Budou prolomeny územní limity?

Uhlí je dominantním surovinovým zdrojem pro světovou výrobu elektrické energie i tepla a zůstane jím i v časovém horizontu nejméně do roku 2030. Dle scénářů "reálného světa" se celosvětová těžba při 4,3 bilionech tun v roce 2000 očekává v roce 2030 už dvakrát vyšší hlavně z důvodu poptávky po výrobě elektřiny. Světový trh těžebních zařízení se téměř ztrojnásobí a dosáhne 20 bilionů dolarů v roce 2030. Tyto investice dovolí další postupné (spíše než kvalitativní) kapacitní a technické posílení, automatizaci a integraci. To postupně umožní, aby se v budoucnu zvýšil nárůst produktivity v průmyslu z 10 na 15 procent ročně (IEA), a tím posílila tradiční cenová konkurenceschopnost uhlí. Ne, to není sci- fi, ale zcela vážně míněná prognóza, kterou nedávno přednesl v Mostě na mezinárodní konferenci Hnědé uhlí a energetika dr. Klaus Brendow ze Světové energetické rady, Ženeva/ Londýn. Konference byla rozdělena do tří sekcí: 1)Těžba a úprava hnědého uhlí, 2) Rekultivace a tvorba krajiny, 3) Energetika. Více než 175 účastníků, představitelů odvětví průmyslu, energetiky, vysokých škol, výzkumu i státní správy, rovněž i odborníků ze zahraničí měli tak možnost posoudit nejen současnou situaci, ale i možná řešení těžby v hnědouhelném palivo-energetickém odvětví ČR. Z mozaiky přednesených referátů, bohatě doplněných grafikou i statistickými údaji, bylo možno vyčíst jediné - přesvědčit odpovědné činitele i veřejnost, že těžba hnědého uhlí je jednou z cest životaschopnosti naší ekonomiky i celkového rozvoje zmíněných oblastí. Pro ilustraci dejme prostor alespoň některým předneseným materiálům. Ing. Vladimír Rouček, Ing. Daniel Řebec - Mostecká uhelná: jediným významným primárním energetickým zdrojem ČR je hnědé uhlí, jehož těžba a využití těžitelných zásob je ale omezeno stanovenými územně ekologickými limity (ÚEL), které blokují těžbu současně provozovaných lomů (ČSA a Bilina), a tím velmi redukují rozsah nezbytné obnovy hnědouhelných energetických (elektrárenských a teplárenských) zdrojů ČR, které až na malé výjimky dožívají kolem roku 2010 - 2015. Rozvoj těžby MU a.s. je bezproblémový na lomu Vršany a na lomu ČSA je podmíněn splněním požadavku SEK (Státní energetická koncepce) na přehodnocení ÚEL. Tyto limity blokují přístup k 287 Mt ve II. etapě lomu ČSA, jejichž vytěžení umožní přístup k dalším cca 470 Mt v případě těžby III. a IV. etapy. Příspěvek se zabývá některými dopady pro stát i region, které vyplývají z případného pokračování či nepokračování těžby lomu ČSA ve II. etapě. Současně uvádí i přístup k řešení obdobné problematiky v Německu, kde byl do provozu uveden povrchový lom Garzweiler II a kde je domácí zdroj využíván k obnově domácí elektrárenské a teplárenské kapacity v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Současným stavem právní úpravy v oblasti nakládání s odpady z těžebního průmyslu se zabývala Ing. Hana Lorencová, Ph.D - Mostecká uhelná: dopad těžby a úpravy nerostů představuje 29 % z množství produkovaných odpadů v EU. V ročním množství se jedná o více než 400 mil. tun. Vzhledem k různým postupům při úpravě nerostů ... byly na území některých států zaznamenány havárie odkališť (např. v Aznalcóllar a Baia Mare) s významnými enviromentálními dopady. Tyto skutečnosti se staly důvodem pro zintenzivnění prací na dokumentech (BREF, směrnice, normy) sjednocujících nakládání s odpady z těžebního průmyslu v rámci EU. Na tuto problematiku navázal Ing. Jan Ďurík, Investex Group, Zvolen s informací o