Bojové jedničky na světovém nebi

DŮRAZ NA BEZPILOTNÍ LETADLA Americké ministerstvo obrany v minulých dnech oznámilo, že chce investovat miliardy do dalšího výzkumu a vývoje bojových letadel bez posádky. K tomuto kroku vedou Pentagon úspěchy, kterých dosáhla v Afghánistánu a v Iráku letadla Predator a především Global Hawk (Globální sokol). Podle německého týdeníku Der Spiegel byl už stanoven jízdní řád pro bezpilotní letadla až do roku 2030. Výsledkem první dekády tohoto projektu by měl být tichý letoun, který nebude slyšitelný od vzdálenosti 300 m. Jeho senzory budou muset být schopny identifikovat lidský obličej až na vzdálenost 7 km. O 5 let později by už měla taková letadla tankovat ve vzduchu a v roce 2030 by měla obsahovat vlastní "nervové centrum", jež by mělo dosáhnout výkonnosti lidského mozku. Jen do roku 2011 chtějí Spojené státy investovat do tohoto plánu téměř 5 mld. dolarů. Zbrojní koncern Lockheed Martin se má na tomto plánu podílet velkou měrou. V současné době vyvíjí několik bojových robotů. Velmi zajímavou koncepci má Cormorant, který startuje z torpédového otvoru ponorky a po letu dlouhém 800 km přistává zase ve vodě, kde je očekáván ponorkou, a ta si ho naloží pomocí speciálního jeřábu. Jiný létající robot z tajné továrny v Kalifornii by měl několikanásobně překročit rychlost zvuku. A třetí vypadá jako miniaturní bombardér B2, ovšem s jedním zásadním rozdílem - při letech na velké vzdálenosti si může na nosnou plochu aerodynamicky tvarovaných křídel naložit smrtelnou nálož a shodit ji na stanovený cíl. Také novou generaci těžkých bombardérů budou tvořit bezpilotní letouny. Současný vývojový projekt bojového bezpilotního prostředku J-UCAS (Joint Unmanned Combat Air Systems) byl rozdělen na dva s kratším dosahem, které by měly lépe odpovídat novým taktickotechnickým představám. Mají plnit nejnebezpečnější bombardovací mise v hloubce území protivníka poté, co bude zničena jeho protivzdušná obrana. Pentagon předpokládá, že J-UCAS nahradí všechny typy současných stíhacích bombardovacích letounů. Technicky zajímavá je také bezpilotní helikoptéra TR918 Eagle Eye firmy Bell Helicopter Textron, nazývaná též konvertoplán. Největší zájem o tento projekt jeví americká pobřežní ochrana. Je to první bezpilotní helikoptéra s revoluční koncepcí - s překlopnými nosnými rotory. Koncem ledna absolvovala na letišti nedaleko Mineral Wells v Texasu svůj první zkušební let. Prototyp uskutečnil svislý vzlet, 9 min prováděl různé manévry a bezpečně přistál. Druhý bezchybný zkušební let trval 30 minut. Když je vrtule vpředu, může Eagle Eye létat rychlostí (až 360 km/h) srovnatelnou s rychlostí letounů s pevným křídlem. Když se rotory překlopí směrem nahoru, může létat podobně jako klasický vrtulník, zůstat poměrně dlouho "viset" na jednom místě a přistávat v omezeném prostoru, např. na palubě malé lodi. Letadlo je dlouhé 5,46 m, vysoké 1,73 m, rozpětí činí 4,63 m a celková hmotnost 1020 kg (prázdné váží jen 590 kg). Rotory mají průměr 2,9 m. Dostup se uvádí 6100 m a vytrvalost letu až 8 h. Eagle Eye je vybaven radarem a soustavou optoelektronických senzorů (termovizní kamerou, CCD televizní kamerou). Je schopen vyhledávat a zaměřovat polohy pozemních pohyblivých i nepohyblivých cílů vzdálených 125 až 175 km. Rovně může hlídkovat nad prostorem vzdáleným 160 km, a to po dobu až 4 h. GLOBÁLNÍ SOKOL Na Edwardsově letecké základně v Kalifornii byl letos 20. února v 11.30 h místního času důvod k oslavě. Po třech letech nasazení ve válce proti terorismu se domů vrátil bezpilotní Global Hawk číslo 3. Vykazuje dnes 4800 letových hodin, pořídil asi 10 000 snímků a jeho schopnosti byly prozkoušeny ze všech úhlů. Již o týden dříve obdržel systém Global Hawk, který vyrábí Northrop Grumman Corporation, certifikaci z Federálního leteckého úřadu (Federal Aviation Administration). "To je historická událost," označil tento akt Randy Brown, ředitel Global Hawk System Group. Letoun obstál ve všech 500 technických kritériích. Ještě do konce letošního roku bude vyrobena větší verze s označením RQ-4B. Velení USAF rozhodlo, že všech 33 letounů U-2 bude v příštích pěti letech nahrazeno inteligentními průzkumnými letouny RQ-4. Mohutný stroj je poháněný turbodmychadlovým motorem s křídlem o rozpětí 35 m, délkou trupu 13,5 m a hmotností 11 500 kg. Global Hawk nepotřebuje pilota, může zůstat ve vzduchu minimálně d v a k r