Přestože současné typy plochých
televizorů s obrazovkami z kapalných
krystalů (LCD) či s plazmovou
technologií zdaleka ještě nejsou
u konce svého vývoje, na světových
veletrzích a na předváděcích akcích
výrobců televizní techniky už vystrkují
růžky jiné koncepce. Patří
k nim OLED obrazovky, laserové
televizory a LED HDTV.
Supertenké OLED obrazovky
Když se na mezinárodním veletrhu
IFA 2008 v Berlíně na přelomu srpna
a září loňského roku světoví výrobci
předháněli v rekordech o co nejštíhlejší
televizní přijímače, dosáhla
zde světového rekordu firma Sony. Ta
zde v premiéře představila 40palcový
nejtenčí LCD televizor na světě Bravia
ZX1 s tloušťkou jen 9,9 mm, který
vizuálně téměř splýval se zdí. Byl
vybaven 100Hz zobrazováním s Full
HD, jeho obrazovka měla 6milisekundovou
odezvu a kontrast 10 000:1.
Tehdy v protikladu výstavišti kralovaly
také obří plazmové a LCD televizory
s úctyhodnými rozměry. Světově
zatím největší úhlopříčkou 150 palců
(381 cm) se u svého nejnovějšího
Full-HD plazmového televizoru pochlubil
Panasonic.
Komentáře v tisku poukazovaly
na skutečnost, že technologie OLED
(zkratka anglického Organic lightemitting
diode - dioda vydávající
organické světlo) je sice perspektivní,
ale její masové rozšíření oproti LCD
a plazmě nebude tak rychlé. Rovněž
vývoj větších OLED obrazovek bude
spíše pozvolný než rychlý. První
OLED televizor od této japonské společnosti
byl na trh uveden o rok dříve -
v listopadu 2007. Model XEL-1 s velmi
kvalitním obrazem měl však úhlopříčku
11 palců, tedy přibližně „jen“
28 cm.
Tento mimořádně tenký televizor
OLED s tloušťkou panelu displeje
pouhé 3 mm má i s tenkým podstavcem
hmotnost pouhé 2 kg.
Zřejmé přednos ti
Díky technologii OLED lze zcela
vypnout jednotlivé pixely při reprodukci
černé barvy v mimořádném dynamickém
kontrastním poměru přesahujícím
1 000 000:1. Na těchto obrazovkách
je možné sledovat akční scény s velmi
vyhlazeným a přirozeným pohybem,
což je zaručeno rychlou dobou odezvy
panelu technologie OLED v mikrosekundě
- více než 1000krát rychlejší
než běžné televizory LCD.
Výrobce rovněž udává, že materiál
vydávající organické světlo a patentovaná
struktura „Super Top Emission“
zajišťují vysokou úroveň jasu a barvy,
snižují odraz okolního světla a zlepšují
tak zážitek ze sledování. Široký
pozorovací úhel garantuje kvalitní
čistý obraz téměř odkudkoli. V kombinaci
barevných filtrů a struktury
s mikrodutinami je možno sledovat ty
nejživější barvy.
Principem OLED je přeměna elektrické
energie na světlo (elektroluminiscence),
což oproti LCD nabízí lepší
barevné podání a rychlejší
překreslování
obrazu. OLED je typ displeje
využívající technologii organických
elektroluminiscenčních diod. Technologie
pochází z roku 1987, kdy ji vyvinula
firma Eastman Kodak.
Displeje tohoto typu se používají
především v přístrojích jako jsou
mobilní telefony nebo MP3 přehrávače
a budoucnost mají i v televizorech.
Displeje jsou ohebné, takže mohou
sloužit i jako elektronické noviny,
které je možno po přečtení srolovat
do ruličky. Vyrábějí se už rovněž průhledné
OLED displeje, na nichž lze
obraz sledovat z přední i zadní strany.
V pods tatě jednod uchý
princip
OLED displej je složen z tenké skleněné
desky, vrstvy organických diod
a kovové katody. Organické diody mají
po přivedení stejnosměrného napětí
schopnost vyzařovat různě barevné
světlo. Pixely, ze kterých je složen
výsledný obraz, vznikají překrytím
červeně, modře a zeleně svítících
diod. Pokud do diody není přivedeno
napětí, nevyzařuje světlo. Tento typ
displeje proto vyniká kvalitním podáním
černé bez nadbytečných šedých
odstínů. Černá je tedy skutečně černá,
což bývá úskalí mnohých jiných typů
televizorů.
Zdá se, že prvotní krůčky s ne
příliš velkými rozměry tohoto typu
obrazovek s organickými luminiscenčními
diodami jsou víceméně
překonány a že tento jejich handicap
není již tak příznačný. Například
v loňském říjnu předvedl jihokorejský
Samsung obří OLED televizor
s velkou úhlopříčkou 40 palců
(102 cm). Jde o prozatím světově
největší OLED televizor. Výrobce
u něj uvádí mimořádně vysoký kontrast
1 000 000 : 1 a jas 200 cd/m2.
