Břidlicový plyn: nahradí importovaný zemní plyn?

Také Evropa intenzivně hledá technicky, cenově a ekologicky plnohodnotnou náhradu za stále dražší zemní plyn, importovaný nezřídka z politicky a klimaticky složitých regionů světa. Nové substituční médium se jmenuje břidlicový plyn. Zatím nejdále v jeho exploataci pokročily USA. Jeho těžba a zpracování nabírají na obrátkách. Domácí zásoby této suroviny stačily nejenom vytvořit strategický protipól vůči dovozu zemního plynu ze zahraničí, ale do značné míry také stabilizovat ceny energetických a teplárenských vstupů na americkém trhu. V USA dokonce plánují, že do roku 2030 by mohly těžba a dodávky břidlicového plynu vzrůst o bezmála polovinu. Do průzkumných programů se aktivně zapojily i nadnárodní British Petroleum, Statoil, Shell, či Total. Američtí ekonomové a novináři už začali operovat s termíny břidlicový boom, břidlicová revoluce apod. OBROVSKE ZASOBY POD POLSKEM V Evropě disponuje poměrně rozsáhlými zásobami břidlicového plynu (cca 5,3 bilionů m3) sousední Polsko. S jeho komerční exploatací počítá nejpozději v roce 2014. Varšava si od toho slibuje omezení závislosti na dovozu zemního plynu z Ruska. Odborně a technicky vybaveným zájemcům už odsouhlasila na 90 licencí k průzkumu ložisek v jílovitých břidlicích, mj. i pro firmy Chevron nebo ExxonMobil. Po roce 2035 Poláci dokonce pomýšlejí na plnou soběstačnost v těžbě a spotřebě plynu. Příslušné koncese byly vydány rovněž na Ukrajině a v Bulharsku. Zájem o energii z břidlicového plynu však nedeklarují pouze Američané a Evropané. Vlastní zásoby chce využít i nynější ekonomický tygr - Čína. Na jejím formujícím se trhu s palivy by mohl zanedlouho zaujmout dominantní pozici a pokrývat až 50 % tamější spotřeby. V ČR se causa břidlicový plyn teprve zvažuje. Na rozdíl od jiných zemí naše zásoby nejsou ohromující. Navíc spočívají v poměrně velkých hloubkách pod povrchem. Zainteresované firmy od průzkumu ložisek odrazují nemalé náklady. Každý vrt se může cenově vyšplhat až na nejméně 10-15 mil. USD. PLAMENNE DISKUSE Co se týká ekologických aspektů těžby a zpracování břidlicového plynu, zainteresované země, konkrétní firmy i ekologičtí aktivisté posuzují, nakolik jsou ohleduplné vůči životnímu prostředí. Zeleným se nelíbí hlavně nebezpečí kontaminace zásob podzemních vod plynem nebo chemikáliemi aplikovanými při těžbě břidlicového plynu tzv. hydraulickým štěpením a horizontálním vrtáním. Zastánci těžby naopak oponují bezpečnou lokací břidlice s plynem v hloubkách min. 1 km pod citovanými vodními rezervoáry a nepropustností horniny, která je navzájem separuje. Konkrétně v Polsku to činí nezřídka i 3-4 km. Těžbu nového energetického zdroje může podle jejich mínění ohrozit pouze nezodpovědné počínání lidského faktoru. Ekologičtí aktivisté jejich optimismus mírní. Vyzývají Brusel k preventivnímu a razantnímu zpřísnění pravidel pro průzkum i těžbu ložisek břidlicového plynu. /uai/