářenou krajinu, vlivem použití
progresivních prostředků na průběh
rekultivací apod.
Strategie a taktika - tak by se v kostce
dal charakterizovat obsah vystoupení
našich i zahraničních odborníků, expertů,
představitelů firem. Ing. Ladislav
Pelcl - VUPEK - ECONOMY se
zabýval současným významem hnědého
uhlí v energetických mixech v ČR
(ve spotřebě primárních energetických
zdrojů, ve výrobě elektřiny, v konečné
spotřebě a ve výrobě centralizovaného
tepla), dále analyzoval nové energetické
scénáře a dopady nižší a vyšší nabídky
hnědého uhlí ve vztahu k územně ekologickým
limitům těžby hnědého uhlí.
O strategii obnovy hnědouhelných
zdrojů ČEZ informoval Ing. Jiří
Kobosil. Výroba na bázi uhlí představuje
pro skupinu ČEZ více jak polovinu
jejího instalovaného výkonu i roční
spotřeby elektřiny. Skupina ČEZ má
i do budoucna maximální zájem na
jeho co nejvyšším využití. Tento podíl
však nebude možno udržet, kdy důvodem
jsou omezené zásoby uhlí. Obnova
portfolia elektráren je zajímavou
podnikatelskou příležitostí. Trvale rostoucí
poptávka po elektřině, zvyšující
se legislativní požadavky na ochranu
životního prostředí a dožívající hnědouhelné
elektrárny vytvářejí pro tuto
činnost základní předpoklady. ČEZ již
pro to schválil dva projekty - výstavbu
moderních bloků 660 MW s nadkritickými
parametry - a na přípravě dalších
pracuje. Rozhodování ale současně probíhá
v řadě nejistot. Jsou to především
nejasné budoucí schéma obchodování
s povolenkami CO2 a otázka, zda budou
korigovány územní těžební limity
v Severočeském kraji či nikoliv.
Protože v obdobném duchu byla i další
vystoupení účastníků této konference,
včetně doslova kratičké tiskové besedy
s novináři, požádal TT o vyjádření k této
problematice Ing. Zbyška Sochora,
ředitele sekce energetiky a odboru
hornictví Ministerstva průmyslu
a obchodu ČR. Z obsáhlého textu vyjímáme...
Státní energetická koncepce
(SEK) vychází z energetické politiky
EU, která považuje místní primární
energetické zdroje za strategické, tzn.
nezastupitelné pro budoucí energetické
zásobení a sociálně ekonomický rozvoj
jednotlivých zemí Evropy. SEK předpokládá,
že ke zmírnění tempa růstu
závislosti na dovozu energie, a k nutnosti
renovace a výstavby nových tepelných
elektráren bude potřeba zajistit
zvýšení disponibility a prodloužení
životnosti domácího potenciálu zásob
hnědého uhlí. Záměrům této koncepce
tedy odpovídají pouze varianty dlouhodobých
těžebních záměrů s racionálním
přehodnocením, neboli částečnou
korekcí územně ekologických limitů,
které zahrnují pouze omezený postup
dvou činných lomových lokalit za ně
(ČSA a Bilina). Pokračování těžby činných
lokalit je racionální i pro region
severozápadních Čech v řešení sociálně
ekonomického důsledku při ukončování
provozu dosud nosných odvětví. Přitom
se jedná pouze o omezené pokračování,
které zásadním způsobem neovlivňuje
životní prostředí, jež od počátku 90. let
doznalo značného zlepšení.
Ředitel Ing. Sochor dále však připomněl
korektivy územně ekologických
limitů vyplývajících z platné legislativy
zaměřené především na zlepšení životního
prostředí a ochranu zájmu obyvatel
ekologicky nejvíce postižených oblastí.
Dalším důvodem pro revizi usnesení
vlády č. 444/1991 je skutečnost, že
direktivně omezuje standardní rozhodovací
postupy, jinak probíhající podle
platných právních předpisů. Je zřejmé,
že usnesení vlády má zavazovat vždy
pouze orgány státní správy, nikoliv
soukromoprávní subjekty, kterými jsou
v tomto případě těžební společnosti.
Pokud by nyní soukromá těžební společnost
požádala Obvodní báňský úřad
v Mostě o vydání rozhodnutí o povolení
hornické činnosti, měl by OBÚ
tuto činnost povolit podle práva, pokud
by žadatel splnil všechny náležitosti,
tedy zejména vypořádal všechny střety
zájmů (zejména s vlastníky dotčených
nemovitostí, obcemi, orgány ochrany
životního prostředí, ale i dalšími). OBÚ
by však byl nucen odmítnout vydat
kladné rozhodnutí s poukazem na již
zmíněné usnesení vlády č. 444/19991.
Dále udržovat tento stav nemá v demokratických
poměrech České republiky,
která je navíc již členským státem EU,
opodstatnění. Na místě je ponechat racionální
řešení možnosti eventuálního
využití zásob hnědého uhlí za územními
ekologickými limity zákonným
postupům územního plánování, procesu
posuzování vlivu na životní prostředí
(EIA) a horního práva. OLDŘICH HOUŠKA