Evropská komise přijala strategii k vytvoření jednotného energetického trhu všech svých 28 členských zemí EU a k propojení jejich sítí. Cílem budoucí evropské Energetické unie bude podle místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče „zajištění bezpečné, udržitelné, dostupné a konkurenceschopné energie pro občany i firmy.“ Budoucí Energetická unie má také „snížit závislost Evropy na jednom vnějším dodavateli.“ Bruselská exekutiva pokračuje v úsilí o dosažení maximálních úspor ve výrobě i spotřebě energií a o dosažení již avizovaných klimatických cílů. Experti považují vznik energetické unie za nejvýznamnější evropský projekt od vzniku Společenství uhlí a oceli. Samotná myšlenka jednotného evropského energetického trhu není nová. Na pořad dne přišla již v 90. letech XX. století. Její naléhavost čas neotupil. Dvě cifry za všechny: EU28 je i nadále největší importér energetických vstupů na světě. Z vnějších zdrojů si jich opatřuje cca 53 % a ročně to stojí na 400 miliard eur (přes 11 bilionů Kč). Aktuálnost agregace sil a prostředků se pak zostřila vloni a v obou rozhodujících importních komoditách – ropě a zemním plynu. Ukrajinská krize a zhoršení vztahů Unie s RF obnažila strategickou závislost řady zemí starého kontinentu právě na východním dodavateli obou surovin. Když Maroš Šefčovič popisoval celoevropské aspekty projektu, nemohl pominout ani nutnost rozšířit kooperaci EU28 s partnery mimo společenství: „Budeme neúnavně pracovat na diverzifikaci přepravních cest i zdrojů.“ Co je neméně důležité, v příštích 5 letech Brusel nezaměří svou pozornost a investiční politiku výlučně na výstavbu moderních, ekonomicky a ekologicky akceptovatelných zdrojů. Nová Energetická unie se dotkne rovněž oborů těsně souvisejících s energetikou, zejména průmyslu, dopravy, vědy a výzkumu. Osobitý význam pak má formování platformy pro zahájení přechodu k nízkouhlíkové energetice. Společné nákupy : ano , či ne ? Příprava projektu Energetické unie nebyla a není bezkonfliktní. Ostré debaty se v minulých měsících mj. stočily na problematiku společných nákupů energie. Zatímco nový předseda Evropské rady Donald Tusk na sklonku loňského roku myšlenku společných nákupů podpořil, „staré jádro“ unie se s ní zatím plně neztotožnilo. Navenek Brusel připouští aspoň možnost zhodnotit „dobrovolné propojení poptávky pro kolektivní nákupy plynu za krize, či tam, kde členské země závisí na jednom dodavateli.“ A takový postup podmiňuje souladem jak s pravidly volné soutěže v rámci EU28, tak Světové obchodní organizace. Idea změnit pravidla pro mezivládní dohody členských států EU s dodavateli energií má i první exaktní výstup. Posílí se transparentnost komerčních kontraktů v této sféře. Podle Šefčoviče: „Evropská komise bude konzultována před jejich uzavřením a nikoliv až po něm.“ Trojice vít ězů Premiantem je plynárenský sektor. EK chce urychleně zkoncipovat společnou strategii pro operace se zkapalněným zemním plynem (LNG). Nehodlá usnadnit pouze jeho import, ale i následné zpracování a exploataci. Mnoho práce čeká rovněž na stavitele a provozovatele energetických sítí. EU28 si musí vytvořit od Lisabonu po Helsinky moderní a spolehlivé sítě, jak se jí to podařilo kupř. v telekomunikacích, v železniční, či dálniční dopravě. Z pohledu Bruselu to mj. vyžaduje urychlit zásadní infrastrukturní projekty. O rozsahu a investiční náročnosti tohoto úkolu výmluvně svědčí statistické zjištění, že 12 unijních států aktuálně nesplňuje distribuční kvótu tzv. 10 %. Tedy: nejsou s to distribuovat přes vlastní hranice alespoň 1/10 vyrobené elektřiny. EK odhaduje, že operativní propojení by spotřebitelům ušetřilo až 40 mld. eur (cca 1,1 bilionu Kč). A konečně třetí „vítěz-nevítěz“: regulátoři. Brusel chce posílit evropskou Agenturu pro spolupráci energetických regulátorů ACER. V některých členských státech EU28 tomu ale musí předcházet poměrně složité období diskusí a legislativních kroků. Až poté se může naplnit přesvědčení Šefčoviče, resp. EK: „Změníme a přepracujeme trh s elektřinou.“ Nestačí pouze šetřit energií V zorném poli EK zůstávají i některé evergreeny z podzimního energetického balíčku 2014. Zvláště akcent na růst účinnosti a na další úspory. EK na obou šetřit nehodlá. Co je sympatické, nehodlá se přitom spokojit pouze s úzko oborovými a polovičatými efekty. Vynaložené prostředky a úsilí musejí přispět k vytvoření nezbytné platformy pro již neodkladatelnou transformaci stávající (dominantně fosilní) energetiky na vyšší nízkouhlíkové formy. Aby nezůstalo pouze u vzletných slov, EU28 bude muset k tomu mobilizovat a agregovat příslušné oborové vědecko-výzkumné kapacity. Šefčovič v této souvislosti vyzdvihl také dva žádoucí výstupy: velkokapacitní a spolehlivé uchovávání energie a dynamičtější rozvoj elektromobility v EU28. /ag, kar/
