Aby vědci a inženýři mohli vytvořit nové a pokročilé počítače, senzory, medicínská zařízení a další podobné přístroje, tak se dnes často uchylují k nanomateriálům. Takové materiály mají specifickou strukturu na úrovni atomů a molekul, která jim dává unikátní vlastnosti. Perfektním příkladem takových materiálů dnešní doby je grafen. Jsou to vločky z atomů uhlíku, které tvoří doslova jediná vrstva atomů. Vlastnosti grafenu jsou přitom téměř neuvěřitelné. Je úžasně pevný a ohebný, a zároveň také průhledný a výtečně elektricky vodivý. Hlavní překážkou širokého využití grafenu v každodenních technologiích je jeho nesnadná výroba ve velkém množství, při které by si udržel své pozoruhodné vlastnosti. Anne S. Meyerová z americké University of Rochester se svými kolegy vymyslela inovativní postup, jak překonat problémy s výrobou grafenových materiálů ve velkém. Jejich metoda spočívá ve smíchání oxidovaného grafenu s bakteriemi. Tento postup je přitom ekonomicky přijatelný, rychlý a šetrný vůči životnímu prostředí. Podle Meyerové je sice poměrně snadné vyrobit špetky grafenu odtrhávání vrstev grafitu lepicí páskou, v průmyslovém provozu je to ale mnohem komplikovanější. Výroba grafenu ve velkém navíc obvykle vede k méně kvalitnímu grafenovému materiálu, který je tlustší a méně čistý. Postup týmu Meyerové začíná nádobkou grafitu. Z něj vyrobí oxid grafenu, který pak smíchají s bakteriemi rodu Shewanella ze skupiny gamaproteobakterií, které se již osvědčily v mikrobiologických technologiích. Dovedou například redukovat celou řadu různých kovů. Když badatelé ponechali oxid grafenu s bakteriemi v nádobce přes noc, tak šikovné bakterie redukovaly oxid grafenu na grafenový materiál. Jak říká Meyerová, oxid grafenu je možné získat snadno, není ale moc dobře elektricky vodivý. Bakterie z něj „očešou“ většinu kyslíkových skupin a udělají z něj perfektně vodivý grafen.
