BRAU Beviale 2008 Rozluští kvantová fyzika principy zdravé výživy aneb co pít a kolik pít?

Po roce otevře norimberské výstaviště i letos, v době od 12. do 14. listopadu, své brány již 48. ročníku populárního veletrhu BRAU Beviale, stěžejní události pro evropský průmysl nápojů. Doba je to krátká, problematika technické přípravy nápojů v celé své škále od nealkoholických k alkoholickým naopak široká. Je jen málo veletrhů, které se mohou pyšnit takovou tradicí. Je pravdou, že samotnému veletrhu pomáhá i téměř ustálený počet vystavovatelů, kterých bývá na 1400 až 1500, a obdobně je to s návštěvníky, jichž se schází z celého světa na 35 000. Traduje se, že v Norimberku nemůže chybět nikdo, kdo v tomto oboru něco znamená. Není proto divu, že své místo má v obou těchto skupinách i Česká republika, země s výrobou nejlepšího piva, jehož role (dokonce i coby léčiva) je ve světě stále významnější. Pro širokou veřejnost je BRAU Beviale atraktivní už svým námětem, i když tady je námětem spíše technické řešení přípravy a výroby nápojů. Nejde přitom jen o to kolik pít, ale také co pít jak dnes, tak i zítra, za 5, 10, či více let. Letošní diskuse kolem nápojů, stejně jako potravin vůbec, nepřichází do doby, která by byla pro spotřebitele příliš radostná a nelze ani říci, že by Evropská unie měla v přípravě nějakou potěšující optimální strategii budoucího vývoje. Již delší dobu dochází obecně u potravin a nápojů na evropském trhu k nárůstu cen, a odborníci se shodují, že vzhledem k rostoucím cenám u nejdůležitějších zemědělských surovin (o více než 90 % za poslední dva roky - Food and Agriculture Organisation of the United Nations, FAO, duben 2008), mohou spotřebitelé ještě mluvit o štěstí, pokud se zdražování objevuje z konkurenčních důvodů opožděně. Mezi světlejší jevy v EU patří nedávné schválení návrhu dokumentu pro vymezení slovního spojení České pivo v Obchodním bulletinu Evropské unie. V případě schválení dokumentu by se naše republika stala první zemí v Unii (pokud se neuvažuje o ochranném označení pro jednotlivé značky piva), která by toto „národní“ ochranné označení pro pivo získala. Česko, které se může stále ještě pyšnit největší spotřebou zlatavého moku, jej považuje za svůj národní nápoj, i když některé poslední úpravy v technologii výroby mu na chuti zrovna nepřidají. (Průměrná spotřeba v Česku v minulém roce činila kolem 160 l na osobu, v sousedním Německu poklesla ve stejném období, pravděpodobně vlivem jeho zdražování a demografických změn, na 112,5 litru.) V českých pivovarech se v roce 2007, podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven, dosáhlo nejvyššího výstavu za dosavadní historii -19 897 330 hl piva, z toho 497 334 hl nealkoholického a rekordní byl i vývoz 3 591 803 hl. Navíc se zdá, že vzhledem ke světovému nedostatku chmele v minulých letech, by při obnově našich kdysi rušených chmelnic mohla opět ožít i sláva českého chmele. Pivo je pozoruhodný nápoj, který nám může leckdo závidět i pro jeho léčivé účinky v souvislosti s tzv. metabolickým syndromem, zdravotní hrozbou nového tisíciletí. Souvisí s nadváhou a obezitou, stresem a někdy je nazýván i chorobou z blahobytu. Dnes ohrožuje 30 – 50 % veškeré populace. Při výskytu rizikových faktorů srdečně- cévních onemocnění hrozí vznikem civilizačních nemocí v podobě srdečního infarktu, mozkové cévní příhody a cukrovky tzv. 2. typu, nezávislé na inzulinu. Podle odhadu IDF (Mezinárodní federace diabetu) je ohroženo tímto stavem na světě asi 15 mil. diabetiků, což je přibližně 92 % všech lidí postižených cukrovkou. Při nedávné kampani „30 dní pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod“ v pražské Ústřední vojenské nemocnici byla naše republika zařazena na čelní místo ve výskytu všech těchto chorob, dynamický je nárůst iktových příhod (oficiální označení cévních mozkových příhod), ty ročně postihnou u nás na 30 000 pacientů, včetně mladších ročníků. Typickým znakem metabolického syndromu je nadbytek tukové tkáně v oblasti pasu, méně citlivé k hormonu inzulinu, jehož hladina stoupá a vede k zadržování tekutin v těle a k vzestupu krevního tlaku. Současně se z této tkáně více uvolňují tukové látky – mastné kyseliny, které způsobují nárůst krevních tuků, triglyceridů. Právě vyšší krevní tlak a vyšší hladina krevních tuků vedou k poškozování tepen, zásobujících srdce a mozek. Nejlepší přirozenou cestou k nápravě syndromu je vedle dostatku pravidelného pohybu správná výživa, založená na vyváženosti bílkovin, tuků a cukrů, na dostatku vápníku, hořčíku, fosforu, stopových prvků, vitamínů, antioxydantů a samozřejmě i dostatku tekutin. Poslední studie, zpracované nezávisle na sobě v různých zemích ukázaly, že tekutým lékem se může stát i pivo a víno v přiměřené míře. Ve složení piva se najde řada různých sloučenin – bílkovin, sacharidů, lipidů a nukleových kyselin. Kombinace těchto složek s polyfenolovými sloučeninami s antioxidačními účinky, hořkostí chmele, vitamíny a minerálními látkami