Problematika energetického zpracování
komunálního odpadu nabývá
v Evropě, a pochopitelně i v ČR,
na významu. Jednou z nejmodernějších
spaloven se pyšní moravská
metropole. Brněnští technici dokázali
při výstavbě svého integrovaného
centra nakládání s odpady
efektivně využít také prostředky
z programu EU ISPA. Na otázky TT
odpovídá ředitel společnosti SAKO
Ing. Karel Peroutka:
? Vaše společnost realizovala projekt
moderní spalovny komunálního
odpadu. Co bylo podnětem k tomuto
rozhodnutí?
Zásadní rozhodnutí pro realizaci
projektu „Odpadové hospodářství Brno“
bylo zpřísnění legislativních požadavků
a technických podmínek pro
spalování odpadů. Se zpracováním žádosti
o podporu z programu EU ISPA
se začalo již v roce 2001. Finanční
nástroj Evropského společenství fondy
EU ISPA byly určeny pro přidružené
členské země EU na pokrytí části
investičních nákladů, vyplývajících
z plnění platných Směrnic EU v oblasti
dopravy a životního prostředí.
Za Českou republiku byl tento projekt
jediný, který se ucházel o podporu
v oblasti odpadového hospodářství.
Cílem bylo především zajištit splnění
legislativních požadavků, vybudovat
integrované centrum nakládání
s odpady, vytvořit podmínky pro
dlouhodobou provozně ekonomickou
stabilitu společnosti a zlepšit její environmentální
profil.
? Jakou technologii jste zvolili?
Rozhodli jsme se pro výstavbu dvou
nových moderních robustních spalovenských
parních kotlů s přesuvnými
rošty, které zajistí optimální provozní
podmínky a vysoké kvalitativní parametry
spalovacího procesu, namísto
třech instalovaných kotlů s válcovými
rošty, včetně nového 5stupňového
systému čištění spalin. Ten je založen
na principu polosuché vápenné
metody s dávkováním aktivního uhlí
do proudu spalin.
Instalovali jsme parní odběrovou
kondenzační turbínu se vzduchovou
kondenzací s výkonem 22,7 MWe.
Po spálení odpadu v kotlích nové
generace vzniká pára o parametrech
4 MPa, 400 oC. Ta se využívá jak pro
výrobu elektrické energie, tak pro následnou
dodávku tepla ve formě páry
o parametrech 220 oC a 1,0 MPa
do sítě Centrálního zásobování teplem.
Redukovaná pára je využita i pro
vlastní potřebu.
Koncovým technologickým uzlem
projektu byla rekonstrukce škvárového
hospodářství.
Pro materiálově využitelné odpady
se vybudovala dotříďovací linka předtříděného
komunálního a obalového
odpadu ze systému sběru města Brna.
? S kým konkrétně jste při projektu
kooperovali?
Doslova s řadou společností. Projekt
se zpracovával a projednával v letech
2001-2003. V průběhu let 2004-2007
proběhla čtyři výběrová řízení na dodavatele
realizace projektu. Zhotovitelem
projektu se pak stalo konsorcium
společností CNIM-Siemens. Správcem
stavby společnost ORGREZ,
později TENZA.
? Jaké parametry byly pro citovaný
projekt od prvopočátku závazné?
Důraz byl položen na podporu materiálového
a energetického využití
komunálních odpadů, s cílem zvýšit
účinnost zařízení na energetické využívání.
To představovalo navýšení
parametrů páry 4 MPa, 400 °C, které
zajistí společnou výrobu elektrické
energie a tepla ve formě páry dodávané
do CZT. Kapacita zařízení pro
energetické využití se projektovala
na 224 000 t odpadů s předpokládanou
výhřevností 11 MJ.kg-1.
? Co přinese modernizace technologických
provozů občanům města
Brna a přilehlých obcí (energeticky,
tepelně, ekologicky)?
Vybudované integrované centrum
pomáhá řešit komplexní nakládání
s komunálními odpady v Brně, při
zajištění jejich maximálního využití
s pozitivním dosahem zejména na Jihomoravský
kraj a jemu blízké kraje.