Je však zřejmé, že hromadná výroba
velké úhlopříčky nebude snadná
a rychlá a spíše se nejdřív dočkáme
rozměrů pod 79 cm.
I d alší výrobci směřují
k OLED
Zdá se, že už ke konci letošního
roku by měl být na trhu první OLED
televizor jihokorejského výrobce LG
s úhlopříčkou obrazovky 15 palců.
V polovině roku 2010 pak již 32palcový
OLED televizor této značky.
První OLED panely budou stát údajně
více než dvojnásobek či trojnásobek
ceny LCD panelu, nicméně cena
bude prý postupně klesat. Obdobně se
vyjádřily jiné světové firmy. (Toshiba,
Samsung, Sony, Panasonic, Sharp,
Philips.) Například Sony by se chtělo
v budoucnu zaměřit na vývoj televizí
se středními a velkými úhlopříčkami,
které by měly silně konkurovat LCD
televizorům.
Také OLED má však zatím své
neduhy, k nimž patří třeba problém
s životností displejů a nemožnost
hardwarově regulovat jas. Společnost
Samsung odhaduje jejich masivnější
rozšíření do pěti let. V roce 2014 bychom
se tedy po vyřešení všech problémů
už mohli setkávat s OLED televizemi
a monitory vcelku běžně.
Laserové televizory
K dalším nadějným inovacím patří
laserové televizory, které například
japonská společnost Mitsubishi představila
vloni v premiéře na mezinárodním
veletrhu spotřební elektroniky
CES 2008 v Las Vegas v USA. Jejich
technickou podstatou je vykreslování
obrazu pomocí laserových paprsků.
První prototyp laserové televize
(127 cm) však předvedla již v roce
2007 australská firma Arasor.
Ta tehdy prezentovala, že tato
technologie zaručí viditelně
jasnější a kontrastnější obraz
než jiné srovnatelné televizory.
Tento výrobce produkuje
optoelektronický mikročip,
který je centrálním prvkem
laserového zařízení vyráběného
firmou Novalux ze Sillicon
Valley.
Podle šéfa firmy Novalux
Jeana-Michela Pelaprata činí
barevný rozsah každé běžné
obrazovky zhruba 30 až 35
procent toho, co je schopno
zachytit lidské oko. Díky laseru
se však toto spektrum má zvýšit
až na devadesát procent. Displej prototypu
poskytoval ve srovnání s běžnou
50palcovou obrazovkou skutečně
jasnější a kontrastnější obraz. Pokud
zároveň vezmeme v úvahu energetickou
úspornost nové technologie, její
cenovou dostupnost a skutečnost, že
laserové televizory budou mít pouze
polovinu hmotnosti a hloubky ve
srovnání s plazmovými, je podle šéfa
Novaluxu plazmová technologie věcí
minulosti.
Televizor LaserVue L65-A90
Se zájmem byl proto v loňském
roce na CES 2008 očekáván společností
Mitsubishi ohlášený 65palcový
model (s úhlopříčkou 165 cm) Laser-
Vue L65-A90. Ten - už podle dříve
zveřejněných informací - měl oproti
klasickým televizorům s vysokým
rozlišením HDTV přinést více barev,
lepší pozorovací úhly i lepší kvalitu
obrazu.
Zástupci výrobce tehdy v lednu 2008
upozornili, že první Laser TV bude
v prodeji už v dohledné době. Tak se
také stalo. Dne 28. října téhož roku firma
v tiskové zprávě oznámila uvedení
tohoto prvního sériově vyráběného
laserového televizoru na trh. Ve vybraných
prodejnách v USA se LaserVue
L65-A90 prodává za 6999 USD (cca
140 000 Kč). To není nijak málo. Cena
má však podstatně klesnout, jakmile se
více rozeběhne výroba. Firma také perspektivně
ohlásila větší model s úhlopříčkou
73 palců (185 cm). Rozlišení
televizoru je 1920 x 1080p (full HD),
poskytuje jas 500 cd/m2 a pracuje se
120Hz obnovovací frekvencí. Jeho
tloušťka je 10 palců (přibližně 25,4
cm), takže ho lze klasicky umístit nejen
na stojan, ale i na stěnu.
Podle prvních reakcí těch, kteří měli
možnost televizor spatřit, je obraz skutečně
excelentní. Navíc laser dokáže
generovat trojrozměrný obraz, což
je cesta k budoucím 3D obrazovkám
(pro sledování se speciálními brýlemi
i bez brýlí), jejichž různé varianty
se na veletrzích po řadu let rovněž
objevují. Už tento model je vybaven
technologií 3D-Ready. (Připraven pro
trojrozměrnou technologii.)