společném mezinárodním projektu, který je řešen na pracovištích firem Investex Group, s r.o. a Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s. Most. Cílem projektu je hledání možnosti využití kalů z čistíren odpadních vod jako náhradního zdroje pro možnou výrobu aditivačního činidla. Vhodný čistírenský kal pro přípravu tohoto činidla aplikovatelného při spalovacích procesech méně kvalitních fosilních paliv se zvýšenými obsahy síry vzniká jako odpad při výrobě čpavku z kalu, který produkují komunální čistírny odpadních vod. Značná část analytických materiálů a příspěvků byla věnována v této sekci technice i řízení dobývacího procesu velkostrojů s využitím moderních metod. Ing. Michael Illing a Ing. Thorsten Pietsch z LBV mbH, Hoyerwerda informovali o zkušenostech s rekultivací a tvorbou krajiny v Lužickém a Středoněmeckém hnědouhelném revíru za uplynulých 12 let. Ve zmíněných revírech vyústilo tehdejší jednostranné zaměření na energetiku v bývalé NDR v závažnou zátěž životního prostředí (opuštěné zničené oblasti povrchových dolů, zbytkové jámy, nestabilní svahy, rozsáhlé průmyslové objekty, skládky odpadu, hrozivý pokles úrovně podzemních vody a další) jako důsledek této důlní činnosti. V roce 1994 bylo ošetření těchto kontaminovaných míst přiděleno Lužické a Středoněmecké důlní správní společnosti (LMBV), jako nezávislé spolkové společnosti zodpovědné za hnědouhelné rekultivace. Od roku 1992 jsou vyčleněny na tuto činnost potřebné finance na základě dohody mezi spolkovou vládou a příslušnými zeměmi. V Lužickém revíru už bylo odstraněno kolem 90 % bývalých těžebních zařízení a velkoobjemových přesunů, rovněž zpevňování zeminy pro vytváření a zabezpečování krajiny. V budoucnu se úkoly LMBV soustředí na rekultivaci nově vytvářených oblastí, nápravu znečištění půdy a podzemních vod a na obnovu základního samoregulujícího se vodního ekosystému na ploše cca 1300 km2 . Protože bylo zastaveno čerpání důlních vod a dokončeno napouštění 16 vodních ploch po povrchových dolech, bylo k tomu do konce roku 2005 použito více než 4 miliardy m3 podzemních vod. Prvořadým záměrem LMBV je přivést co nejvíce vody z řek Sprévy, Černého Halštrova a Lužické Nisy. Vesměs shodně s těmito záměry byla prezentována vystoupení našich odborníků. Jan Hrazdíra - Sokolovská uhelná, právní nástupce Sokolov k sanaci a rekultivaci bývalého hnědouhelného lomu Medard - Libík: hlavní prioritou tohoto projektu bude vytvoření vodní plochy o výměře 485,5 ha a zalesnění zbývajících svahů s cílem vytvořit sportovně rekreační komplex, který může být využíván v rámci celého Karlovarského kraje. Řada přednesených materiálů se zabývala vlivem rekultivačních postupů na nově utvářenou krajinu, vlivem použití progresivních prostředků na průběh rekultivací apod. Strategie a taktika - tak by se v kostce dal charakterizovat obsah vystoupení našich i zahraničních odborníků, expertů, představitelů firem. Ing. Ladislav Pelcl - VUPEK - ECONOMY se zabýval současným významem hnědého uhlí v energetických mixech v ČR (ve spotřebě primárních energetických zdrojů, ve výrobě elektřiny, v konečné spotřebě a ve výrobě centralizovaného tepla), dále analyzoval nové energetické scénáře a dopady nižší a vyšší nabídky hnědého uhlí ve vztahu k územně ekologickým limitům těžby hnědého uhlí. O strategii obnovy hnědouhelných zdrojů ČEZ informoval Ing. Jiří Kobosil. Výroba na bázi uhlí představuje pro skupinu ČEZ více jak polovinu jejího instalovaného výkonu i roční spotřeby elektřiny. Skupina ČEZ má i do budoucna