Pomáhá plnit Plány odpadového hospodářství
dotyčných krajů, zvláště při
zabraňování skládkování biologicky
rozložitelných odpadů. Energetickým
využitím odpadů lze zajistit 30procentní
podíl spotřeby páry ve městě
Brně a tím uspořit primární neobnovitelné
zdroje energie – v daném případě
zemní plyn. Významnou úsporu
primárních surovin představuje rovněž
elektrická energie distribuovaná
do sítě.
? Jak centrum uleví stávajícímu
systému skládkování odpadu v jihomoravské
metropoli?
Město Brno nemá na svém území
žádnou funkční skládku již od roku
1992. Musí využívat skládky jiných
společností nebo obcí v blízkém, či
vzdálenějším okolí.
? Budou časem vytěženy a energeticky
exploatovány také už existující
skládky brněnského odpadu?
Úvahy o odtěžování starých skládek,
jakožto významných ekologických
zátěží, jsou investičně velmi
náročné. V budoucnu se bude jednat
především o politická rozhodnutí,
která zatím nejsou na programu dne.
Cílem odpadového hospodářství v ČR
je v současné době především omezování
vznikajících odpadů, odklon odpadů
od skládkování a zajištění jejich
smysluplného využití.
? Finálním odpadem moderních
spalovacích jednotek je soubor separovaných
zbytků a škvára. Co konkrétně
vygenerují vaše linky? Jak budou
tyto elementy následně využity?
Ano, hmotnostně nejvýznamnějším
výsledným produktem spalovacího
procesu je škvára. Ta představuje
cca 24 %hm z celkového množství
energeticky využitého odpadu. Jedná
se o anorganický materiál s různou
velikostí frakcí, s obsahem železa
a neželezných kovů. Záměrem společnosti
je zajištění takových vlastností
škváry, aby mohla být materiálově
využita jako technologický výrobek
ke stavebním účelům. Minimalizuje
se tím množství odpadů ukládaných
na skládky. Vybudovala se třídicí linka
škváry, na níž dochází k separaci
železa pomocí elektromagnetických
separátorů, k separaci neželezných
kovů pomocí tzv. vířivých proudů
a ke třídění škváry na jednotlivé velikostní
frakce podle požadavků pro
následné využití.
Druhým vygenerovaným odpadem
je produkt z čištění kouřových
plynů. Jedná se o směs reakčních
produktů – vápenatých solí, vápna,
popílku a aktivního uhlí. Podle Katalogu
odpadů je zařazena mezi nebezpečný
odpad, a proto je následně
upravován. Stabilizuje se v systému
solidifikace. Ze směsi cementu, vody
a produktů čištění spalin se vyrábí
betonová směs. Ukládá se na skládku,
kde tuhne v litých vrstvách. Tím
je zabráněno úniku znečišťujících
látek do životního prostředí. Směs
po vytuhnutí již nemá nebezpečné
vlastnosti.
? Vyprojektovat a realizovat takové
dílo je náročný proces i z hlediska
jeho profinancování. Vám se
přitom podařilo efektivně využít
rovněž bruselské fondy. Mohou si
vzít jiná města a obce příklad z vašeho
postupu?
Vzhledem k tomu, že tento projekt
byl v oné době jediný svého druhu
a žádný vzorový neexistoval, ukázalo
se zpracování žádosti velmi náročné.
Na druhé straně jsme cítili obrovskou
podporu ze strany města, kraje i dotčených
ministerstev. Díky této sounáležitosti
se podařilo za neuvěřitelně
krátký čas (cca 2,5 roku) zpracovat
projekt, projít procesem posuzování
vlivů projektu na životní prostředí
(EIA), získat územní rozhodnutí, podat
žádost do Bruselu a získat dotaci
ve výši cca 49 mil. EUR.
V současné době již koordinace
zainteresovaných subjektů vázne. To
se projevuje odlišnými podmínkami
i zájmy jednotlivých obcí, krajů a dalších
zainteresovaných stran. Subjekty
ucházející se o finanční pomoc z fondů
EU se mohou spíše poučit z našich
chyb při zadávání a realizaci zakázky,
než z našeho tehdejšího postupu. /bs/
