V České republice existují tisíce nevyužitých brownfieldů, které postupně chátrají, přestože se v nich ukrývá ohromný potenciál. Jedním z cílů agentury CzechInvest je proto tato místa mapovat, prezentovat možným investorům a případně pomáhat s jejich rekultivací a oživením. Téma potenciálu a možností využití brownfieldů jsme probrali s Davidem Petrem, ředitelem Odboru podnikatelské lokalizace agentury CzechInvest.
V roce 2007 byla spuštěna Národní databáze brownfieldů. Informace o opuštěných areálech do ní získáváte vlastními silami, nebo například od starostů obcí? Výběr lokalit probíhá dvěma cestami. Předtím, než registr vznikl, jsme vytvořili vyhledávací studii a monitorovali regiony, což vlastně děláme i nadále. Databáze samozřejmě není absolutně kompletní. Když narazíme na nový brownfield, snažíme se kontaktovat vlastníka a registrovat tento prostor. Zároveň, i kvůli dotačním titulům a naším nabídkám investorům, se na nás obracejí soukromí i veřejní vlastníci takových lokalit a registrují je do databáze, jejíž veřejnou část samozřejmě investorům poskytujeme. U nové lokality nejprve hodnotíme, zda pozemek vůbec splňuje parametry brownfieldu. Následně sledujeme, zda je pozemek zasíťovaný, jaká je tam dopravní obslužnost, a celkově se snažíme zjistit všechna dostupná data o jejím stavu. Dalo by se říci, že zatím jde o čistou inventarizaci, neprovádíme žádné studie. Nicméně veřejným i soukromým subjektům poskytujeme konzultace a poradenství ohledně financování revitalizace, a to jak z hlediska dotací, tak i finančních nástrojů. Do budoucna bychom však rádi spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu spolupracovali s odborníky, kteří by skrze nás mohli obcím a městům pomoci s analýzou, jak nejlépe dané brownfieldy využít a nastartovat přípravu nového projektu
Brownfieldy jsou často zchátralé areály různých továren či zemědělských družstev. Ty se většinou potýkají s ekologickou zátěží, která pak takovou lokalitu ekonomicky znevýhodňuje. Nakolik tento parametr ovlivňuje míru vaší pomoci při snaze vrátit lokalitě nějaký smysl? Ano, je to docela běžný jev. U spousty brownfieldů jde o staré zátěže vyplývající z povahy dřívějšího využití prostoru. I proto je důležitá spolupráce s Ministerstvem pro životní prostředí, kde mají systém na mapování ekologických zátěží, a ty nejpostiženější lokality postupně sanují. V naší databázi jde o důležité kritérium. Hodnotíme, zda místo bylo či stále ještě je v tomto ohledu rizikové. Na druhou stranu je potřeba férově dodat, že ne úplně všechny brownfieldy musí být nějak těžce kontaminované, často tam může být jen stará stavební suť nebo to může být lokalita, která už zkrátka jen přestala sloužit původnímu účelu, a proto je zařazena v naší databázi. Objekt přitom toxický není a jen se pro něj hledá nové využití.
A na kolik rozhoduje při vašem výběru podpory potenciální účel využití brownfieldu? Je to různé. Programy na podporu revitalizace brownfieldů jsou ze strany MPO zaměřené především na podnikatelské aktivity, takže tam jsou ideálními kandidáty na podporu záměry typu podnikatelské inkubátory, zázemí pro malé firmy, start-upy a podobně. Programy z MMR naopak podporují spíše nepodnikatelské využití. Tam míří například projekty typu opravy a revitalizace kulturních prostor, parků nebo areálů s potenciálem k budoucímu využití v podobě nějaké občanské vybavenosti. Při registraci i při konzultacích s veřejnými nositeli projektů jejich záměry diskutujeme, ptáme se jich na to, co v prostoru chtějí a jestli jejich záměr bude fungovat ve vztahu k okolí. To je hodně důležitý aspekt, protože kdyby jejich záměr nebyl z hlediska strategického rozvoje obce potřebný, případně by nekorespondoval s urbanistickým celkem jako takovým, tak by se z lokality za několik desítek let mohl opět stát brownfield. To není žádoucí. Širší pohled za hranice konkrétního pozemku je velmi důležitý.
Kolik brownfieldů v současnosti národní databáze obsahuje a daří se ji úspěšnými projekty zmenšovat, nebo se spíše rozrůstá? Celkově máme zhruba 3,5 tisíce záznamů, z toho je přibližně 550 zveřejněných a nabízených investorům přímo přes stránky CzechInvestu. Pracujeme však na upgradu této databáze, protože se chceme co nejvíce otevřít a přiblížit moderním standardům otevřených dat. Databáze je zatím v bodových vrstvách, takže ji je třeba převést do vektorů a do zákresů nad mapou. Také bychom potenciálním investorům rádi zpřístupnili co nejvíce informací o zátěži, o potenciálu lokality, o stavu zasíťování tak, aby měli k dispozici opravdu komplexní informace o daném brownfieldu. Co se týče toho, jak se počet mění v průběhu času, tak musím říci, že i když bychom si to přáli, nikdy nemůžeme zmapovat všechno. Do databáze se neustále hlásí další lokality. Určitý počet se jich každoročně zregeneruje, ale zase přibudou nové záznamy, buďto mapováním, nebo proto, že se vypíše nový program, který cílí na jiné typy brownfieldů, nyní například typicky důlní lokality. Ve výsledku stav zůstává zhruba stejný. Zároveň je třeba říct, že v souvislosti s transformací ekonomiky budou nové brownfieldy vznikat a již nyní vznikají. Zároveň není potřeba pro všechny lokality najít nové využití, klíčové je určit, která lokalita má potenciál do budoucna a vyplatí se na ní investovat, a kterou sanovat a nechat ji být.
