Požadavky Evropského parlamentu a Evropské komise na další zefektivnění výstavby a provozu budov do roku 2030 (potažmo 2050) se zpřísní. V bruselských kuloárech se zvažují návrhy na nové normy, jež by současné režimy spotřeby elektřiny do poloviny nynějšího 21. století snížily až o 80 % oproti roku 2010. Citovaný záměr věcně spadá do plánů Bruselu na postupnou eliminaci uhlíkové energetiky. Aby se Evropané tohoto vpravdě náročného úkolu mohli zhostit, k tomu nepostačí pouze přijmout odpovídající celoevropskou a národní legislativu. Předpokladem pozitivních změn bude rovněž zásadní transformace stavebních projektů a provozních norem jak pro postupně pořizované nové objekty, tak pro modernizaci již stávající zástavby. Důležitý krok představuje souběžná realizace dlouhodobé energetické strategie v oboru a naplňování směrnice o zvyšování energetické účinnosti budov. Ty evropské orgány rozpracovaly již vloni. Jako startovní úkol členským státům EU27 doporučily snížit energetickou účinnost budov do roku 2020 o symbolických 20 %. Evropa však v současnosti prochází ekonomickou krizí. Pro některé země představuje bruselská direktiva zabezpečit obří soubory organizačních, legislativních, ale také investičních změn. Experti odhadují, že přes nespornou technickou a technologickou přínosnost nové směrnice bude její plnění leckde narážet na podobné problémy, s jakými probíhala realizace lisabonské směrnice „20-20-20“. Memento řady členských států EU28, jež nedokážou implementovat do svého národního mixu ani 20 % nových alternativních zdrojů energie, se může opakovat i ve stavebnictví. Technicky a finančně náročná bude zejména modernizace již existující zástavby. A to jak v privátním, tak ve veřejném sektoru. Brusel sklidil za prvotní nekompresní přístup vlnu kritiky. Učinil sice vstřícný krok a přísnější parametry chce v průběhu nynější dekády uplatňovat přednostně vůči veřejným objektům, zejména administrativním, školským, zdravotnickým aj. Myšlenky prosadit princip závaznosti úsporné výstavby a fungování všech objektů se však nevzdává. Návrhy nejnovějších termínů nyní oscilují v rozmezí let 2025–2030. /uai/