á t déle než U-2, obvykle 24 h. Typická mise může zahrnovat let přes 5500 km k cílové oblasti a stejně dlouhý návrat na výchozí základnu. Uvažuje se o nasazení více než 40 bezpilotních prostředků Global Hawk, jež byly vyvíjeny téměř celé jedno desetiletí a podle předpokladů by měly sloužit dalších 25 až 30 let. Nová verze RQ-4B Global Hawk může létat zcela samostatně ve výšce větší než 20 000 metrů déle než 35 h. Jeho křídla z kompozitních materiálů unesou zařízení do hmotnosti až 1500 kg, což je o 50 procent víc než u základní verze. Díky tomu bude možné instalovat více senzorů, tím rozšířit paletu možných průzkumů a získat mnohem víc dat. Firma Raytheon Defence Systems vyvinula pro letoun optoelektronický průzkumný systém o průměru 25,8 cm a hmotnosti 105 kg. Jeho efektivní dosah činí podle prostředí až 28 km. Může snímat prostor o rozloze větší než 64 000 km2. Do výbavy patří také radar SAR s indikátorem pozemních pohyblivých cílů (GMTI - ground moving target indicator), který pořizuje snímky s rozlišením jednoho metru až 30 cm. "Béčko" v porovnání se základní verzí RQ-4A se může pochlubit ještě lepší stabilitou v extrémních podmínkách, zejména v poryvech větru. Ta hraje důležitou roli při zajištění správné funkce precizních palubních senzorů. RAPTOR ZA 130 MILIONŮ DOLARŮ Američané si už před lety uvědomili, jakou hrozbu představují taktické balistické střely (například Scud). Proto byl vyvinut letoun zvaný Raptor (Responsive Aircraft Program for Theater OpeRations), který samostatně vyhledává odpalovací zařízení balistických raket a poté je ničí hypersonickými střelami TALON. Nyní byl Raptor (dravý pták) zařazen do amerického vojenského letectva jako první bojový letoun typu F-22A. "Pokud půjdeme zítra do války, bude u toho i Raptor," proh l á s i l Ronald Keys, šéf amerických leteckých jednotek. Stroj vyrobila společnost Lockheed Martin za 130 milionů dolarů a do nákladů nejsou započítány investice na výzkum a vývoj. Když se započítají i náklady na vývoj a testování, pak dosahuje cena jednoho stroje asi 350 mil. dolarů. Podle údajů vojenského letectva bude letoun hrát roli jakéhosi "otvírače dveří", který pozemním jednotkám zajistí ochranu před leteckými silami nepřítele a vyčistí cestu pro letadla, jež jej budou následovat. F-22A dosahuje nadzvukovou rychlost a je vybaven protiradarovou technologií Stealth, takže jej nepřítel na radaru těžko zachytí. V letošním roce by americké vojenské letectvo mělo získat 53 těchto letadel. Celkově by tuto flotilu mělo tvořit 183 strojů. Výrobce pokládá F-22 za nejvyspělejší bojové letadlo na světě, které bude moci být nasazováno "příštích 40 let". Letadlo F-22A bylo původně koncipováno v době studené války v roce 1986 a mělo být nasazeno proti sovětským migům. Kritici tohoto projektu poukazují na to, že už neexistuje sovětská hrozba a americká vojenská letadla dominují vzdušnému prostoru. Vojenští analytici jim ale oponují a upozorňují na možnost nasadit tato letadla při případném konfliktu s Čínou. PÁTÁ GENERACE NASTUPUJE George Standridge, viceprezident a výkonný obchodní ředitel společnosti Lockeed Martin Aeronautics Company, koncem února označil letoun F-22 Raptor a další s označením F-35 Joint Strike Fighter za bitevní letadla páté generace. Víceúčelový supersonický Joint Strike Fighter s protiradarovou technologií Stealth má nahradit v americkém letectvu více strojů, např. stíhačky F-16s nebo F/A-18 Hornet a ve Velké Británii letouny Harrier GR.7s a Sea Harrier. Na jeho vývoji se kromě USA podílely Velká Británie, Itálie, Nizozemsko, Turecko, Kanada, Rakousko, Dánsko a Norsko. Projekt počítá se třemi variantami. První bude s konvenčním startem i přistáním, druhá se bude vyznačovat velkou nosnou plochou a pro třetí je charakterická krátká startovací dráha a kolmý start. Letouny dosahují rychlosti Mach 1,7 a výšky 15 km, operativní dolet 1000 km, mají délku 15,47 m, výšku 5,28 m a rozpětí 10 m. Výbavu budou tvořit dvě děla a čtyři rakety vzduch-vzduch. Rozhodnutí o vývoji tohoto stroje padlo v roce 1993, letos začínají testovací lety, do služby mají být nasazeny v roce 2009. Cena jednoho letadla se bude pohybovat mezi 40 a 50 miliony dolarů. F-22 Raptor a F-35 Joint Strike Fighter svými technickými parametry a relativně nízkými výrobními a provozními náklady zcela změní obranné systémy nejen americké armády, ale i jejích spojenců. KAREL SEDLÁČEK