Také Evropa intenzivně hledá
technicky, cenově a ekologicky
plnohodnotnou náhradu za stále
dražší zemní plyn, importovaný
nezřídka z politicky a klimaticky
složitých regionů světa. Nové substituční
médium se jmenuje břidlicový
plyn.
Zatím nejdále v jeho exploataci
pokročily USA. Jeho těžba a zpracování
nabírají na obrátkách. Domácí
zásoby této suroviny stačily
nejenom vytvořit strategický protipól
vůči dovozu zemního plynu ze
zahraničí, ale do značné míry také
stabilizovat ceny energetických
a teplárenských vstupů na americkém
trhu. V USA dokonce plánují,
že do roku 2030 by mohly
těžba a dodávky břidlicového
plynu vzrůst o bezmála polovinu.
Do průzkumných programů se aktivně
zapojily i nadnárodní British
Petroleum, Statoil, Shell, či Total.
Američtí ekonomové a novináři už
začali operovat s termíny břidlicový
boom, břidlicová revoluce apod.
OBROVSKE ZASOBY
POD POLSKEM
V Evropě disponuje poměrně rozsáhlými
zásobami břidlicového plynu
(cca 5,3 bilionů m3) sousední Polsko.
S jeho komerční exploatací počítá
nejpozději v roce 2014. Varšava
si od toho slibuje omezení závislosti
na dovozu zemního plynu z Ruska.
Odborně a technicky vybaveným zájemcům
už odsouhlasila na 90 licencí
k průzkumu ložisek v jílovitých
břidlicích, mj. i pro firmy Chevron
nebo ExxonMobil. Po roce 2035
Poláci dokonce pomýšlejí na plnou
soběstačnost v těžbě a spotřebě plynu.
Příslušné koncese byly vydány
rovněž na Ukrajině a v Bulharsku.
Zájem o energii z břidlicového
plynu však nedeklarují pouze
Američané a Evropané. Vlastní
zásoby chce využít i nynější ekonomický
tygr - Čína. Na jejím formujícím
se trhu s palivy by mohl
zanedlouho zaujmout dominantní
pozici a pokrývat až 50 % tamější
spotřeby.
V ČR se causa břidlicový plyn
teprve zvažuje. Na rozdíl od jiných
zemí naše zásoby nejsou ohromující.
Navíc spočívají v poměrně
velkých hloubkách pod povrchem.
Zainteresované firmy od průzkumu
ložisek odrazují nemalé náklady.
Každý vrt se může cenově vyšplhat
až na nejméně 10-15 mil. USD.
PLAMENNE DISKUSE
Co se týká ekologických aspektů
těžby a zpracování břidlicového plynu,
zainteresované země, konkrétní
firmy i ekologičtí aktivisté posuzují,
nakolik jsou ohleduplné vůči životnímu
prostředí. Zeleným se nelíbí
hlavně nebezpečí kontaminace zásob
podzemních vod plynem nebo
chemikáliemi aplikovanými při těžbě
břidlicového plynu tzv. hydraulickým
štěpením a horizontálním vrtáním.
Zastánci těžby naopak oponují
bezpečnou lokací břidlice s plynem
v hloubkách min. 1 km pod citovanými
vodními rezervoáry a nepropustností
horniny, která je navzájem
separuje. Konkrétně v Polsku to činí
nezřídka i 3-4 km. Těžbu nového
energetického zdroje může podle
jejich mínění ohrozit pouze nezodpovědné
počínání lidského faktoru.
Ekologičtí aktivisté jejich optimismus
mírní. Vyzývají Brusel k preventivnímu
a razantnímu zpřísnění
pravidel pro průzkum i těžbu ložisek
břidlicového plynu. /uai/