a také určitého množství alkoholu dává fyziologicky vyrovnaný roztok, bohatý na vitamíny a stopové prvky. Pro metabolické procesy jsou závažné pak zvláště vitamíny skupiny B (pro názornost B vitamíny piva plzeňského typu v ?g/l: Thiamin B1-33, Riboflavin B2 - 410, Niacin B3 – 7875, kyselina pantotenová B5 - 1632, Pyridoxin B6 - 650, Kobalamin B12 - 0,1). Nezanedbatelná není u piva ani kvalita převařené vody, ze které se připravuje a která je důležitá pro transport živin v organismu i pro odstraňování toxických látek. Pivo neobsahuje tuky ani cholesterol, ale díky sacharidům je zdrojem energie v rozsahu 400 až 500 kcal v jednom litru nápoje. Přítomnost B vitamínů, stopových prvků a minerálů, zvláště hořčíku, draslíku, fosforu, křemíku a zinku a balastních látek, podporujících trávení, má při doporučované denní dávce 1 – 2 piv protistresový uklidňující vliv (u žen se doporučuje poloviční množství), příznivé účinky na trávení, činnost žaludku a ledvin, cévní procesy, prevenci proti srdeční i mozkové mrtvici a některé další procesy. Výjimečnost piva jako vhodného léčivého prostředku k metabolickému syndromu neznamená ještě, že není jiných vhodných nebo alespoň nadějných prostředků s obdobným zaměřením. Mohou to být např. nenasycené mastné kyseliny v rybím tuku, účinně se může projevovat různě připravovaná zásaditá nebo kyselá voda (známá lidově jako živá a mrtvá voda). A co může být při dalším výzkumu a ověřování zvláště nadějné, jsou procesy vycházející z principů kvantové fyziky. Při využívání nových poznatků ve stavbě atomů a přesnějších elektronických měřicích metod pracuje na takových úkolech i specializovaný německý Institut für angewandte Bioenergetik (IAB). Vychází přitom z jevu rezonance a interference při výzkumu působení biosignálů a paměťové schopnosti molekul vody pro uchovávání a předávání informací. K jeho posledním výsledkům patří vývoj způsobu k dosažní úpravy vlastností vody, především pak její vitality a energie, vedoucích až k léčebným účinkům. Je zajímavé, že ke způsobům přípravy jakostní vody, pozoruhodné i chuťovými vlastnostmi, se Institut dostal současně s vývojem metody využití biosignálů na čištění vodního potrubí v rozvodné síti. (Vodárny sice do rozvodné sítě dodávají vodu klasifikovanou jako pitná, ale její kvalita, než se po kilometrech cesty v potrubí dostane ke spotřebiteli, se mění. Přibírá řadu stopových prvků, mezi nimi např. zinek, měď nebo olovo, které mohou při vyšší koncentraci způsobit zdravotní problémy, nehledě na možný výskyt škodlivých bakterií.) Souvislost obou těchto úkolů, řešených na stejných principech, je vhodné zmínit už proto, že ne vždy je možné všechny jejich účinky okamžitě zjevně prokázat. Výsledky v úpravě jakosti vody vyhodnocovaly nezávislé odborné instituce a ve vystavených certifikátech se hodnotily zvláště v tzv. komplexních bovis jednotkách (BE). U bioenergií upravené vody se dosáhlo 18 250 BE, dešťová voda vykazuje 5960 BE, minerální průměrně 11 000 BE. Čím vyšší je hodnota BE, tím je voda čistší a bohatší na předávanou energii a vitalitu. Bioenergií upravená voda se stává podle směru rotace elektronového spinu atomu vodíku vodou pravotočivou, oproti jinak z větší části vod levotočivých. Pravotočivé se přisuzují různé léčivé účinky, přínos energie a je na ní založena i funkce řady lázní. Pravotočivou skladbu má např. voda v Lurdech. K úpravě vody bioenergií se dochází koncentrací biosignálů prostřednictvím laserem modulované informace a působení rezonance a interference při určitých frekvencích v kruhovém mezikruží, upraveném pro nasazení na vodní potrubí. Mezikruží je dělené, jeho instalace je snadná, poloviny se po nasazení vzájemně stáhnou šroubením. Funkci biosignálů pro čištění vnitřního povrchu trubek si každý může ověřit sám posouzením stavu nánosů v potrubí před nasazením mezikruží a po několika dnech, resp. týdnech, kdy nánosy – vodní kámen mizí a dále se už netvoří. A je ještě jeden jednodušší ověřovací postup. Stačí kupř. do sklenice vody, upravené bioenergií, vložit uříznutý vzorek starého potrubí s usazeninou vodního kamene a sledovat, jak se usazenina v následujících dnech sama od sebe ztrácí. Nejlepším vysvědčením je ale řada referencí o už zavedené metodě, jak od velkých firem, včetně výrobců nápojů, tak i z oblasti služeb nebo od individuálních domácích uživatelů. Pro potrubní rozvody je metoda aplikovatelná v dimenzích od ?“ do 5“. Názorů na základní otázky veletrhu BRAU Beviale – co pít, kolik pít, jak všechno zajistit dnes i v budoucnu, je jistě nepřeberné množství. Je v silách lidstva, aby si vybralo to, co je k jeho prospěchu. Nové metody, založené i na hlubším využívání poznatků kvantové fyziky, mohou pomoci poodhalit ještě mnohé nedořešené jevy, zatím zahalené. Zamyšlení nad těmito a dalšími otázkami bude možné hledat i na veletrhu, zvláště pak v expozici Energie & Voda v pavilonu 7A, případně i ve Společném stánku mladých, ambiciozních inovačních podniků v hale 9. /jš/