Naděje i pochyby
Po nečekané přestávce ve výrobě
Mitsubishi letos potvrdila, že
pokračuje ve výrobě své laserové
televize LaserVue a že všechny
distribuční kanály ji opět dodávají
zákazníkům. Přerušení výroby bylo
zřejmě motivováno snahou uvolnit
sklady poté, co se zpomalily prodeje
v souvislosti zejména s finanční
krizí v USA.
Rovněž jiní výrobci s laserovou
technologií založenou na optoelektronickém
mikročipu koketují – a to
i mimo sféru televizních přijímačů.
Její nasazení je například testováno
v mobilních telefonech nové generace,
kde by měla zabezpečit promítání
obrazu (třeba v náramkových verzích)
nad povrch displeje. Zároveň se testuje
v domácích či běžných kinech.
Některé komentáře však naznačují,
že ve skutečnosti to s laserovou
televizní revolucí nemusí být
tak žhavé. Odborníci poukazují
především na to, že technologie
má i některé odvrácené stránky.
Pochybují také o tom, že by se už
nyní podařilo vyřešit průmyslovou
výrobu tak, aby byla opravdu levná.
Zcela nová kategorie LED
HDTV
Už na loňském mezinárodním veletrhu
IFA 2008 v Berlíně se jeho návštěvníci
mohli seznámit s novinkou
firmy Samsung – takzvanými LED
televizory. Koncem března letošního
roku pak na mezinárodní tiskové
konferenci ve Vídni předvedla tato
jihokorejská společnost další novinky
určené pro letošní rok.
Ploché televize nové řady s označením
8000, 7000 a 6000 s LED podsvícením
(LED TV), které se začínají
prodávat i u nás, s extrémně tenkou
obrazovkou (pouhé 3 cm) a menší
spotřebou elektrické energie, staví na
úspěchu LED HDTV první a druhé
generace. Tyto televizory díky své
průlomové technologii využívají LED
podsvícení jako primární zdroj světla.
Přesněji řečeno, jsou po stranách osazeny
velkým množstvím světelných
diod.
Proč tato technolo gie?
Je to totiž opět další cesta ke špičkové
obrazové kvalitě. Každá ze tří
řad LED HDTV pro rok 2009 přináší
s pomocí LED technologie ultravysoký
dynamický kontrastní poměr. Ve
srovnání s tradičním podsvícením se
„studenými katodami“, (pomocí CCFL
trubic - cold cathode fluorescent
lamps neboli fluorescenční výbojka
se studenou katodou), produkuje LED
podsvícení skutečnou
černou, která vyvolává
v divákovi dojem nekonečné
hloubky. Jasná
a ostrá je i bílá a všechny
barvy jsou živé.
Samsung se při vývoji
těchto televizorů soustředil
také na další parametry.
Například technologie
Wide Color Enhancer
Pro přináší divákům
širší barevnou paletu.
Ultra Clear Panel zvyšuje
schopnost zachovat
každý detail i v ostrém
světle a dalších nepříznivých
situacích. Televizor je tedy schopen
propustit obrazovkou více světla
a zároveň tlumit odlesky od okolního
světla. Díky nastavení Natural, které
je schopné přizpůsobit se situaci
a automaticky optimalizovat nastavení
obrazu, kombinují tyto LED HDTV
výhody vysokého jasu LCD s kvalitou
obrazu plazmových televizorů.
Další vylepšení zmenšují rozmazání
a trhání obrazu, které jsou slabou
stránkou LCD televizorů při zobrazování
rychlých scén. Nejvyšší řada
8000 využívá 200 Hz Motion Plus
a vysokou obnovovací frekvenci
200 Hz. Problémy se zobrazováním
rychlých pohybů v akčních scénách
jsou tak téměř eliminovány. Využitím
LED panelů Samsung současně
zeštíhlil všechny modely, které jsou
nyní tenčí než 30 mm. Blíží se tak už
skutečně nástěnným obrazům.
Tyto nové televizory s LED technologií
jsou navrženy tak, aby splňovaly
evropské normy ECO Flower. Spotřeba
energie se u nich výrazně snížila
a přijímače neobsahují také žádnou
rtuť. LED TV jsou tedy mnohem více
ekologické a bezpečné, než přístroje
využívající jiné technologie. Spotřeba
energie je nižší o 40 procent než u tradičních
LCD HDTV stejných úhlopříček.
LED HDTV jsou rovněž vybaveny
nastavením pro úsporu energie,
které optimálně upraví podsvícení
a kvalitu obrazu a zároveň je zachováno
hladké a přirozené zobrazení.
Prostřednictvím drátového či bezdrátového
připojení k internetu, kterým
jsou vybaveny televizory řad
8000 a 7000, mohou jejich majitelé na
televizní obrazovce procházet obsah
internetových serverů jako například
YouTube a mnoha dalších i s lokálním
obsahem stisknutím jediného tlačítka.
Ovládací prvky jsou umístěny
na spodní straně displeje a umožňují
snadné procházení nejnovějších programů
a obsahu.
Milan Bauman