Mladým technické obory příliš nevoní. Vyplývá to z průzkumů několika agentur, z poznatků ředitelů středních škol i ze zkušeností představitelů vysokého školství. Představy českých vysokoškoláků o jejich budoucím zaměstnání příliš nekorespondují s potřebami trhu práce. Zatímco zájem o studium humanitních oborů na vysokých školách rok od roku stoupá, technicky vzdělaných absolventů je nedostatek. Každ ý chce být manažér Pro tisíce žáků středních škol nastává nyní období, kdy se musí rozhodnout pro svou budoucí profesi. Jen zlomek z nich si vybere technický obor. Většina touží být spíše ekonomy nebo manažery. V České republice přitom chybějí lidé napříč technickými obory. „Technické obory studuje kolem 35 procent středoškoláků, pokud se rozhodnou ve studiu pokračovat, zájem o technické obory a informační technologie má už jen 22 procent z nich. Na žebříčku popularity obsazují první příčky manažerské, ekonomické a humanitní obory. Přitom největší šance na trhu práce mají absolventi právě technických a IT oborů,“ řekla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti AC JOBS. IT patří v Česku k nejlukrativnějším oborům – průměrná měsíční mzda absolventů Českého vysokého učení technického v Praze se pohybuje kolem 35 000 korun. Odborníků je ale právě v tomto oboru nedostatek. V Česku by se jich uživilo dvakrát tolik. „Nezájem o technické obory je obecně možné připsat tomu, že řada studentů je má spojené s nižším finančním ohodnocením. Studenty také neláká manuální nebo fyzicky náročná práce, přednost dávají kancelářím. Zažité dogma nízkého platu však už dávno neplatí. Nedostatek pracovních sil v technických oborech nutí firmy zvyšovat zaměstnancům platy a zlepšovat pracovní podmínky. Naopak největší potíže najít práci ve svém, nebo alespoň příbuzném oboru mají absolventi humanitních škol,“ popsala Martina Látalová. Podle průzkumu personální agentury AC JOBS téměř 70 procent vysokoškoláků věří, že budou pracovat v oboru, který vystudovali. „Řada vysokoškolských studentů už pracuje během studia, průměrně si vydělají kolem 7500 korun za měsíc. V 84 procentech se jedná o brigády, pouze 5 procent studentů nepracuje vůbec. Celkem 22 procent vysokoškoláků pracuje mimo obor. Problémem potom je, že na pracovní pohovory týkající se jejich oboru chodí uchazeči s prakticky nulovou praxí. Přitom právě pracovní zkušenosti získané už během studia jsou důležité pro 66 procent firem,“ upozornila Olga Hyklová. Nejvyšší průměrný plat na světě očekávají Švýcaři. Jejich představy o nástupním platu překračují 140 000 korun měsíčně. Čeští vysokoškoláci jsou v porovnání s nimi skromní, nástupní plat jim stačí ve výši od 25 000 do 30 000 korun. „Požadavky Švýcarů na nástupní plat se mohou zprvu zdát přemrštěné, vzhledem k vysokým životním nákladům a pouze tříprocentní nezaměstnanosti jde ale o zcela reálné představy. Zajímavé je, že očekávání švýcarských studentů zůstává i po 5 letech od nástupu do zaměstnání takřka na stejné úrovni. Naopak čeští vysokoškoláci jsou ochotni začít s nižším nástupním platem, ale chtějí, aby rostl,“ řekla Martina Látalová. Jak formovat představy Už na středních školách by měli učitelé formovat představy studentů. Na většině se to tak děje. Na středních odborných školách je to samozřejmé, ale stejně se k tomuto úkolu staví i většina gymnázií. Někteří experti se domnívají, že zájem o moderní techniku se má probouzet u dětí už na základních školách. Jednou z maličkostí, jež pomáhají při podpoře zájmu mladých lidí o technické obory, jsou školní kroužky s odborným zaměřením. Na některých gymnáziích už mají třeba učebny s 3D tiskárnami, jež jsou populárním prvkem při získávání mladých. Popul ární „wifiny “ Jiným příkladem je zavedení wi-fi připojení. Má jej už více než polovina českých škol. Vyplývá to z odpovědí účastníků série seminářů Roadshow pro školy, která proběhla v osmi městech České