Jak se do revitalizací lokalit promítají ekologické záměry EU a trendy snižování ekologické zátěže? S revitalizací brownfieldů počítají programy, které budou vypisované od příštího roku v rámci Národního plánu obnovy. Veškeré investice budou muset být v souladu s evropskou taxonomií i ESG (environmental, social and governance) přístupem. Nyní ministerstva pracují na tom, aby se tato kritéria do programů dostala, a jedná se již o reálných podmínkách. Je nutné, aby tyto informace byly dostupné, protože se jimi bude muset řídit příprava projektů. Pokud se tedy bude v nějaké lokalitě investovat, ať už jde o brownfield, či nikoliv, investor bude muset řešit zelené financování, celkovou udržitelnost, ESG přístup jako takový i komunitní energetiku, nakládání s dešťovou vodou a podobně. Toto již dnes umí trh vyřešit, takže teď je jen potřeba tato pravidla dopsat do programů, které na to budou vznikat. Jedině tak se vyvine udržitelný development i v oblasti veřejných projektů.
ČR hledá způsoby navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Nakolik jsou v tomto ohledu brownfieldy využitelné? Jsme samozřejmě rádi, když jsou brownfieldy využívané především pro development, který je spojen s využitím obnovitelných zdrojů, kdy jsou třeba fotovoltaické panely umístěny na budovách. Upřímně, nejsme příliš velkými fanoušky toho, aby na lokalitách vznikaly rozsáhlé fotovoltaické elektrárny bez dalších funkcí. Jenže propočty na energetický mix ukazují, že i kdybychom obsadili fotovoltaikou všechny budovy, tak nám to stejně na dosažení obnovitelného statusu energetického mixu stačit nebude. To znamená, že musíme řešit lokality individuálně. Ty, které nemají až tak velký rozvojový potenciál pro development, a jsou v místech mimo zástavbu, můžeme využívat i pro fotovoltaiku na zemi. Vzhledem k nějaké existující technické infrastruktuře je pro to pak takový brownfield ideální.
Brownfieldy představují zajímavou investiční příležitost, ale zároveň mají i svá rizika. Pomáháte investorům nějakým způsobem tato rizika snižovat? Vždy se s nositeli projektů snažíme diskutovat, jak by měli složit financování, a snažíme se najít vhodný mix s přihlédnutím i k budoucímu funkčnímu využití, protože ne všechny projekty jsou vhodné pro soukromé investice. Některé projekty a lokality se budou muset vždy financovat s určitou veřejnou podporou. Posuzujeme to projekt po projektu při konzultacích. Nemáme na to žádný unifikovaný systém. V souvislosti s upgradem databáze ale chceme zakomponovat i ohodnocení rozvojového potenciálu jednotlivých lokalit a na základě toho investorům sdělit, zda je ta která lokalita zajímavá z pohledu financování pomocí klasických finančních nástrojů bez veřejné pomoci. A také jim ukázat, že jiné lokality nejsou v tomto směru tak atraktivní. Je velmi důležité, abychom tato data předávali i směrem na ministerstva, aby absorpční kapacita na zaměření dotačních peněz byla do budoucna dobře zmapovaná a nastavená, protože tomu tak dnes úplně není.
Z jakých oblastí činností je o brownfieldy největší zájem, a jsou naopak nějaké obory, které byste chtěli podpořit více, aby se jejich podíl zvýšil? Z pozice CzechInvestu jde zejména o výrobní areály, kde se mísí záměry s vyšší přidanou hodnotou pro českou ekonomiku. Takže chceme, aby se tam vyrábělo něco českého, aby to byl český brand, který zde bude odvádět daně a do budoucna exportovat. Zároveň díky tomu bude nabízet kvalifikovanou zaměstnanost v okolí svého vzniku. Dříve, na přelomu století, docházelo k podpoře větších záměrů s jednotvárným zaměřením. Dnes se ukazuje, že bychom ekonomiku potřebovali více diverzifikovat. Máme na CzechInvestu vytipované určité sektory, které podporujeme zejména z hlediska inovativních technologií, a s těmi se snažíme nejvíc pracovat. Jde především o mobilitu, healthtech, ecotech, AI & Digital, kreativní průmysl, letecký, kosmický a obranný průmysl i pokročilé výrobní technologie. Na každou oblast máme sektorového specialistu, který se snaží přivést investory do těchto odvětví. Revitalizovat brownfield pro účely takového záměru je pro nás dokonalý úspěch. /Michael Málek a Kristina Kadlas Blümelová/
