Naši ekonomové hovoří nadšeně
o dynamické a nastartované ekonomice,
nedávno například Pavel Mertlík
sloužící Raiffaisen Bank. I v tisku se
jen dole, téměř pod čarou, krčí zpráva
o šílené, téměř bilionové zadluženosti
země. Přitom se zavírá jeden podnik
za druhým a výstavba veřejných
budov vadne.
Kromě Prahy je dost mrtvo v krajích
českých a moravských, proto velké
veselí vzbudilo nedávné slavnostní otevření
veřejných záchodků na brněnské
přehradě v hodnotě 2 mil. korun. Promyšlený
to počin uvážíme-li, že v této
vodní nádrži na Svratce je zakázáno se
koupat a nikoho to při pohledu na hnijící
hladinu ani nenapadne. I v těchto
horkých dnech zeje tato někdejší exkluzivní
rekreační oblast prázdnotou.
Brněnský akt slavnostního otevřením
veřejných WC evokující Zvonokosy,
dokumentoval jen bídu správy věcí
veřejných. Brno se bohužel pyšní ještě
několika podobnými "nej", nedořešeným
a nikdy nekončícím jednáním
o trase dálničního přivaděče vedeného
napříč sídlištěm Bystrc i přesunem
železničního nádraží. Obé veřejnost
odmítá. V případě nádraží zřejmě
z obavy z korupce. A neobměkčí ji ani
automatizované veřejné záchodky.
Příčiny tohoto stavu se hledají
u ekologických aktivit, nicméně skutečné
důvody jsou jiné. Už na počátku
minulého století se podnikatelé rozhodli
postavit v Brně výstaviště, neboť
město bylo proslulé svým průmyslem.
Zákazníci chodili za obchodem tam,
kde se vyrábělo a tvořilo.
V této zemi se šíří pověsti o tom, že
organizace veletrhů je přežitek. Němci
tvrdí opak a do výstavnictví investují
v Lipsku, Frankfurtu a dalších městech.
Stuttgart, hlavní město země Bádensko
Württembersko, staví nové výstaviště
za 680 mil eur. Zřejmě jenom proto, že
průmysl této oblasti se prudce rozvíjí
a co víc, Bádensko vede v progresivitě
inovačních trendů německého průmyslu.
Je to jednoduchá rovnice. Tam kde
se rozvíjí průmysl vyvíjejí se i služby
a veřejné stavby. Veřejnost to vnímá
a spolupracuje. Což bohužel není případ
Brna a většiny českých měst. JAN BALTUS