republiky a byla určena pro učitele základních a středních škol. Pouze 17 procent škol o zavedení bezdrátové sítě pro žáky vůbec neuvažuje, naopak 16 procent ji plánuje zavést do jednoho roku. Za největší výzvu spojenou s nabídkou wi-fi ve školách považují učitelé zabezpečení sítě. Jako hlavní problém je vidí 53 procent respondentů, pro pětinu je pak největším problémem možný přístup žáků k nevhodnému obsahu. Celkem v 8 českých městech se mohli učitelé v rámci Roadshow pro školy dozvědět více o možnostech, které jim přinášejí moderní technologie. V rámci Microsoft EDU Days akci pořádala společnost Microsoft se svými partnery, včetně společnosti Cisco, která prezentovala možnost vybudování bezpečné a spolehlivé bezdrátové sítě na platformě Cisco Meraki. Výsledky nereprezentativního výzkumu mezi téměř pěti stovkami učitelů z celé České republiky naznačují, že wi-fi připojení začíná být pro školy samozřejmostí. Svým žákům ho dnes nabízí již více než 56 procent škol. Ze škol, které wi-fi zatím neprovozují, má dalších 16 procent v plánu zavést wi-fi během následujícího roku, necelá pětina s tím pak počítá v delším časovém horizontu. Pouhých 17 procent škol o zavedení wi-fi pro žáky vůbec neuvažuje. Jako největší výzvu v souvislosti s nabídkou wi-fi pro žáky vnímá většina učitelů zabezpečení sítě před zneužitím. Naopak 15 procent učitelů ve wi-fi žádné riziko pro školu či žáky nevidí. Možná překvapivě se pouhá 2 procenta učitelů obávají zneužití připojení ke kyberšikaně, 6 procent pak možné nelegální činnosti studentů. Více než pětina respondentů se obává možného zpřístupnění nevhodného obsahu žákům. „Informační technologie jsou dnes mnohdy uzavřeny ve specializovaných učebnách. My přitom potřebujeme dostat IT do každé třídy a do každého předmětu, protože to pro žáky a studenty znamená rychlejší přístup k informacím, možnost konfrontovat různé názory a vytvářet si kritický pohled na probíranou látku. Toho se ve školách běžně nedostává,“ říká Michal Stachník, generální ředitel Cisco ČR. „Přitom je samozřejmě nezbytné zajistit, aby byla síť maximálně bezpečná, studenti se nestali obětí kybernetického útoku, nebyli vystaveni nevhodnému obsahu a aby připojení využívali skutečně k výukovým účelům,“ doplňuje. Face book jen o přest ávce Platforma Cisco Meraki může být odpovědí na potřebu škol nabídnout žákům připojení k internetu prostřednictvím wi-fi, ale zároveň zajistit, aby tato síť byla dostatečně stabilní a bezpečná nejen z hlediska obrany proti možnému útoku hackerů, ale aby dokázala také chránit žáky před nevhodným obsahem. Cloudové rozhraní pro správu umožňuje administrátorům udržet si přesný přehled nejen o jednotlivých přístupových bodech, ale také o připojených zařízeních. Celou bezdrátovou síť přitom mohou spravovat v podstatě odkudkoli a z jakéhokoli zařízení. To školám sníží náklady, protože správce sítě nemusí být ve škole fyzicky přítomen a jeden specialista tak může obsluhovat více škol najednou. Stejně tak lze do sítě přidat přístupový bod, který může být předkonfigurován ve správcovském rozhraní na dálku, takže jeho samotné připojení do sítě a rozšíření či vylepšení pokrytí ve škole zvládne i mírně pokročilý uživatel. Přístupové body Cisco Meraki navíc umožňují zablokovat přístup k určitým stránkám a chránit tak žáky a studenty před nevhodným obsahem. Lze je dokonce nastavit tak, aby aplikovaly různá pravidla v závislosti na tom, kde jsou umístěny, nebo v závislosti na čase. Školy si tak mohou nastavit, že přístupové body zajišťující pokrytí ve třídách dovolí žákům během vyučovací hodiny prohlížet výhradně stránky související s výukou, či jim například nedovolí přistupovat během hodin k Facebooku a dalším sociálním sítím. Naopak, během přestávek mohou blokovat pouze stránky s obsahem pro dospělé. Přístupový bod umístěný třeba v jídelně či šatnách nemusí časová omezení využívat vůbec. /ks/
