Českou politickou a energetickou scénu rozjitřily diskuse, zda u Brzkova na Jihlavsku nezapočít s těžbou uranu. Konkrétně: zda ji neodstartovat nejpozději na počátku příští dekády. Argumenty pro otevření dolu jsou pádné: energetická bezpečnost republiky, zajištění práce pro cca 1500 horníků minimálně do roku 2035, perspektivy jádra při dalším rozvoji české ekonomiky a energetiky. Z pohledu ekonomů patří uran mezi nejslibnější surovinové komodity na současných trzích: po cenovém skoku po roce 2005, kdy se jeho hodnota vyšplhala z 15 USD za libru až ke 135–140 USD, dnes osciluje okolo 40 USD. Desetileté predikce (i přes nově zjištěné obří zásoby v Kanadě, Austrálii a Kazachstánu) směřují opět vzhůru. Vedle ruského a amerického trhu budou uran potřebovat i nově instalované reaktory v Číně, Jižní Koreji a v Evropě. Energetici mají jasno. Mocného spojence pro projekt Rožná teď našli v osobě premiéra Bohuslava Sobotky. Při návštěvě Vysočiny ho podpořil a ještě během tohoto roku by příslušný návrh mohl projednat i koaliční kabinet. Seskupil se už také opoziční tábor. Vládní úředníci budou muset přesvědčit (tradičně) jak ekologické iniciativy, tak zastupitelstva a občany obcí v okolí budoucího dolu. Vedle Brzkova minimálně i v Polné a ve Věžnici. Odpůrci jádra spoléhali, že Důl Rožná, jenž je posledním fungujícím uranovým dolem v ČR, se po půlstoletí konečně uzavře. Teď to vypadá, že by mohl dostat následovníka. Diskusního „střeliva“ se nabízí povícero: vedle již obligátních obav o ekologický zásah do zdejší krajiny přes případné znehodnocení privátních investic a nemovitostí až po razantní dopravní zátěž regionu. Těžbu uranové rudy nelze ani při současném stavu našich vědecko- technických znalostí a schopností zabezpečit bez chemických úprav. Nejbližší specializované pracoviště se od nového potenciálního dolu nachází v Dolní Rožince. Jenže to znamená vytvořit k němu buď novou silniční tepnu, anebo značně zatížit stávající komunikace. Otazníky se vznášejí i nad úvahou, jak při tom nasadit železniční transport na linii Sázava–Přibyslav. Co se týká práce pro horníky, oponenti projektu poukazují na možnost efektivně využít jejich znalostí a schopností při výstavbě velkokapacitního zásobníku na zemní plyn. Příslušné průzkumné aktivity se již rozběhly a nový rezervoár na cca 180 mil. m3 paliva za cca 5 mld. Kč by mohl být hotov ještě do konce této dekády. I pokud dá vláda těžebnímu projektu zelenou, ČR se nestane ze dne na den novou uranovou velmocí. V současném světě se těží cca 45 000 t uranu ročně a jeho dosud známé zásoby postačí lidstvu na nejméně 100 let. Navíc, vědci a ekonomové počítají po roce 2030 s nástupem a exploatací konstrukčně a provozně nové tzv. IV. generace reaktorů. Ty budou nejenom provozně úspornější. Zároveň by měly opětovně zhodnocovat i dnes ještě vyřazované zčásti vyhořelé palivo, jež se skladuje jako tzv. jaderný odpad. Když se před časem na některých zajímavých lokalitách objevili zástupci zahraničních prospektorů a domácích stavitelů dlouhodobých úložišť, i přes přísliby zajímavých plateb do obecních rozpočtů narazili. V Rožné jsou horníci momentálně na 24. patře, cca 1200 m pod povrchem. Pokud bude jejich činnost ekonomicky pozitivní, těžba má pokračovat. Kdy se vyplácet přestane, to zatím (při proměnlivé situaci okolo jaderné energetiky v Evropě) nedokáže seriózně odhadnout nikdo. Za uplynulých 55 let bylo ve zdejší lokalitě vytěženo více než 16 mil. t uranové rudy. Z ní bylo vyseparováno na 19 500 t uranu. Přibudou časem další? /uai/
