Na shromáždění britských vědců
vystoupil státní sekretář pro
obchod a průmysl Alistair Darling
se zásadním projevem o vědecké
výkonnosti státu a přislíbil, že vláda
bude ještě intenzivněji usilovat,
aby Velká Británie nebyla odsunuta
ve světě vědy a inovací do pozadí
novými konkurenty Čínou a Indií.
"Jsme národem vynálezců", konstatoval
Darling. "Od Harissonova
chronometru po Faradayův elektrický
motor, od Bellova telefonu
po televizor Logie Bairdse, britská
věda určovala cestu do moderního
světa". Mezi nejnovějšími úspěchy
britské vědy uvedl výzkum DNA,
vakcínu proti hepatitidě B, aeroakustiku
a vláknovou optiku.
Británie má jen 1 % obyvatel světa,
ale produkuje 9 % vědeckých článků,
které dosahují 12 % všech citací.
Tři z britských univerzit jsou mezi
nejlepšími deseti na světě a devět
v první padesátce. V evropské lize
univerzit patří první čtyři místa britským
ústavům. Zastoupení britských
univerzit mezi top 200 univerzitami
ve světové lize se vloni zvýšilo na 29
oproti 23 v předchozím roce. Ovšem
statistiky z Číny a Indie jsou rovněž
imponující. V těchto dvou rostoucích
ekonomikách každý rok opouští
vysoké školy 5 milionů absolventů
ve vědeckých, inženýrských a technických
oborech. V současné době
sama Čína vyrábí 70 % světové
produkce kopírovacích zařízení, 50
% všech fotoaparátů a 25 % textilu.
Přitom čínské mzdy jsou na úrovni 5
% mzdy v Británii. "Je nutno mít na
paměti, že dosud Čína a Indie produkují
kopírky a textil, ale usilují o to,
aby se dostaly tam, kde je dnes Británie
- k výzkumu a vývoji technologií
budoucnosti", zdůraznil Darling.
Prezentoval nový model podpory
výzkumu, který by měl z Británie
vytvořit "žádoucího partnera" pro
náročné výzkumné projekty. Iniciativa
vychází z dosavadních investic
okolo 100 milionů GBP (149 mil.
eur) ročně, zaměřených na nejlepší
výzkum v zemi. Mělo by to posunout
špičkovou vědeckou základnu
ještě kupředu a napomoci k získání
komerční úspěšnosti průmyslu. Lze
doufat, že tento model bude vytvářet
atraktivní příležitosti pro vědce
hledající možnost vyniknutí. Účast
na britských projektech by se měla
stát v budoucnu důležitou součástí
životopisu vedoucích osobností
vědy. Nový model by měl doplnit
opatření, která již působí. Patří
mezi ně efektivní vztahy univerzit
s průmyslem, činnost technologického
strategického orgánu, který
vyhledává sféry, v nichž má Británie
předpoklady pro konkurenční výhodu
na světovém trhu, síť přenosu
znalostí a know-how mezi akademiemi
a průmyslem, sbor
vědeckých poradců
vlády, investice do
zařízení a výzkumné
infrastruktury, podniková
praxe pro studenty
vědeckých oborů,
daňové úlevy pro
organizace provádějící
výzkum a upřednostňování
vědeckých disciplin
ve školách.
Podle pana Darlinga
bylo před deseti roky v království
sebeobviňování ze špatného využívání
výsledků výzkumu národním
sportem. Dobrá věda nepřinášela
výnosy. A právě v tomto směru nastaly
během poslední dekády největší
změny. V závěru svého vystoupení
státní sekretář Darling zdůraznil, že
věda překračuje hranice národních
států. Inovace v dopravě a komunikacích
zmenšují svět. Globalizace
je příležitost, kterou je nutno využít.
A tomu může věda a její výsledky
významně přispět. /šmí/
