Plánovanou výstavbu rozsáhlého vodního díla São Luiz do Tapajós v oblasti Amazonie brazilská vláda zrušila. Jeho součástí měla být 2. největší hydroelektrárna s celkovým instalovaným výkonem 8040 MW, hned po komplexu Belo Monte. Rozhodnutí padlo přes silný odpor energetického koncernu Eletrobras, který usiloval o povolení k výstavbě od roku 2009. „Obrovská přehrada na řece Tapajós je zbytečná. Zásobování elektřinou můžeme bez problémů zabezpečit díky větrným a menším vodním elektrárnám," tvrdí ministr životního prostředí José Sarney Filho. Zásobování země energiemi je přitom v Brazílii citlivé téma i proto, že jsou dosud v živé paměti rozsáhlé black-outy z let 1999, kdy zůstalo bez elektřiny téměř 100 mil. lidí a v roce 2012 až 57 mil. Proti energetickému megaprojetku v hodnotě odpovídající zhruba 9 mld. eur je také prezident Michel Temer. Stavbě São Luiz do Tapajós byla naproti tomu nakloněna levicová prezidentka Dilma Rousseffová. Její sesazení letos v dubnu schválila sněmovna a na konci srpna je potvrdil i brazilský senát (horní komora parlamentu). Spotřeba primární energie v Brazílii v období 2005-2015 stoupla zhruba o 2/5 (na 293 mil. t ropného ekvivalentu). Brazílie je v energetice závislá na ropě (47 %) a plynu (12,5 %). V roce 2006 byly u brazilského pobřeží (v tzv. pré-salu) objeveny obrovské zásoby těchto dvou surovin, díky čemuž by se země mohla stát jedním z jejich největších producentů na světě. Problém je, že se nacházejí ve velké hloubce (až 7000 m), což představuje velkou technologickou i investiční výzvu. Odhaduje se, že investice do těžby z pré-salu mohou do roku 2020 dosáhnout až 400 mld. USD a bude potřeba ještě 10 let, než těžba dosáhne požadovaného komerčního měřítka. Vodní energetika se na brazilské výrobě elektřiny podílí 28 %. Na další nefosilní zdroje připadá 5,5 %. Podíl jádra je nepatrný (kolem 3 %). /aa/
