Bude se vozit vodík v pytlích?

Jednou z překážek zavádění vodíku jako paliva v dopravě je jeho skladování a doprava. Je silně hořlavý až třaskavý a katastrofa vzducholodi Hindenburg ještě stále není zapomenuta. Je 14krát lehčí než vzduch, obsahuje ve stejné hmotnosti 2krát více energie než zemní plyn a 3krát více energie než benzin. Vodík lze stlačit na 270 až 700 barů v tlakových nádobách nebo podzemních zásobnících. Ale to je energeticky náročné a tlakové nádrže s obsahem přiměřeným pro automobily jsou značně objemné. Objem lze snížit zkapalněním, avšak dosažení potřebné teploty – 253 °C při atmosférickém tlaku je rovněž energeticky náročné, a kromě toho jsou značné problémy s tepelnou izolací nádrží. Výzkum hledá způsoby jak uchovávat a transportovat vodík v pevném stavu. Hydrid může vzniknout například v dutinách lehkých porézních kovových slitin naplněných vodíkovými ionty. Protože tato reakce je exotermická, pro uvolnění vodíku je nutno hostující materiál znovu zahřát. D. K. Ross z University of Salford v Británii koordinuje evropský projekt HyTRAIN. Je to síť 17 pracovišť z 11 evropských zemí vyhledávajících metody a kandidáty pro ukládání vodíku v pevném stavu. Cílem je odstranit rizika ukládání v tlakových nádobách a najít metody ukládání a uvolňování vodíku v přiměřeném objemu za mírných teplot, vysvětluje dr. Ross. Norsko-švýcarský tým nedávno objevil nestabilní formu LiBH4, což by mohl být užitečný kandidát. Nevýhodou je, že s tímto materiálem se velmi obtížně manipuluje. Projekt HyTRAIN také zkoumá metody konstrukce hybridních nádrží, které kombinují ukládání v pevném stavu se stlačováním plynu. Nadějnou cestou se jeví rovněž nanostrukturní materiály. Umožnily by skladování vodíku ve velkých objemech v čerpacích stanicích. Potenciál vodíku v pevném stavu bude při jeho zavedení jako paliva pro dopravu mimořádně velký. Vývoj průmyslově využitelných metod a vhodných materiálů pro ukládání a uvolňování vodíku v pevném stavu si však vyžádá ještě značné výzkumné úsilí a delší čas. /šu/