Pokud česká vláda v připravované SEK potvrdí další perspektivu jaderné energetice, ČR se neobejde bez adekvátního palivového zabezpečení zdrojů, mj. bez další těžby domácích zásob uranu. Jedním z jeho potenciálních tuzemských ložisek je podzemí obcí Věžnice a Brzkov na Českomoravské vrchovině. Dotěžit se musí také lokalita Rožná u Dolní Rožínky na Žďársku. Záměr přípravy těžby v Brzkově podpořil krátce po jmenování do funkce předseda vlády Bohumil Sobotka. Vedle zabezpečení suroviny pro českou energetiku důležitým argumentem pro tamější těžbu by měla být tvorba tolik potřebných pracovních míst pro specialisty po uzavření dolu v Rožné. Ani premiér přitom nepodcenil ekologické imperativy. Pro těžbu je podle něj nezbytné nalézt technologie, jež minimálně zatíží přírodu. Žádná varianta těžby se nelíbí spolku obyvatel Brzkova Naše budoucnost bez uranu ani ekologické organizaci Calla. Podle jejího představitele Edvarda Sequense: „Protože vláda vzala na vědomí závěry projektu Technologické agentury ČR zkráceně zvaný Uran, je jasné, že těžba u Brzkova má být jen prvním krokem na cestě k ložiskům uranu na severu Čech. Navrhovanou technologií, jak se k nim dostat, je opět kyselinové loužení. To přineslo rozsáhlé zamoření podzemních vod u Stráže pod Ralskem a náklady na odstranění ve výši desítek miliard korun.“ Proti těžbě v Brzkově dlouhodobě vystupují rovněž místní občané. Po zářijovém pochodu proti uranu, do něhož se zapojilo na 150 lidí, následovala v říjnu petice spolku Naše budoucnost bez uranu na úřad vlády s 1700 podpisy proti zahájení těžby v katastru obce Brzkov. Prohlášení „Odmítáme těžbu uranu u Brzkova“ vydali také starostové okolní Přibyslavi a Polné. „Na jedné straně jsme uklidňováni, že vláda jedná pouze o povolovacích krocích a o těžbě není rozhodnuto, na druhou stranu ony kroky k budoucímu otevření dolu směřují,“ uvedla Marie Vencová ze spolku Naše budoucnost bez uranu. Ekologické iniciativy už také přišly s konkrétními termíny a finančními náklady. Ložisko Rožná, což je poslední fungující uranový důl ve střední Evropě (uranová ruda se v něm těží více než půl století), by se mělo završit v roce 2017. Jeho následovník v Brzkově by se mohl začít budovat v roce 2019 a k dobývání prvního tamějšího uranu přistoupit od roku 2022. Aby vláda mohla spustit realizaci brzkovského projektu, budou nezbytné další geologické průzkumy, musí získat příslušná povolení (mj. územní rozhodnutí pro stavbu) a zabezpečit odpovídající financování. Výše investic do nového dolu v Brzkově, na generální rekonstrukci chemické úpravny v Dolní Rožínce a pro navýšení kapacity zdejších odkališť by měla přesáhnout 2 mld. Kč. /ex/
