Po USA a Kanadě se na prospekci, těžbu a využití nových ložisek ropy a plynu z břidlicových vrstev chystá rovněž Čína. Pokud geologové potvrdí první odhady, čínský podíl může razantně posílit celosvětový objem těchto tzv. nekonvenčních zdrojů. Do období 2025-2030 by se mohl až ztrojnásobit. Břidlicová ložiska souběžně posílí soběstačnost tohoto tria a jeho nezávislost na těžbě a dodávkách ropy i plynu z jiných teritorií planety. Ekonomové si od nástupu břidlicového plynu a ropy na východoasijské trhy slibují především razantní pokles tamějších cen fosilních paliv, podobně jak tomu bylo a je kupř. v USA. Tyto predikce nepřímo potvrzuje i srovnání momentálních cen obou fosilních paliv: oproti americkým jsou čtyř- až pateronásobné. Čínské úsilí o geologický průzkum a těžbu břidlicových ložisek může být časem v kontrastu k již uzavřeným a rozpracovaným dohodám Číny s dodavateli ropy a plynu ze světa, především z Ruské federace. Ruskými médií vyzdvihované kontrakty GAZPROMu a pekingským CNPC na obří dodávky plynu (38-60 mld. m3 ročně) v horizontu nejbližších 30 let mohou doznat řady změn, a to jednostranně ve prospěch čínského zákazníka. Ten má nyní (po uspokojení požadavků amerického trhu z vlastních zdrojů) na výběr mnohem širší škálu druhů paliv, cenových nabídek i konkrétních dodavatelů. Nejde o žádnou marginální záležitost. Podle expertů mohou Číňané již za 10-15 let dobývat z břidlic na 175-180 mil. m3 plynu ročně a v rámci své domácí těžby si tím zabezpečit cca ¼ surovinových vstupů. /ex/