maximální zájem na jeho co nejvyšším využití. Tento podíl však nebude možno udržet, kdy důvodem jsou omezené zásoby uhlí. Obnova portfolia elektráren je zajímavou podnikatelskou příležitostí. Trvale rostoucí poptávka po elektřině, zvyšující se legislativní požadavky na ochranu životního prostředí a dožívající hnědouhelné elektrárny vytvářejí pro tuto činnost základní předpoklady. ČEZ již pro to schválil dva projekty - výstavbu moderních bloků 660 MW s nadkritickými parametry - a na přípravě dalších pracuje. Rozhodování ale současně probíhá v řadě nejistot. Jsou to především nejasné budoucí schéma obchodování s povolenkami CO2 a otázka, zda budou korigovány územní těžební limity v Severočeském kraji či nikoliv. Protože v obdobném duchu byla i další vystoupení účastníků této konference, včetně doslova kratičké tiskové besedy s novináři, požádal TT o vyjádření k této problematice Ing. Zbyška Sochora, ředitele sekce energetiky a odboru hornictví Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Z obsáhlého textu vyjímáme... Státní energetická koncepce (SEK) vychází z energetické politiky EU, která považuje místní primární energetické zdroje za strategické, tzn. nezastupitelné pro budoucí energetické zásobení a sociálně ekonomický rozvoj jednotlivých zemí Evropy. SEK předpokládá, že ke zmírnění tempa růstu závislosti na dovozu energie, a k nutnosti renovace a výstavby nových tepelných elektráren bude potřeba zajistit zvýšení disponibility a prodloužení životnosti domácího potenciálu zásob hnědého uhlí. Záměrům této koncepce tedy odpovídají pouze varianty dlouhodobých těžebních záměrů s racionálním přehodnocením, neboli částečnou korekcí územně ekologických limitů, které zahrnují pouze omezený postup dvou činných lomových lokalit za ně (ČSA a Bilina). Pokračování těžby činných lokalit je racionální i pro region severozápadních Čech v řešení sociálně ekonomického důsledku při ukončování provozu dosud nosných odvětví. Přitom se jedná pouze o omezené pokračování, které zásadním způsobem neovlivňuje životní prostředí, jež od počátku 90. let doznalo značného zlepšení. Ředitel Ing. Sochor dále však připomněl korektivy územně ekologických limitů vyplývajících z platné legislativy zaměřené především na zlepšení životního prostředí a ochranu zájmu obyvatel ekologicky nejvíce postižených oblastí. Dalším důvodem pro revizi usnesení vlády č. 444/1991 je skutečnost, že direktivně omezuje standardní rozhodovací postupy, jinak probíhající podle platných právních předpisů. Je zřejmé, že usnesení vlády má zavazovat vždy pouze orgány státní správy, nikoliv soukromoprávní subjekty, kterými jsou v tomto případě těžební společnosti. Pokud by nyní soukromá těžební společnost požádala Obvodní báňský úřad v Mostě o vydání rozhodnutí o povolení hornické činnosti, měl by OBÚ tuto činnost povolit podle práva, pokud by žadatel splnil všechny náležitosti, tedy zejména vypořádal všechny střety zájmů (zejména s vlastníky dotčených nemovitostí, obcemi, orgány ochrany životního prostředí, ale i dalšími). OBÚ by však byl nucen odmítnout vydat kladné rozhodnutí s poukazem na již zmíněné usnesení vlády č. 444/19991. Dále udržovat tento stav nemá v demokratických poměrech České republiky, která je navíc již členským státem EU, opodstatnění. Na místě je ponechat racionální řešení možnosti eventuálního využití zásob hnědého uhlí za územními ekologickými limity zákonným postupům územního plánování, procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a horního práva. OLDŘICH HOUŠKA